Na francouzskou válku v Indočíně není možné aplikovat černobílá studenoválečná schémata, jinak mohou vzniknout absurdní interpretace. Jednu takovou vytvořil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Češi nikdy neměli kolonie, opakuje se neustále. Z lítosti, tolikrát spojované s tématem „české moře“, se stal dojem morální převahy: nám špinavou minulost vyčítat nemůžete.
Rozhovor s historikem Tomášem Winterem o nové výstavě v Náprstkově muzeu věnované českému cestovateli Emilu Holubovi. Jak byl Holub v minulosti reflektován a jak na něj pohlíží odborná veřejnost dnes?
S historikem Ondřejem Crhákem jsme hovořili o dějinách koloniálního myšlení v českých zemích a dekolonizaci muzeí a veřejného prostoru.
I poměrně kritický sociolog Daniel Prokop nepochybuje o tom, že „dluhy se musí platit“. Kde se bere tato naše neotřesitelná víra?
Vtipkování na téma připojení Královce k České republice ignoruje krvavou historii křižáckých výprav, vyvražďování a násilnou christianizaci.
Dosavadním receptem na rozvoj zemí globálního Jihu byl ekonomický růst. Spíše než skutečnou prosperitu přináší růst hlavně nerovnost a ničení ekosystémů. Jaké alternativy rozvoje se nabízejí?
Šokující nálezy dětských hrobů otřásly nejen kanadskou společností. Minulost, kterou nám připomínají, ovšem není tak dávná, jak bychom si rádi mysleli.
Aktuální snahy o pomoc v několika katastrofami zasaženém Libanonu ukazují na nedostatky a nesystémovost dnešní rozvojové pomoci.
Rasismus a diskriminace jsou hluboko zakořeněny ve většině institucí. Na Západě i u nás. Debaty o dekolonizaci, které kriticky reflektují zaběhlé rámce našeho přemýšlení, je proto nutné brát vážně.
Průkopnická monografie antropologa Filipa Herzy zkoumá výstavy tělesně odlišných lidí v 19. a 20. století a odhaluje vývoj globalizované masové kultury i českou koloniální fantazii.
Sochy masového vraha, který má na svědomí smrt deseti milionů lidí, mají být odstraněny. K nápravě situace to ale nestačí.
Nechápete, proč je problematické, když bílé celebrity napodobují černošské účesy? Irsko-nigerijská afrikanistka a televizní moderátorka Emma Dabiri napsala rozsáhlou knížku, která vám to vysvětlí.
Obviňování Jeremyho Corbyna z antisemitismu je nesmysl. Terčem jeho kritiky je osadnická a koloniální politika Izraele, nikoli Židé.
Italský teoretik rezignoval z rady celoevropské organizace DIEM25. Demokracie podle něj není v Evropě možná.
Co kdyby se dějiny ubíraly jiným směrem a Evropané se stali obětí arabského kolonialismu?
Západní vlády často mluví o afrických státech jako o zemích, kterým „musíme pomoci, protože si samy pomoci neumí“. Takové uvažování musí skončit.
Čin násilníka s nožem v Londýně je označován za terorismus, zatímco úmrtí civilistů na Blízkém východě jsou jen „vedlejší důsledky“ války. Co stojí za těmito protikladnými nálepkami?
Fotbalové mistrovství Afriky v Gabonu se veze na vlně specifického afrického rasismu, slouží jako politický nástroj místního vládce a vydělávají na něm hlavně Číňané.
Katalánské město Badalona se rozhodlo zakázat státní svátek oslavující objevení Nového světa Kryštofem Kolumbem. Aktivisté v Barceloně chtějí odstranit Kolumbovu sochu.
Mediální obraz uprchlíků i „slušných Čechů“ je poměrně košatý. Skutečné obrysy však zůstávají ve stínu. Jsou si navzájem podobnější, než bychom čekali?
Howard Gayle, první černošský fotbalista v dresu Liverpoolu, považuje přijmutí prestižního ocenění za zradu všech Afričanů.
Český vztah k Velké Británii je vřelý. Tato vřelost je však jednostranná.
Rekordní vlny veder v Indii ukazují, že chybí infrastruktura ke zmírnění utrpení způsobeného změnami klimatu.
Vláda Eva Moralese upřednostňuje ekonomické zájmy na úkor práv původních obyvatel. Kudy vede cesta ven?
Stojí slavná britsko-francouzská dohoda o rozdělení Blízkého východu skutečně za všemi problémy tohoto regionu?
Šéf think tanku Evropské hodnoty Jakub Janda přichází s řešením migrační krize. Jeho návrhy však nesou neokoloniální rysy.
Náprstkovo muzeum svou výstavou o Afghánistánu podporuje a prohlubuje xenofobní stereotypy.
Liberální humanismus zaslepeně nahrává fašismu a vytváří s ním nevědomky stínovou alianci.
Slavoj Žižek analyzuje takzvanou uprchlickou krizi. Kritizuje xenofobní populismus, ale i pokrytectví levicových liberálů. Ani jedno nevede k řešení problému.