český film | Deník Alarm

Film Petra Hátleho sleduje pár sériových vrahů, kteří jako by uzavírali éru devadesátých let. Toto smutné dědictví je přitom stále živé. A nejen v popkultuře.

O filmu Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara se často mluví jako o hororu. Ve skutečnosti jde o humorně psychologické drama v podmínkách bytové krize.

Film Natálie Císařovské Její tělo dosahuje minimálními prostředky ucelené a emočně i divácky náročné výpovědi o vrcholovém sportu, smrti i individualistické společnosti.

Bratři o krvavé cestě Josefa a Ctirada Mašínových za svobodou jsou nejlepší jako dynamický akční thriller, v němž dochází k překonávání hranic států i těl. Film je vyprávěn bez hluchých míst, ale i bez hloubky a kontextu.

Nový film Matěje Chlupáčka se odehrává v Československu třicátých let, vypovídá však o problémech dneška a odhaluje křehkou povahu modernity.

Celovečerní debut Roberta Hloze nás zavádí do roku 2041, kdy si lidé mohou zálohovat svoji mysl. Ukazuje, že i česká sci-fi s omezeným rozpočtem může mít evropské parametry.

Tvůrci oceňovaného seriálu #martyisdead ukazují, že online sféra není od našich životů oddělitelná. Promlouvají o důležitých problémech, ale žádný z nich nedokáží vytěžit.

Letošní filmová ocenění ukázala, že i u nás dochází ke stírání rozdílů mezi filmovou a seriálovou tvorbou. Není však jisté, zda bude tento vývoj pokračovat v příštích letech.

Šimon Holý ve své psychologické studii mateřské lásky a rodinných traumat sleduje čtyři ženy různého věku. Dvě z nich se nacházejí před bodem zlomu. Pomůže jim ezo?

Observační dokument Zkouška umění využívá přijímačky na AVU k pobavení publika. Vznikla komedie, která ale o povaze umění a uměleckých institucí mnoho neříká.

Film Adama Sedláka Banger se svou energií vymyká české filmové produkci, v níž dominují generické komedie pro starší a pokročilé. Některým úskalím se ale snímek natočený na iPhone nevyhnul.

Celovečerní debut režiséra Adama Kolomana Rybanského je vážnou výpovědí s uměleckými ambicemi i divácky vděčnou zábavou, která nemoralizuje.

Jiří Havelka v nové tragikomedii opět podrobuje českou společnost sebezpytu. Tentokrát ale zbloudil někde mezi Troškou a Chytilovou – smáli se ale spíše fanoušci filmu Slunce, seno, jahody.

V letošní hlavní soutěži filmového festivalu v Karlových Varech jsou hned čtyři české filmy – z toho dva dokumenty, které se v této kategorii vyskytly vůbec poprvé.

O filmech z dob transformace a privatizace přišla do Kolapsu mluvit historička a redaktorka Alarmu Veronika Pehe.

Thrillerově černá komedie o jedné noci v jednom baru rozvíjí jednoduchou anekdotu do podoby jízlivé alegorie o všech šancích na hrdinství, které jsme jako jednotlivci i národ promarnili.

Přichází resuscitace českého dětského filmu? Při premiéře krátkého filmu Elišky Kováříkové a Adama Struhaly to jistě napadlo nejednoho diváka.

V sobotním slavnostním udílení Českého lva se zrcadlily všechny vlastnosti české covidové tragédie. Obzvláště silný byl následný pocit většiny, že si z ní elita dělá opět dobrý den.

Namísto toho, aby se dočkali úlevy od zpravodajství, mohli diváci v sobotu večer na ČT dvě hodiny poslouchat, jak náročnými časy procházíme.

Bohdan Sláma podle scénáře Ivana Arsenjeva zpracoval několik citlivých témat československé historie. V pohraniční vesnici rozehrává epický příběh let 1939 až 1952, kde dojde i na odsunutí Němců.

Zesnulý režisér Jiří Menzel byl ikonou „hezkého českého filmu“, tvůrcem, který hledal humor i v té největší tragédii. Už před třiceti lety neměl co říct, a pokud byl kdy odvážný, pak jedině v příslovečných mezích zákona.

První celovečerní hraný film věnovaný Václavu Havlovi působí jako ohledávání různých možností, jak život českého dramatika, disidenta a politika uchopit divácky vděčným způsobem.

Sedmadvacátému předávání cen České filmové a televizní akademie vládlo nejen Nabarvené ptáče, oceněné v osmi kategoriích včetně té hlavní, ale i nenucený humor.

Dokument, v němž herečky v rolích pubertálních dívek čelí internetovým predátorům, se pohybuje na hraně ušlechtilého upozorňování na problém a senzacechtivé fascinace.

Autor respektovaných filmů Karamazovi, Rok ďábla nebo Knoflíkáři Petr Zelenka se vrací po rozpačitě přijaté hříčce Ztraceni v Mnichově. Politiku a experimentování s vyprávěním neopouští.

Jubilejní desátý ročník cen udělovaných lidmi, kteří se v Česku vyjadřují k filmům, vyvolal rozpaky nejen kvůli vyzdvihnutí některých snímků, ale i pojetím večera.

V novém filmu Ireny Pavláskové, natočeném podle knižní předlohy Philipa Rotha, se americký spisovatel ocitne v normalizační Praze. Nebo spíš v její nezáměrné karikatuře?

Film Václava Marhoula, který vzbudil vzrušené reakce na festivalu v Benátkách, je lepší než knižní předloha Jerzyho Kosińského.

Film Olma Omerzu Všechno bude je subverzivní právě tím, že postrádá sociálněkritický osten, který se od něj očekává.

Na krátko Jakuba Šmída podobně jako televizní film Dukla 61 překonává jeden z limitů tuzemské polistopadové kinematografie – perspektivu pražských liberálů. Nastávají pro český film lepší časy?