krize | Deník Alarm

Východoafrické země čelí bezprecedentním problémům. Hovořili jsme s afrikanistou Janem Záhoříkem a geologem Kryštofem Vernerem.

Pomoc charit a neziskových organizací v oblasti bydlení nestačí. Život v nejistotě by podle Ústavního soudu mohl ohrozit demokratický stát.

Uprostřed inflační krize jsou čeští ekonomové bezradní. Jejich obvyklé poučky z nich dělají psychopaty.

S kanadským publicistou známým z podcastu věnovanému kritice současného technologického průmyslu jsme hovořili o Silicon Valley, virtuálních světech, cestách na Mars i autech na elektriku.

Fialova vláda ignoruje růst cen potravin. Pro nejvyšší DPH v regionu přitom neexistuje žádný důvod.

Pravidelný výzkum CVVM dotazující se na míru důvěry v ústavní instituce přinesl znepokojivou zprávu: Fialově vládě věří pouhých 28 procent lidí. Ještě hůře je na tom Miloš Zeman.

Premiér Petr Fiala shrnul situaci. Konstatoval, že situace je vážná a že nás čeká šok.

Co někomu zní jako pochopitelný apel na schopnost se v těžkých časech uskromnit, je pro Čechy žijící pod hranicí chudoby či balancující na jejím okraji potvrzením, že jim nikdo nepomůže.

Zatímco evropské vlády svým občanům pomáhají, česká vláda občanům vzkazuje, že se mají až moc dobře. S bydlením nelze dělat nic, ale ceny benzinu je kupodivu možné regulovat.

V časech krize zpravidla vítězí ty myšlenky, které jsou po ruce. Co všechno bychom měli změnit v dnešní přelomové, krizové době?

Přes směšnost kritiky pomoci uprchlíkům na úkor našich, její rétorika ukazuje, že příliš mnoho lidí v Česku zažilo nedostatek solidarity ve chvíli, kdy ji potřebovali.

O úzkostech z pandemie covidu a klimatické krize jsme mluvili s psychoterapeutkou Zdeňkou Voštovou.

Část společnosti, která hlasitě deklaruje nedůvěru k samotné existenci koronaviru, k tomu může mít celkem pragmatický důvod. Opatření je mohou dostat na dno.

Libanon zažil za poslední rok bouřlivé protesty, pandemii koronaviru, drtivou inflaci a obrovský výbuch v hlavním městě Bejrútu. Jak se Libanonci vypořádávají se sérií pohrom?

Současná krize může posílit stávající neblahé trendy v globální ekonomice. Zároveň ale poskytuje příležitost k diskusi a promýšlení předpokladů, na nichž ekonomika a práce v současnosti stojí. 

Současná realita vytváří celou řadu způsobů, jak před námi zakrývat skutečný stav věcí. Musíme promyslet, jak se proti nim bránit.

Před nekontrolovatelným šířením dalších smrtelných virů nás podle odborníků z OSN mohou ochránit jen investice do udržitelné, zelené ekonomiky.

Zveřejňujeme prohlášení apelující na českou vládu, aby přijala opatření, která české společnosti umožní lépe zvládat budoucí krize. Mezi prvními signatáři najdeme Vladimíra Špidlu, Jana Tesaře nebo Annu Šabatovou.

Pandemie, hospodářský propad a klimatická krize – to jsou tři velké výzvy, které lze řešit jen s podporou států. Koronavirus může znamenat i příležitost opravit nefungující systém.

Euroskupina ministrů financí eurozóny není připravena zvládat ekonomickou krizi. Koronavirovou recesi proto patrně budou provázet rozpačitá a neúčinná protiopatření.

Je jednoduché posmívat se lidem, kteří panikaří kvůli epidemii nového virového onemocnění. Jejich obavy ale odrážejí nedůvěru v to, že je stát dostatečně připraven.

Uveřejňujeme otevřený dopis, jehož signatáři žádají, aby město převzalo záštitu nad ubytovnami, kterým hrozí vystěhování.

Filmová a televizní fakulta v Praze je o krok blíž odvolání děkana.

Postpravdivá doba je tu už dlouho. Nové je, že jsme si našli obětní beránky, na které tuto visačku vlastních produktů můžeme připnout.

Laťka domácí politiky je nastavená velmi nízko. Máme štěstí, že svět o nás neví, protože všechno, co víme o světě, svědčí jen o nás a proti nám.

Miloš Zeman se momentálně nachází na konci svých sil, sametový výprodej mu ale může poskytnout novou energii.

Zbrusu nová kniha Velký regres mapuje naši civilizační krizi. Upozorňuje na ničivé dopady globalizace, nerovnosti a neřešený sociální konflikt. Vede z toho cesta ven?

Rozhovor s Lazarosem Karaliotasem, sociálním geografem, který zkoumá městskou politiku a sociální hnutí v Řecku.

Lednové číslo nového Nového Prostoru ukazuje, že smyslem redakční proměny, která měla politicko-mocenskou povahu, je zbavit časopis kritického a levicového rozměru.

Politika se proměnila v byznys a svět, který jsme znali z druhé půlky 20. století, je definitivně u konce.