Kritizovaný projekt společnosti Penta na nejlukrativnějším pozemku v Praze se navzdory kritikům může začít stavět. Územní rozhodnutí získal v tajnosti.
Vysmívání se lidovému hudebnímu vkusu je na sociálních sítích oblíbená kratochvíle. Je to ale známka elitářství.
Zmizí z ulic obchody poté, co jsme si zvykli na donáškovou službu? A jak po zdravotní krizi přemýšlet o hustotě obyvatel ve městech? Přečtěte si naši anketu.
O koronaviru toho zatím věda moc jistého říct nedokáže. Množství „odborníků“ v médiích může ve výsledku veřejnost spíše mást.
Česká společnost je rozpolcená: někdo se chce urychleně vrátit k normálu, další požaduje izolaci dobu neurčitou. Správná cesta je ale sofistikovanější. Zahrnuje mimo jiné chytrou karanténu.
Reportážní platforma Voxpot natáčela v hotelích a kempech, kde během koronavirové krize našli útočiště lidé bez domova.
Tři požadavky pečujících ke zvládnutí krize apelují na vládu, aby nezapomínala na pracovníky v sociálních službách.
Rozvoj měst představuje ústřední nástroj ekonomického růstu. V kontextu klimatické změny a bytové krize je ovšem třeba reflektovat i jiné než ekonomické premisy. Praze se to nedaří.
Podle komentáře v Hospodářských novinách si Východ vede při zvládání epidemie lépe než Západ. Může za to mimo jiné mentalita strachu a udavačství přežívající z minulého režimu.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček navrhl poslat vysokoškoláky na pole. Chybou jeho plánu je jen to, že jim to nemůže nařídit.
Vybíráme desítku pozoruhodných filmů a zároveň deset alternativ k Amazonu, HBO nebo Netflixu. Máme pro vás rozverný kanibalský muzikál, drama o trestu smrti i animák s lesními příšerkami.
Lidé z ulice se stěhují do hotelů, hostelů i letního kempu u Vltavy. Jak se jim žije v ubytování, které by pro ně za běžných okolností zůstalo nedostupné?
Situace, jíž dnes čelíme, připomíná v mnohem porevoluční kvas devadesátých let. Neměli bychom dovolit, aby z ní nejvíce vytěžili ti nejsilnější hráči. Spravedlivou budoucnost si zasloužíme všichni.
Protlouct se během protipandemických opatření je pro mnohé OSVČ takřka nemožná věc. Vládní pomoc nemusí vůbec stačit.
Jsme v tom spolu. Někdo léčí, někdo šije roušky, někdo rozváží jídlo seniorům a někdo mlátí holky u rybníka. Společně to zvládnem.
Co je a co není naše právo? Stanislav Křeček o tom hodlá rozhodovat sám. Jde tak proti úřadu, v jehož čele stojí.
Syndrom zhroucení včelstev vážně ohrožuje populaci tuzemských včel. Redaktor čtrnáctideníku A2 vytýká Českému svazu včelařů, že nedokáže kritickou situaci řešit a často spíše přispívá k jejímu zhoršení.
Není nutné se hádat o to, kdo to má v současné době těžší. Pokud se ale chceme co nejlépe vypořádat s důsledky koronavirové krize, je potřeba zajistit, aby opatření pomáhala ženám i mužům.
Přední československý historik podepsal Chartu 77 a jeho díla se řadí k tomu nejlepšímu, co v naší historiografii vzniklo.
Pandemie COVID-19 odhaluje, jak je náš stát slabý ze sociálního hlediska. Hrozí bujení exekucí, ztráty bydlení i nárůst psychických nemocí. Jak se na sociální důsledky vládních opatření dívají odborníci a odbornice?
Současná krizová situace ovlivňuje i výuku na českých školách. Pro mnoho rodičů jsou distanční formy vzdělávání náročné a mají pocit, že musí dělat práci za učitele. Kde hledat viníka?
Školy vyžadují pro domácí výuku technologie, řada domácností se ale potýká s jejich nedostatkem. Chudoba v Česku má často i jinou podobu, než si představujeme.
Vládní opatření se mění takřka ze dne na den. Jak se k ekonomickým řešením koronavirové krize staví odborníci a odbornice?
Přinášíme deník pěvkyně, která ze dne na den přišla o práci, a tak nastoupila jako prodavačka do jednoho pražského supermarketu – i proto, aby byla užitečná. Jak vnímá svět od pokladny Penny Marketu?
Továrny se stovkami pracovníků vyrábějí často ještě víc než normálně. Odstávka výroby v zasaženějších zemích vytváří tlak na české provozy.
Zavřené hranice výrazně omezily dodávku drog do České republiky. Desítky tisíc lidí se závislostí teď neví, co bude dál. Podle odborníků jsou ve velkém nebezpečí.
Pro celou řadu živnostníků, zejména z takzvaných kreativních profesí, jsou opatření vlády na pomoc OSVČ úplně k ničemu.
Občanské organizace, které jsou v posledních letech terčem mnoha útoků, se během současné krize ukazují jako zcela nepostradatelné.
KSČM podala návrh zákona, podle kterého by přišly o státní podporu některé neziskové organizace. Další by mohly prosazovat pouze státní politiku a musely by se zdržet kritiky vlády.
Způsob vládnutí, který má politikům získat především politické body, je neefektivní. Kromě toho pomíjí i základní lidské potřeby a vůli konkrétních jedinců. Týká se to například nuceně izolovaných důchodců.