marxismus | Deník Alarm
Jak reagovala československá stranická inteligence na smrt Stalina, konec stalinismu a kult osobnosti? Od roku 1956 se pokoušela znovu promyslet socialismus. Jejich snahy ukončil až rok 1968.
Nová kniha Jana Mervarta a Jiřího Růžičky zkoumá myšlení předních akademiků a intelektuálů československého poststalinismu. Co nám prozradí o marxistickém myšlení po roce 1956?
S Janem a Evou Kalivodovými jsme mluvili o vztahu jejich otce, marxistického filosofa Roberta Kalivody, k anarchismu, psychoanalýze a surrealismu, dogmatickým marxistům i Václavu Havlovi.
Marxistu prý z Erica Hobsbawma udělal dvouletý pobyt v Berlíně třicátých let. Čím vším si prošel jeden z nejvlivnějších historiků 20. století?
Osudy Rosy Luxemburg určovalo především rozporuplné 20. století, z něhož sice prožila jen malou část, ale o to více se zapojila do dění, které dalece přesahovalo význam jednotlivce v dějinách.
Osobní vzpomínka na kanadského filosofa a politického ekonoma Moisheho Postoneho (1942–2018), který proslul zejména svou reinterpretací Marxovy kritické teorie.
Kritický odkaz Marxe je nejživější tam, kde by to on sám nejméně čekal: v naší posedlosti obranou identit a ve vyzdvihování kultury jako hráze před náboženským fundamentalismem.
V těchto dnech si připomínáme dvousté výročí narození jedné z určujících postav západního myšlení. Přinášíme anketu k odkazu Karla Marxe.
Přinášíme rozhovor s Kathi Weeks, americkou feministkou, profesorkou gender studies na Dukeově univerzitě a autorkou knihy Problém s prací.
O intelektuálním vývoji levice v Československu a o tom, proč dnes marxismus prochází určitou rehabilitací, jsme hovořili s historičkou Kristinou Andělovou.
Britský establishment v padesátých letech onálepkoval Johna Bergera jako „rudého kritika“. Jeho dílo je však aktuální dodnes.
V češtině vyšla nová kniha esejů od maďarského filosofa a disidenta Gáspára M. Tamáse. Proč je důležitá?
Levice stojí opět na začátku. A zatím nenašla obecně srozumitelný jazyk, kterým by mohla zkorigovat poslední katastrofální omyl suverénního lidu.
Filosof Peter Singer se pokusil spojit současnou levicovou teorii s biologickým pohledem na člověka a společnost.
Reakce na kritiku autorova textu o ČSSD z úst odboráře Igora Pleskota.
Drtivé vítězství pravice v polských parlamentních volbách má své hluboké kořeny v porevoluční politické praxi i rétorice.
Dalším přírůstkem do nedělní knihovničky A2larmu je „bible budování socialismu“ Ernesta Laclaua a Chantal Mouffe.
Přinášíme polemiku s nedávným textem Slavoje Žižka o imigraci. S ohledem na dění v Česku je velmi aktuální.
Jaké zásadní knihy o politice, společnosti nebo historii vyšly během uplynulého roku? Odpovídají autoři A2larmu a spřízněné osobnosti.
„Bojovat za Ukrajinu proti Rusku je volba mezi zlem a ještě větším zlem,“ říká ukrajinský voják účastnící se operací na Donbase.
Rozhovor s novinářem a politikem Petrem Uhlem – který je známý především jako signatář Charty 77, spoluzakladatel Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a expert pro lidská práva – vznikl před dvěma roky u příležitosti sedmdesátin dotazovaného. Letos vyšel knižní rozhovor se Zdenko Pavelkou nazvaný Dělal jsem, co jsem považoval za správné. Snad nebude na škodu vrátit se […]
George Orwell se stal zrcadlem, do něhož můžeme nahlížet z jakékoli politické perspektivy a v jehož odraze se zahlédneme. Nenechme se však mýlit – Orwell patří levici. V průběhu týdne následujícího po několika zásadních odhaleních, jež se týkala tajného programu PRISM americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), se George Orwell stal žádaným zbožím. Číst (nebo alespoň […]
Východoevropský region nespojuje jen zkušenost totalitarismu, ale dost možná i společná budoucnost etnických konfliktů a sociálně bezohledné politiky. Rumunsko-maďarský filosof, politik a někdejší disident G. M. Tamás dospívá k závěru, že za svobodu získanou po roce 1989 draze zaplatíme.