Z většinového pohledu se snaha o nerůst v byznysu jeví bizarní. Jde ovšem o velmi zajímavou oblast úvah, která představuje zásadní součást celkové proměny našeho ekonomického systému.
Slogan „pohoda všem“ láká vidinou více volného času. Nerůst tím chce otevřít větší prostor péči. Způsob, jakým ale navrhuje organizovat výrobu, vizi problematizuje. Nehrozí, že se v nerůstovém světě naopak nadřeme?
21. století nás pravděpodobně donutí jednat nad rámec běžných úvah. Klimatická krize je dnes v takové fázi, že čím dál více lidí začíná uvažovat o kolapsu nebo revolucích jako událostech, se kterými se musíme vyrovnat.
Prací trávíme velkou část našich životů. A jestliže současná společnost potřebuje být sociálně a environmentálně ohleduplnější, musí se takovou stát i práce.
Historik Adam Havlík v knize Marky, bony, digitálky zkoumá dosud málo probádané téma stínové ekonomiky za socialismu a vysvětluje, proč tehdejší bezpečností složky nad nelegální směnou valut často přimhouřily oko.
Idea demokracie nemá jen politickou, ale i ekonomickou dimenzi. Ta je integrální součástí nerůstového hnutí. Jak vypadají alternativy současného korporátního uspořádání?
Ukrajinský socialista a internacionalista vysvětluje svůj postoj k rusko-ukrajinské válce a ukrajinské vládní politice. Právo na sebeurčení je také právem bránit se proti Putinově agresi.
Diskuse o výši minimální mzdy by ve světě, kde je jedním z hlavních problémů koncentrace moci, měla být doplněna diskusí o maximálním příjmu. Jak by pomohl s nerovností, klimatickou krizí či zlepšováním demokracie?
Ekonomický růst není neomezený a jeho hranice nepředstavují jen ubývající přírodní zdroje, ale i samo lidstvo. Musíme si zodpovědět zdánlivě prostou otázku: Kolik je pro nás dost? Přetiskujeme text z letošního čísla A2 věnovaného nerůstu.
Snahy o spolupráci mezi Zelenými a sociální demokracií byly minulý rok neúspěšné. Do pražských komunálních voleb se však strany spojily. Do čela Solidarity se postavila Anna Šabatová.
Můžeme z melancholie, která k levici neodmyslitelně patří, čerpat sílu, nebo nostalgické ohlížení za minulostí naopak veškeré emancipační síly znehybňuje? Přetiskujeme esej z aktuálního čísla A2.
Po čtvrtstoletí půjde francouzská levice do parlamentních voleb jednotně. Jean-Luc Mélenchon vytvořil koalici Nová ekologická a sociální lidová unie.
Dosavadním receptem na rozvoj zemí globálního Jihu byl ekonomický růst. Spíše než skutečnou prosperitu přináší růst hlavně nerovnost a ničení ekosystémů. Jaké alternativy rozvoje se nabízejí?
V roce 2022 bychom mohli slavit 50 let od vydání zprávy Meze růstu, která upozornila na neudržitelnost ekonomiky závislé na nekonečném růstu. Při pohledu na současný stav planety ale není co slavit.
Rozpoutání brutální války na Ukrajině zastihlo Evropu nepřipravenou, jakkoli nejde o zcela bezprecedentní akt. Jak se k situaci staví západní levice?
Které aspekty nerůstu by se mohly stát součástí mainstreamové levicové agendy? Přetiskujeme text z nového čísla kulturního čtrnáctideníku A2 věnovaného nerůstu.
I ukrajinští intelektuálové se snažili přispět k hledání mírového řešení. Jejich snažení však teď nemá žádnou relevanci. Putin nemá o žádnou dohodu zájem.
Česká republika stojí na prahu nového problému – stovky tisíc domácností jsou ohroženy energetickou krizí. Michal Šmarda se na sítích ptá, kdo mu půjčí lyže.
Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují.
Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.
Murální výzdoba ve východoněmeckém městě Halle-Neustadt je příkladem socialistického internacionalismu v umělecké tvorbě. Co víme o podobných projektech v Československu? Přetiskujeme text z aktuálního čísla A2 věnovaného fenoménu sídlišť.
Předčasné volby v Portugalsku s převahou vyhráli socialisté premiéra Antónia Costy. V novém parlamentu bude mít strana Partido socialista volební většinu.
Do dalšího dílu podcastu Kolaps tentokrát dorazila historička Kristina Andělová. Mluvili jsme s ní o tom, co byl československý levicový disent a proč se o něm mluví jen málokdy.
Podle antropologa Jasona Hickela má naše planeta zdroje pro deset miliard lidí. Problémem tak není nedostatek bohatství, ale způsob, jakým je distribuováno.
Národní socialisté dokázali ve své době unikátním způsobem propojit českou historickou tradici s pokrokovým myšlením a politickým realismem.
I nerůstová společnost by se musela vyrovnávat s tlakem jiných států a uspět v mezinárodní politice. Zvládla by to?
Před volbami v roce 2022 se nová švédská premiérka vrací ke kořenům sociální demokracie. Díky tomu může strana získat náskok před opozicí.
Václav Havel je dnes buď prázdnou ikonou polistopadové éry, nebo zloduchem vojenského atlantismu. Jeho skutečný odkaz je však mnohem komplikovanější a souvisí i se socialismem.
Michal Šmarda, výrazná tvář regionální politiky, se stal předsedou ČSSD. Strana mu vyšla vstříc i při volbě místopředsedů. Všechny čeká náročná práce na obnovení důvěry k sociálně demokratické politice.
Historička umění Milena Bartlová napsala knihu mapující osudy tří žen z její rodiny – dvou babiček a matky. Ač se tyto ženy v obecném povědomí nachází ve stínu slavnějších mužů, pojí je pozoruhodné příběhy veřejné angažovanosti.