NATO | Deník Alarm
Na pozadí probíhající strašlivé humanitární katastrofy v podobě silného zemětřesení v Turecku a sousední Sýrii, vláda v Ankaře nadále vetuje přístup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.
Švédský ministr vnitra a spravedlnosti Morgan Johansson ustál hlasování o nedůvěře, které vyvolali pravicově populističtí Švédští demokraté. Vděčí za to i nezávislé poslankyni Amineh Kakabaveh.
Švédsku hrozí parlamentní krize. Jedním z důvodů je, že vyjednávání o vstupu země do NATO zkomplikovaly požadavky Turecka. Těch se obává poslankyně kurdského původu, jejíž hlas může být klíčový.
Zatímco Finové po propuknutí ruské invaze na Ukrajinu vstup do NATO většinově podporovali včetně premiérky Sanny Marin, Švédi váhali. V neděli se ale pro vstup vyslovili i vládní sociální demokraté.
Ministryně obrany Černochová rozvířila debatu o americké základně v Česku. Záhy se ukázalo, že ji neplánuje ani jedna strana. Co to prozrazuje o euroamerických vztazích a budoucnosti obranné politiky?
Za otravnými rituály všech odcizených režimů se skrývá jejich vlastní nejistota. Ta se obnažila i v souvislosti s výročím našeho vstupu do NATO.
V souvislosti s vyjednáváním o nové vládě se rozhořela i debata o zahraniční politice ČR. O jejím obsahu je ale skoro nemožné diskutovat. Správný názor je předem daný.
Pod záminkou boje proti terorismu Turecko páchá v Sýrii válečné zločiny, porušuje lidská práva a provádí přesuny etnik.
Znamená útok západních mocností na Asadův režim, že některé oběti syrské války jsou závažnější než jiné?
Smrt interbrigadistů v syrském Afrínu volá po mezinárodní solidaritě a odmítnutí turecké ofenzivy.
Turecké bomby zabíjejí v Afrínu kurdské civilisty, zatímco svět mlčky přihlíží.
Každou hodinou je kurdské město Afrín pod masivnějším útokem turecké armády. NATO, OSN i média o tom ale mlčí.
Levicový kandidát na francouzského prezidenta slibuje radikální změny. V praxi by je ale uskutečňoval jen obtížně.
Vojenské akce Západu i Ruska na Středním východě jsou kontraproduktivní. Výsledkem budou jen další nevinné oběti a větší počet teroristů.
Ve vypjaté mezinárodní situaci se americký prezident setkal s Vladimirem Putinem. Odklání se od demokratického kurzu západního světa?
Západ se ve jménu „demokracie“ neúprosně posouvá směrem k postsovětskému Rusku – vojensky, politicky i ekonomicky. Existuje východisko?
Pro rozvoj demokracie na Ukrajině možná není největší hrozbou vnější nepřítel. Bomba se západní roznětkou tiká v Kyjevě.
Zásah NATO v Libyi v roce 2011 byl zdůvodňován pomocí trpícím civilistům. Nová fakta ukazují, že přispěl k rozvratu této země i regionu.
„Sesazování“ Miloše Zemana už není jen karikaturou intelektuálního potenciálu strůjců, aktérů i komparsistů dosti divoké kampaně. Slovní obhájci demokracie se již stávají pro demokracii faktickou hrozbou.
Uzeniny jsou čím dál kostelečtější, o denním tisku nemluvě. Přesčasy jsou přitom stále delší a složenky mastnější. Ať děláme, co děláme, lahvového piva nedocílíme. Zatímco generace nezaměstnaných dětí žužlá písmenkový vývar úvodníků, lační skřítci už polykají dělové koule. To je pak každá útěcha dobrá, každý terč černý. Nechápu, jak někdo může ještě dnes nadávat na […]
Někdo chtěl – a možná ještě chce – válku za každou cenu. Nejen v Sýrii, ta je v plném proudu, ale i proti ní. Tentokrát ovšem s al-Kajdou na zemi jakožto americkým spojencem. Ne, to není vtip. A na tomto zjištění nic nemění nejnovější ochota USA spolupracovat na realizaci ruského plánu kontroly a zničení syrského arzenálu chemických zbraní. […]