polemika | Deník Alarm
Ke kultuře veřejného prostoru by mělo patřit i přiměřené nakládání s výsledky sociálněvědních výzkumů. Komentář Saši Uhlové o zaměstnaneckých benefitech tuto zásadu nerespektuje.
Zveřejňujeme reakci Ondřeje Neffa na článek historika Ondřeje Holuba.
Arabista Miloš Mendel polemizuje s článkem Jana Daniela a Terezy Jermanové. Odmítá obvinění z „fascinancí islámem“, ale zároveň tvrdí, že náboženství sehrálo svou důležitou roli.
Zveřejňujeme polemiku ředitele Židovského muzea v Praze Lea Pavláta, který se ohrazuje vůči slovnímu spojení „konzervativní pojetí holokaustu“, jež použila odvolaná ředitelka Institutu Terezínské iniciativy.
Otiskujeme odpověď na polemiku šéfkomentátora Lidových novin s komentářem Pavla Šplíchala o Istvánu Lékovi.
Text Pavla Šplíchala o působení někdejšího šéfredaktora Lidových novin Istvána Léka přiměl komentátora Lidových novin Petra Kamberského k polemické reakci.
Zveřejňujeme polemiku s článkem, který pro náš deník napsala Michaela Pixová. Text je publikován v původní podobě a nevyjadřuje názory redakce Alarmu.
Esej Tajnosti levice od francouzského filosofa Jeana-Clauda Michéy vyvolala i u nás debatu. Zveřejňujeme reakci autora českého překladu knihy na článek Ondřeje Slačálka.
Diskuse o klimatické změně je zatížená mnoha argumentačními fauly. Článek Martina Malého v Hospodářských novinách je toho důkazem. Jednou z jeho hlavních zbraní je předstírání nestrannosti.
Kampani „Nesoudíme, pomáháme“ organizované Hnutím pro život vyjádřila porozumění i Saša Uhlová. Přehlédla ale politické aktivity tohoto ultrakonzervativního spolku.
Masaryk by pro nás neměl být inspirací emancipační politiky. Nebyl to žádný radikální demokrat a přijal etnocentrický, vylučující model národa.
Dějiny jsou složitější, než jsme si mysleli. Plně to ukazují výroky historičky Muriel Blaive i jejich mediální ohlasy.
Britský novinář Paul Mason chce zabít neoliberalismus, aby zachránil globalizaci. Je to ale reálné?
Spolupracovník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) polemizuje s článkem Věnka Bonuše o americké mediální reflexi Trumpova bombardování syrské letecké základny.
Novinář Lidových novin chtěl svým článkem šokovat čtenáře a přimět je k sebereflexi. Zamyslet by se měl ale především sám nad sebou.
Přinášíme reakci na článek Mnislava Zeleného Je na řadě genocida bělochů v Evropě?. Lidové noviny, na jejichž webu původní text vyšel, tuto reakci nakonec neotiskly.
Globální katastrofy, revoluce a průšvihy všeho druhu mají jednu nepopiratelnou výhodu: dávají novinářům práci.
Reakce na kritiku autorova textu o ČSSD z úst odboráře Igora Pleskota.
Teorie předního světového filosofa Alana Badioua by si zasloužila reálnou kritiku, ne jen posměšný trolling.
Publikujeme otevřený dopis jedné z aktivistek Iniciativy Hlavák adresovaný Jiřímu X. Doležalovi.
Přinášíme polemiku s komentářem Martina Hekrdly, věnovaným demisi řeckého premiéra Alexise Tsiprase.
Europoslanec Jan Keller polemizuje s tvrzením, že by chtěl opevnit Evropu před imigranty.
Falešní přátelé Ukrajiny, podporující eskalaci konfliktu, jsou motivováni spíše protiputinovským revanšismem než snahou pomoci obyčejným Ukrajincům.
Ve svém článku Vědecký antikomunismus se Ondřej Slačálek snad ani nesnaží předstírat, že kriticky reaguje na periodikum Securitas Imperii, které vydává ÚSTR. Vyrovnává si účty s Janem Cholínským za údajnou denunciaci Michala Pullmanna, k tomu semele komunistickou poslankyni Semelovou, banderovce, ruskou invazi na Krym, teorii totalitarismu, a jelikož se mu takto načrtnutý prostor jeví jako málo koherentní, „kriticky“ […]
Konflikt na Ukrajině přináší mnoho příkladů propagandy a dezinformací na obou stranách. V jejich změti je často těžké se orientovat. Čemu lze ještě věřit a co už je lež? Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl polemicky reaguje na článek ekonoma Petra Gočeva z 20. dubna o příkladech protiruské propagandy v českých a zahraničních médiích. A Gočev mu odpovídá. […]
V devadesátých letech uskutečnil jeden český časopis institucionální filosofie anketu o tom, co je to internet, které se účastnila špička českých institucionálních filosofů. Ve vzácné shodě, po dlouhém mudrování, účastníci dospěli k wittgensteinovskému zjištění (pokud se o něčem nemluví, pak se o tom mlčí), že internet není ani dobrý, ani zlý. Tuto do dneška neotřesitelnou […]
Debata o angažované poezii a nyní debata o ideologii a literatuře je některými svými účastníky prožívána jako zápas o svobodu literární tvorby. Zachraňte literaturu před bolševickými komandy Josifa Stalina (nebo snad Miloše Zemana?) – už si pro ni jdou. Jako by neurotické vymítání komunismu mělo zakrýt jiné otázky, takové, jejichž položením riskujeme ztrapnění, a jejichž […]