Řecko
Přestože se Řekové posledních pět měsíců statečně bránili politice austerity, bez podpory z jiných zemí byla jejich aktivita odsouzena k porážce.
Poslední vývoj situace kolem řeckých dluhů začíná jasně ukazovat, že Evropa je mnohem více oligarchickou než demokratickou strukturou.
Reformismus Syrizy skončil pragmatickým potratem. Přistoupilo Řecko na novou mnichovskou dohodu?
Alternativa k řecké kapitulaci existuje. Předkládáme zkrácenou verzi plánu Levé platformy, který byl poprvé zveřejněn na plenárním zasedání poslanců Syrizy.
Řecká společnost odmítla pokračování politiky austerity, přesto ale nechce opustit eurozónu. Co může z takové situace vzejít?
Pět vlivných ekonomů varuje německou kancléřku Merkelovou: „Historie si vás bude pamatovat podle toho, jak se nyní zachováte.“
Nedělní referendum částečně posílilo postavení řecké vlády při vyjednávání o restrukturalizaci dluhu. Spojenců však Tsipras v Evropě moc nemá.
Také polská média se při referování o současné řecké krizi vyžívají ve stereotypech, které nejsou ničím podložené.
Intelektuálové celosvětového významu – mimo jiné Judith Butler, Slavoj Žižek nebo Étienne Balibar – podporují současnou řeckou vládu.
Vyhrocená situace kolem Řecka jasně ukazuje, jak snadno lze udělat z obětí viníky.
Vyústění řecké krize je nepříjemnou zprávou pro všechny obhájce evropského projektu.
V sobotu 27. června řecký premiér vyzval občany, aby v referendu odmítli návrhy evropských institucí na ekonomický restart země. Přetiskujeme jeho projev.
Syriza kapitulovala, řecký dluh je nesplatitelný. Udělala řecká vládní levice chybu?
Bruselský návrh imigračních kvót se stal hlavním evropským tématem posledních týdnů. Je ale pouze nejviditelnější tváří politické bouře, k níž se v Evropské unii schyluje.
Senátor a miliardář Ivo Valenta hýří aktivitou. Nejnověji se pokouší pomoci zadluženému Řecku zásilkou herních terminálů.
Působivá fotografie záchrany eritrejské uprchlice se stala symbolem Řeků, kteří se k zoufalým migrantům chovají jako k lidským bytostem.
Život v řecké metropoli Soluň se podobá sociálnímu experimentu.
S ohledem na všechny aktuální světové hrozby se poprask kolem průjezdu amerických jednotek Českem jeví jako strašidelný zámek z Matějské pouti.
Mělo by Řecko opustit eurozónu, anebo je pro něj lepší vydat se cestou kompromisů?
Rozhovor s Ilonou Švihlíkovou o civilizační krizi, Řecku, selhání eurozóny a alternativách.
Řekové jsou obětí sadistické kampaně, která v lidech probouzí ty nejnižší egoistické pudy. Jak se z toho vymanit?
Pravicoví analytici se v souvislosti s řeckou krizí rádi ohánějí termínem morální hazard. Hazardují však skutečně Řekové?
Údajná řecká krize je ve skutečnosti výsledkem systémového selhání evropských bank. Proč o něm nic nevíme?
Řecko-evropské klání je mimo jiné lekcí o demokracii a suverenitě. Nad tím jsme se ještě nezamysleli.
Během jediné noci z 11. na 12. února se odehrála dramatická jednání o Ukrajině a Řecku. Odkryla mnohem víc než jen dvě otevřené rány Evropy.
Vývoj v jižní Evropě otevírá dveře nadějím, ale může je také nadlouho zmařit. Nejde o problém generálů bez vojska, ale spíš vojsk bez generála.
Evropská centrální banka chce požadavky řecké vlády zaříznout hned na počátku. Těžit z toho mohou hlavně euroskeptické strany.
Zatímco válka na Ukrajině směřuje k eskalaci, Amerika předvádí nové manévry a prostor pro program nové řecké vlády se zužuje.
Po řeckých volbách se Evropa třese napětím, hrůzou i nadějemi. Českem však jako obvykle otřásá nanejvýš Miloš Zeman. Jak dlouho to potrvá?