historie | 2. stránka | Deník Alarm

Strach západních diplomatů z bolševické revoluce v Londýně nebo v Paříži byl podle britského historika Jonathana Haslama tak velký, že je vedl k nepřímé podpoře nacistických výbojných plánů.

Významný americký historik Ronald G. Suny vysvětluje, proč bychom měli zkoumat myšlenkový svět pachatelů masového násilí, a popisuje své zkušenosti organizátora dialogu mezi arménskými a tureckými historiky.

Jakou roli hrály ženy v počátcích československého komunistického hnutí? Marxismus sice teoreticky počítal s genderovou rovností, ale na úrovni politické praxe KSČ to příliš vidět nebylo. Přetiskujeme text z nového čísla A2.

O založení KSČ, levicových tendencích za první republiky, ale také o zdrojích, z nichž komunistické hnutí u nás vyrůstalo, jsme hovořili s historikem Jakubem Rákosníkem z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy.

Kniha Putování za obzor představuje souhrnné a čtenářsky přívětivé zpracování dějin trampingu.

Historik Zdeněk Doskočil ve své knize V žaláři a vyhnanství přináší podrobný pohled na soudní proces se slovenským básníkem v padesátých letech, jeho pobyt ve vězení a následnou rehabilitaci.

Kniha s podtitulem Násilí komunistického režimu vůči undergroundu svým pojetím připomíná raná devadesátá léta. Proti „revizionismu“ bojuje srdnatě, ale s fundovanou historiografií má jen málo společného.

První díl bestselleru Antonia Scuratiho o fašistickém diktátorovi Benitovi Mussolinim popisuje, jak fašismus převzal moc v meziválečné Itálii.

Pařížská komuna byla ustavena zdola jako živelné zřízení. Aktivity komunardů přinesly celou řadu sociálních experimentů, které posunuly lidskou imaginaci.

Rodačku z jihomoravských Vnorov, která se aktivně účastnila odboje za druhé světové války, si bude připomínat i letošní festival Meeting Brno.

Nový projekt slibuje „školu, kde se nelže“. Upřednostnění jedné „pravdy“ před širším názorovým spektrem ale nemůže vést jinam než k černobílému vnímaní minulosti.

Za rozporuplnými příběhy udavačství stojí hlavně snaha přežít v mimořádně náročných podmínkách nacistické okupace. Černobílé vidění nám k jeho pochopení nepomůže.

S publicistou Markusem Papem jsme hovořili o důstojníkovi československé armády Jiřím Letovovi. Jeho příběh problematizuje dnešní chápání protektorátních dějin.

Nová kniha Jana Mervarta a Jiřího Růžičky zkoumá myšlení předních akademiků a intelektuálů československého poststalinismu. Co nám prozradí o marxistickém myšlení po roce 1956?

Přesně před 91 lety zastřelil člen komunistické milice Roter Frontkämpferbund Albrecht „Ali“ Höhler vůdce berlínských nacistických útočných oddílů Sturmabteilung.

Nová kniha historičky architektury Despiny Stratigakos o stavebních plánech nacistů v Norsku ukazuje, jak měla vypadat velkoněmecká říše po skončení války. 

Nová kniha Ze zámoří do Čech od historika Karla Černého mapuje pronikání kávy, čaje a čokolády do Evropy a českých zemí. Jak se z nich stala nezbytná součást našeho každodenního života? 

S historičkou Radkou Šustrovou jsme hovořili o českém nacionalismu za Protektorátu Čechy a Morava, o budování sociálního státu, ale také o roli, kterou v tomto období celá řada Čechů sehrávala.

Generální stávka vyhlášená na konci roku 1920 levicovým křídlem sociální demokracie znamenala definitivní rozkol uvnitř strany a musela být potlačena armádou.

Nová kniha historika Jana Rychlíka Československo v období socialismu 1945–1989 se pokouší o velkou syntézu a hledá průnik mezi antikomunismem a revizionismem.

Po více než sto dvaceti letech vychází nový český překlad jednoho z nejvýznamnějších pacifistických románů světové literatury. Kdo byla jeho autorka, pražská rodačka Bertha von Suttner?

Jaký byl život na frontě a v zázemí první světové války? Jaký obraz českého vojáka vyvstává z dostupných vzpomínek? O nové edici vzpomínek účastníků první světové války jsme mluvili s historikem Vojtěchem Kesslerem.

Nejnovější práce britského historika Martina Conwaye Western Europe’s Democratic Age se vrací k autorově osvědčenému konceptu europeizace.

Dokumentární snímek Kdo jinému jámu se opírá o nově nalezené filmové záběry z procesu s Rudolfem Slánským. Místo nových poznatků ale nabízí jen další dávku pohoršení a odsouzení.

Ačkoliv je třetí z kolektivních souborů Ladislava Kudrny a dalších autorů a autorek věnovaných českému undergroundu vyváženější než díly předchozí, znovu sklouzává k reprodukci undergroundové legendistiky.

Nová kniha Tisovi poza chrbát má představit příběhy odporu vůči režimu během druhé světové války. S editorem knihy historikem Jozefem Hyrjou jsme se bavili o mýtech a faktech ze života ve Slovenském státu.

Kniha francouzské arabistky a politoložky Laurence Louë popisuje dějiny velkého náboženského schizmatu a jeho vliv na dnešní politiku a konflikty v islámském světě.

Osobnost Emila Háchy si jistě zaslouží další historické bádání, přístup Víta Machálka v knize Prezident lidskosti ale postrádá metodu a končí u banálního rozumování o „Háchovi-člověku“.

Nová kolektivní publikace ukazuje, jakým způsobem se východní blok snažil propojovat se zeměmi třetího světa a vytvořit socialistickou verzi globalizace.

Vlivné hlasy v médiích a na sociálních sítích se snaží vyvolat dojem existence zákeřné revizionistické kliky v akademické historiografii. Podobná obvinění zaznívala i při nástupu „normalizace“.