historie Archives – Strana 4 z 8 – Deník Alarm

Nová kniha Jana Mervarta a Jiřího Růžičky zkoumá myšlení předních akademiků a intelektuálů československého poststalinismu. Co nám prozradí o marxistickém myšlení po roce 1956?

Přesně před 91 lety zastřelil člen komunistické milice Roter Frontkämpferbund Albrecht „Ali“ Höhler vůdce berlínských nacistických útočných oddílů Sturmabteilung.

Nová kniha historičky architektury Despiny Stratigakos o stavebních plánech nacistů v Norsku ukazuje, jak měla vypadat velkoněmecká říše po skončení války. 

Nová kniha Ze zámoří do Čech od historika Karla Černého mapuje pronikání kávy, čaje a čokolády do Evropy a českých zemí. Jak se z nich stala nezbytná součást našeho každodenního života? 

S historičkou Radkou Šustrovou jsme hovořili o českém nacionalismu za Protektorátu Čechy a Morava, o budování sociálního státu, ale také o roli, kterou v tomto období celá řada Čechů sehrávala.

Generální stávka vyhlášená na konci roku 1920 levicovým křídlem sociální demokracie znamenala definitivní rozkol uvnitř strany a musela být potlačena armádou.

Nová kniha historika Jana Rychlíka Československo v období socialismu 1945–1989 se pokouší o velkou syntézu a hledá průnik mezi antikomunismem a revizionismem.

Po více než sto dvaceti letech vychází nový český překlad jednoho z nejvýznamnějších pacifistických románů světové literatury. Kdo byla jeho autorka, pražská rodačka Bertha von Suttner?

Jaký byl život na frontě a v zázemí první světové války? Jaký obraz českého vojáka vyvstává z dostupných vzpomínek? O nové edici vzpomínek účastníků první světové války jsme mluvili s historikem Vojtěchem Kesslerem.

Nejnovější práce britského historika Martina Conwaye Western Europe’s Democratic Age se vrací k autorově osvědčenému konceptu europeizace.

Dokumentární snímek Kdo jinému jámu se opírá o nově nalezené filmové záběry z procesu s Rudolfem Slánským. Místo nových poznatků ale nabízí jen další dávku pohoršení a odsouzení.

Ačkoliv je třetí z kolektivních souborů Ladislava Kudrny a dalších autorů a autorek věnovaných českému undergroundu vyváženější než díly předchozí, znovu sklouzává k reprodukci undergroundové legendistiky.

Nová kniha Tisovi poza chrbát má představit příběhy odporu vůči režimu během druhé světové války. S editorem knihy historikem Jozefem Hyrjou jsme se bavili o mýtech a faktech ze života ve Slovenském státu.

Kniha francouzské arabistky a politoložky Laurence Louë popisuje dějiny velkého náboženského schizmatu a jeho vliv na dnešní politiku a konflikty v islámském světě.

Osobnost Emila Háchy si jistě zaslouží další historické bádání, přístup Víta Machálka v knize Prezident lidskosti ale postrádá metodu a končí u banálního rozumování o „Háchovi-člověku“.

Nová kolektivní publikace ukazuje, jakým způsobem se východní blok snažil propojovat se zeměmi třetího světa a vytvořit socialistickou verzi globalizace.

Vlivné hlasy v médiích a na sociálních sítích se snaží vyvolat dojem existence zákeřné revizionistické kliky v akademické historiografii. Podobná obvinění zaznívala i při nástupu „normalizace“.

S historičkou a etnoložkou Markétou Křížovou jsme v novém dílu podcastu Kolaps probírali nedávné protesty ve Spojených státech a jejich souvislost s otrokářstvím, z něhož v minulosti profitovaly i české země.

I ve zkoumání padesátých let je potřeba se ptát na roli společnosti a její participaci na tehdejších represích. Přinášíme příspěvek k aktuální diskuzi o povaze komunistického režimu.

Bartonova biografie představuje svůj objekt jako sympatického „amerického“ hrdinu. A také poodhaluje, jak se Havlův příběh formuje v globálním měřítku. 

Sochy masového vraha, který má na svědomí smrt deseti milionů lidí, mají být odstraněny. K nápravě situace to ale nestačí.

Slova „socialistická“ a „dělnická“ v názvu Hitlerovy NSDAP podle některých znamenají, že nacismus je levicový. To, jak Hitler přistoupil k odborům, však dokazuje opak.

Londýn, Bristol, Manchester i města ve Walesu hodlají přezkoumat své pomníky, sochy či názvy ulic a náměstí. Nepřejí si, aby jejich veřejný prostor oslavoval dějiny otroctví.

Znovuobnovení mariánského sloupu na ústředním českém náměstí není projevem tolerance, ale nátlaku. Vypovídá o neúctě k vlastní historii i veřejnému prostoru. 

Britské autority si namlouvaly, že když bude během nacistické hymny anglický tým hajlovat, zlepší se tak vztahy s hitlerovským Německem.

Pandemie z roku 1918 zabila 50 až 100 milionů lidí. Odkud pocházela, jaký měla průběh a jak na ni jednotlivé země reagovaly?

Přední československý historik podepsal Chartu 77 a jeho díla se řadí k tomu nejlepšímu, co v naší historiografii vzniklo.

Měl čechoslovakismus šanci na úspěch? Jak se jeho vnímání měnilo v čase? Nová publikace představuje komplexní pohled na tyto otázky.

Systémy prevence, očkování a hygieny, na které si civilizovaná a medikalizovaná Evropa za poslední století zvykla, už nejspíš nestačí.

Další významná historická instituce v Polsku se ocitá pod politickým tlakem. Právo a spravedlnost nepolevuje ve snaze ovládnout výklad dějin.