duševní zdraví

Teorie, že za depresi může nedostatek serotoninu, je zastaralá. Komu sloužila, dokud jsme jí věřili? A co ji nahradí?

Podíl lidí s psychickými potížemi se v Česku zvětšuje. Stát ale dál řeší hlavně následky místo příčin. Reforma služeb bez změny podmínek života lidí ohrožených duševními problémy nestačí.

Třetina kvír lidí v Česku je podle rozsáhlého průzkumu ohrožena úzkostnými poruchami a čtyřicet procent diagnostikovatelnou depresivitou. Pětina kvír lidí se denně setkává s nenávistnými projevy na internetu. Jaké to má dopady? A co s tím?

Za zhoršujícími se statistikami duševního zdraví Evropanů stojí především socioekonomické podmínky. Vyplývá to z nové zprávy agentury Eurofound, která sleduje vývoj životních a pracovních podmínek v EU.

Rčení, že jsou Vánoce časem klidu a míru, se může v dnešní hektické, turbulentní době plné krizí zdát jako výsměch. Přese všechno bychom se o to mohli aspoň pokusit.

Česká psychiatrická péče potřebuje reformu. Tu ale současná vláda brzdí. Nedostatek prevence a zastaralé metody dopadají i na mladé lidi.

Ačkoliv klimatický žal zakouší stále větší množství lidí, je pro společnost stále ještě něčím novým a nepochopitelným. Jeho příčiny nejsou individuální, ale systémové, a je tak pozvánkou ke kolektivní terapii hroutícího se světa.