lid
Pojem „lid“ je dnes nástrojem oligarchů. Pokud to myslíme s obranou demokracie vážně, měli bychom jako cestu k nápravě zavést losování.
Soukupovo impérium neradno podceňovat. TV Barrandov i další Soukupova média mají překvapivě velký dosah a usilují být hlasem lidu.
Demokracie znamená hájit svobodu i pro ty, kteří dnes stojí mimo náš přirozený okruh.
Čeští novináři by se místo obsesivního komentování každého prezidentova plku měli věnovat problémům těch, po kterých hlava státu tak ráda šlape.
Původně levicový prezident se stal českou obdobou Marine Le Penové a měl by odejít. Co když mu ale rozbředlost jeho konkurentů zajistí vítězství už v prvním kole?
Volba prezidenta na levici znovu oživuje otázky, kam se postavit ve střetu mezi nacionalisty a pravicovými liberály.
Bohuslav Sobotka žene sociální demokracii do poslední bitvy. Šance na důstojné politické přežití lídra i strany jsou ale nepatrné.
Feminizace politiky, usilující mimo jiné o vzájemnost a respekt, se s levicovým populismem neslučuje.
Nadávat na facebookové bubliny je poslední dobou v módě. Co když se však bubliny začnou hádat mezi sebou?
Ještě nikdy lidé neměli možnost sledovat svůj vlastní pád v takové rychlosti a být o něm tak dobře informovaní.
Za agendou migrační krize je třeba hledat spíše známé představitele politického života než jednotný názor veřejnosti.
Alternativa pro Německo se etabluje, aniž by se umirňovala, a jejím volebním úspěchem se posiluje extrémně pravicové křídlo strany.
Levice stojí opět na začátku. A zatím nenašla obecně srozumitelný jazyk, kterým by mohla zkorigovat poslední katastrofální omyl suverénního lidu.
Levičáctví není volnočasová kratochvíle, ale vážně míněná snaha o kritickou analýzu společnosti.
V dalším dílu nedělní knihovničky A2larmu představujeme Machiavelliho jako radikálně levicového myslitele.
Jak se dostat z propasti, která se otevírá mezi autentickou levicí a pomýlenými masami? Možná je to celkem jednoduché.
Čeští ultrapravičáci a islamofobové nacházejí společnou řeč s prezidentem Zemanem a inspirují se jeho „lidovostí“. Veřejnost by podle nich měla skoncovat s pseudohumanisty.
Řecko-evropské klání je mimo jiné lekcí o demokracii a suverenitě. Nad tím jsme se ještě nezamysleli.
Na levicových a antirasistických internetech straší nové monstrum. Jednou „sadomasochistická domina“, jindy „ukřičená domovnice s drdolem“ se stala příhodnou čarodějnicí, již lze obviňovat z růstu rasismu v Česku. Svůj pořad Máte slovo prý Michaela Jílková vede neveřejnoprávně: bulvárně, se snahou dávat průchod emocím namísto odborně fundovaným postojům, které by šly k podstatě věci, způsobem, který ústí v pokřikování a […]
Být v Česku považován za elegantního pána není těžké, stačí pohrdat ponožkami v sandálech, pokleslou televizní zábavou a vyjídáním lógru na dně poctivého „turka“. Vysoká kultura rovná se vytříbenost vkusu, stylu a myšlení, posouvá lidské vztahy o stupínek výš. A proto je tak potřebná a oblíbená právě v Praze.
Poslední dobou stále častěji slýcháme bědování, že zabedněný lid neví, co činí, a táhne republiku k další době temna. Mimopražští balíci prý nedbají varování z metropole a chystají se v dalších volbách demokratickou volbou levice pohřbít demokracii. Je tedy nejvyšší čas se oné „tupé většiny“ zastat. Zasluhuje si to přinejmenším proto, že ani třiadvacetiletý seriál […]