uprchlíci | Deník Alarm

Situace ukrajinských seniorů v Česku závisí často na tom, jaký sociální kapitál mají. Změny, které vláda chystá od 1. září, je mohou dostat do neřešitelných situací.

Lex Ukrajina 5 a jeho zmatečné výklady vedou k tomu, že se ukrajinští běženci dostávají do neřešitelných situací.

Situace v severní Africe žene do Evropy čím dál více uprchlíků. Na nebezpečné cestě přes moře jich od roku 2014 zemřelo nejméně 28 tisíc.

Sociální pracovnice z brněnského „Bronxu“ popsala svůj pohled na napětí ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům, které roste v romské komunitě.

Rozdílný přístup evropských států k uprchlíkům z různých zemí poukazuje na zakořeněný problém s rasismem.

Základní školy nebudou schopné přijmout všechny ukrajinské školáky. Nejhůř je na tom Praha, kde starostové upozorňují na blížící se „kolaps systému“.

Chorvatsko, jehož policie prokazatelně porušuje práva migrantů, vstupuje do Schengenu. Z poměrů ve východních zemích EU v tomto ohledu nebude vybočovat.

Migrace do Evropy neustane, uprchlíků bude naopak přibývat. Přinášíme rozhovor s Fídou, Syřankou, která se snaží už několik let emigrovat z Libanonu.

Data, která nasbíral PAQ Research na vzorku stovky rodin romských uprchlíků, ukazují, jakým problémů tito lidé čelí. Také vyvrací řadu mýtů i předsudků. Většina z Romů například mluví ukrajinsky.

Evropa prý nezištně pomáhá Ukrajincům. V takovém vnímání pomoci se ale ztrácí práce ukrajinských komunit v jednotlivých evropských zemích.

Poté, co se zavřela přímá pomoc na pražském nádraží, zavřelo i Krajské asistenční centrum v Praze. Situace válečných uprchlíků se před volbami mění.

Spolek Vesna se od začátku jara proměnil v centrum humanitární pomoci, na něž se v Brně mohou obracet všichni, kteří pomoc potřebují. Členky Vesny v rozhovoru mluví o tom, co efektivní pomoc brzdí.

Diskriminace romských uprchlíků z Ukrajiny má za následek jejich neutěšenou situaci nejen na pražském hlavním nádraží. Potřebujeme skutečné, humanitární řešení, nikoli neustálé přesouvání problému – i mezi městy a kraji.

Přinášíme rozhovor s antropologem Filipem Pospíšilem z Centra pro společenské otázky – SPOT. Situaci ukrajinských uprchlíků sleduje i z pozice pracovníka organizace pomáhající lidem v nouzi.

Přístup české společnosti k řešení příchodu masy uprchlíků z Ukrajiny je zatím založený na spontánní pomoci. Potřebujeme však dlouhodobé koncepční řešení.

Světové lidskoprávní organizace varují před rizikem obchodu s lidmi na útěku. Nebezpečné je okolí ukrajinských hranic, ale pokusy o zneužití uprchlíků zaznamenali i dobrovolníci z Iniciativy Hlavák.

Přes směšnost kritiky pomoci uprchlíkům na úkor našich, její rétorika ukazuje, že příliš mnoho lidí v Česku zažilo nedostatek solidarity ve chvíli, kdy ji potřebovali.

Kdo chce v Brně něco darovat uprchlíkům, nebo jím sám je, nejspíš skončí v šatníku Vesny na nádvoří Moravské galerie na Husově ulici. Z ospalého místa se stalo epicentrum humanitární pomoci.

Migrační politika České republiky se zaměřuje především na osoby migrující za pracovními příležitostmi. Teď se k nám ale dostávají především ženy a děti.

Přinášíme rozhovor se dvěma ukrajinskými ženami, které jsou i s rodinami dočasně ubytované v Praze. Podobně jako spousta dalších by se chtěly co nejdříve vrátit domů.

Úřady i neziskové organizace pomáhající cizincům v důsledku války na Ukrajině a přílivu uprchlíků pracují na hraně svých možností.

Města i kraje nabízejí volné byty uprchlíkům z Ukrajiny. Vlna zájmu o lidi v nouzi by měla přispět ke změně pohledu na obecní bytové fondy. Ty jsou extrémně potřebné i v době míru.

Stovky lidí prchajících před válkou se začínají objevovat i v Praze. Město svou pomoc zatím ladí. Přinášíme reportáž z hlavního nádraží.

Současný postoj českých politiků k případným válečným uprchlíkům je diametrálně odlišný od doby smrtícího konfliktu v Sýrii.

Podle právníka neziskové organizace Utopia 56 měly pobřežní stráže Francie a Spojeného království povinnost poskytnout pomoc uprchlíkům z převrženého člunu.

O aktuální situaci na polsko-běloruské hranici, přes kterou se snaží několik tisíc uprchlíků vstoupit do Evropské unie, jsme hovořili s polským novinářem Jakubem Medkem.

Přinášíme fotoreportáž z polsko-běloruské hranice, kde již čtvrtým týdnem v nevyhovujících podmínkách přebývá skupina uprchlíků. Polská pohraniční stráž k nim nikoho nepouští. Patová situace tak pokračuje.

Na polsko-běloruské hranici už přes dva týdny v nelidských podmínkách přebývá skupina afghánských migrantů. Polsko nejedná ve shodě s mezinárodním právem.

Po požáru největšího uprchlického tábora v Evropě skončilo přes dvanáct tisíc lidí na ulici. Nový provizorní tábor je už zřízen. To ale není řešení.

Tragický a devastující požár v řeckém uprchlickém táboře donutil některé evropské politiky jednat. Dětem na útěku chce pomoci Německo, Francie i Evropská unie.