Protlouct se během protipandemických opatření je pro mnohé OSVČ takřka nemožná věc. Vládní pomoc nemusí vůbec stačit.
Jsme v tom spolu. Někdo léčí, někdo šije roušky, někdo rozváží jídlo seniorům a někdo mlátí holky u rybníka. Společně to zvládnem.
Už jako puberťák se stal hrdinou protifašistického odboje, když s kamarádem strhli nacistickou vlajku nad Akropolí. Glezos ale zůstal radikálně demokratickým aktivistou až do smrti.
Současná pandemie ukázala vrcholový sport ve velmi nelichotivém světle: jako nadbytečnou televizní zábavu a cynický stroj na vydělávání peněz.
Není nutné se hádat o to, kdo to má v současné době těžší. Pokud se ale chceme co nejlépe vypořádat s důsledky koronavirové krize, je potřeba zajistit, aby opatření pomáhala ženám i mužům.
Přední československý historik podepsal Chartu 77 a jeho díla se řadí k tomu nejlepšímu, co v naší historiografii vzniklo.
Pandemie COVID-19 odhaluje, jak je náš stát slabý ze sociálního hlediska. Hrozí bujení exekucí, ztráty bydlení i nárůst psychických nemocí. Jak se na sociální důsledky vládních opatření dívají odborníci a odbornice?
Současná krizová situace ovlivňuje i výuku na českých školách. Pro mnoho rodičů jsou distanční formy vzdělávání náročné a mají pocit, že musí dělat práci za učitele. Kde hledat viníka?
Kvůli epidemii koronaviru budou mít květnové prezidentské volby korespondenční formu. Opozice upozorňuje na jejich protiústavnost, polská pošta zase předpovídá obrovské logistické problémy.
Školy vyžadují pro domácí výuku technologie, řada domácností se ale potýká s jejich nedostatkem. Chudoba v Česku má často i jinou podobu, než si představujeme.
Legalizaci odborové organizace a práva na stávku před sto padesáti lety na našem území předcházely sociální boje i národnostní spory v rámci socialistického hnutí.
Přinášíme deník pěvkyně, která ze dne na den přišla o práci, a tak nastoupila jako prodavačka do jednoho pražského supermarketu – i proto, aby byla užitečná. Jak vnímá svět od pokladny Penny Marketu?
V čele britské opozice střídá Jeremyho Corbyna nový lídr. Jeho úspěch se bude odvíjet především od strategie v řešení koronavirové krize.
Koronavirová krize by neměla být krizí ekonomickou, ale zdravotní a sociální. Karanténa je ovšem symptomem, že s ekonomikou není něco v pořádku.
Krize způsobená onemocněním COVID-19 není bitvou mezi zeměmi nebo systémy. Jen koordinovaná mezinárodní reakce a solidarita dokáže zabránit jejím nejhorším důsledkům.
Továrny se stovkami pracovníků vyrábějí často ještě víc než normálně. Odstávka výroby v zasaženějších zemích vytváří tlak na české provozy.
Nová kniha věnující se dopisům zaslaným bývalému americkému prezidentovi odkrývá příběh málo známého oddělení prezidentské korespondence – a také nejednoznačný odkaz Baracka Obamy.
Zavřené hranice výrazně omezily dodávku drog do České republiky. Desítky tisíc lidí se závislostí teď neví, co bude dál. Podle odborníků jsou ve velkém nebezpečí.
Koronavirovou epidemii napříč světem provází cenzura, agresivní propaganda a utahování šroubů. Spojené státy čekají rány zevnitř i zvenku, ze kterých se budou ještě dlouho vzpamatovávat.
Švédský uvolněný přístup k pandemii vzbuzuje rozruch po celém světě, zatímco zbytek Skandinávie se rozhodl zavřít doma. Běžný styl života Švédů se ale nakonec příliš neliší.
Občanské organizace, které jsou v posledních letech terčem mnoha útoků, se během současné krize ukazují jako zcela nepostradatelné.
Důvodem, proč na některé země udeřil koronavirus s větší intenzitou, není jen nedostatek ochranných opatření. Souvisí to s povahou dnešního světa a vztahů v něm.
Způsob vládnutí, který má politikům získat především politické body, je neefektivní. Kromě toho pomíjí i základní lidské potřeby a vůli konkrétních jedinců. Týká se to například nuceně izolovaných důchodců.
Další příspěvek k debatě o knize Tajnosti levice od Jeana-Clauda Michey a debatě o konzervativních hodnotách a socialismu.
Prezidentská kampaň demokratického socialisty Bernieho Sanderse je takřka jistě u konce. Jak ale vypadl její průběh zevnitř?
Zpochybňování závažnosti změn klimatu bylo donedávna doménou „alternativních vědců“ spřízněných s konzervativními think tanky. Dnes ale klimaskepse mění svou tvář, prosakuje do slovníku populistických stran a může změnit podobu evropské klimatické politiky.
S politoložkou a arabistkou Zorou Hesovou jsme diskutovali o konzervativních revolucích, kulturních válkách, islámu, křesťanství nebo o volbách na Slovensku.
Měl čechoslovakismus šanci na úspěch? Jak se jeho vnímání měnilo v čase? Nová publikace představuje komplexní pohled na tyto otázky.
Fyzik Prokop Hapala kriticky reaguje na nadšení z poklesu emisí oxidu uhličitého kvůli omezení průmyslu a letecké dopravy v důsledku epidemie koronaviru. Bez fungující ekonomiky se neobejdeme.
Po uzavření hranic ztratila krátkodobá ubytování typu Airbnb smysl. Stovky bytů se tak vrací na trh. Co to může znamenat pro Prahu a její obyvatele?