energetická krize | Deník Alarm
Platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set zveřejnila analýzu energetické krize roku 2022 ukazující na zásadní roli fosilních miliardářů.
Se Zuzanou Vondrovou z Centra pro dopravu a energetiku jsme mluvili o energetické chudobě, přechodu na obnovitelné zdroje a zelené transformaci.
Energetická chudoba byla dlouho přehlíženým problémem, který zdůraznila až současná energetická krize. Kolik lidí této formě chudoby čelí a jaká řešení má smysl požadovat?
Vedení společnosti EP Commodities, která patří miliardáři Danielu Křetínskému, před časem oznámilo odchod firmy z České republiky, aby se vyhnula placení daně z neočekávaných zisků. Několik desítek lidí dnes v sídle společnosti připomnělo, že taková praxe je neakceptovatelná.
Současné sociální problémy stovek tisíc domácností dále zostřují tísnivou situaci, která se táhne už desítky let.
ČEZ zároveň hlásí rekordní zisky a zdražuje. Jak je možné, že se takto v době krize chová společnost spoluvlastněná státem?
Česko podle expertních organizací implementuje evropské zákony na ochranu domácností v energetické krizi pozdě. V definici zranitelného zákazníka nejsou zahrnuti ekonomicky ohrožení.
Místo postcovidových šťastných dnů čelí Francie možná nejhorší krizi od roku 1945. Díky značným výdajům se jí ale přes stávky a protesty daří udržovat relativní sociální smír.
Ceny energií, jež se staly tématem i nedávného pražského summitu, se řeší také ve Skandinávii. Řešení se hledá mimo jiné v zelených alternativách.
Invaze na Ukrajinu znamená novou kapitolu i pro klimatické a ekologické hnutí. O tématech letošního Klimakempu jsme hovořili s Josefem Patočkou a Marikou Volfovou z platformy Re:set.
Energetická krize nutí většinu Evropy revidovat energetickou politiku. Přes relativní oddělenost od zbytku EU přijímá Španělsko řadu plošných opatření a přistoupilo i k progresivním daňovým reformám.
Jediným energeticky soběstačným státem Balkánského poloostrova je – především díky hydroelektrárnám, Bosna a Hercegovina. Zbytek poloostrova se spoléhá na jádro, hnědé uhlí a stále i ruský plyn.
Srbsko, Albánie a Severní Makedonie se chystají čelit energetické krizi společně, Evropské unii tak trochu navzdory. Albánie si vystačí s energií z vody, ale bude dost ruského plynu pro zbylé dvě země?
Opatrné vládní pokusy o řešení energetické krize budí hlavně rétorický dojem. A taky obavy z kolapsu demokratického státu. Na tento pocit, že systém dlouho nevydrží, si pamatuji z konce osmdesátek.
Vláda připravuje kampaň na uklidnění občanů. Nemusela by, pokud by s lidmi mluvila na rovinu – jako to umí v případě oligarchů a energetických firem.
Ceny energií trápí celou Evropu. Kromě nutných opatření jednotlivých vlád i Evropské unie je nutné promýšlet i dlouhodobější systém energetické soběstačnosti.
Německá vláda představila třetí fázi plánu pomoci v časech inflace a energetické krize. Pomůže lidem s bydlením, zlevní jízdné ve vlacích a MHD a zaměří se také na situaci nízkopříjmových a nezaměstnaných.
Kdo v sobotu odpoledne protestoval na Václavském náměstí proti vládě Petra Fialy a co vede k další radikalizaci širších vrstev české společnosti? Rozhovor s expertem na radikální politické proudy Janem Charvátem.
Energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu nutí evropské země revidovat energetickou politiku. V Německu je na stole návrat k uhlí i jádru, cenové stropy pro nájemníky i plošné dávky.
Ekonomické a energetické vyhlídky na letošní zimu jsou velmi nepříznivé. Přesto od české vlády stále nepřišel konkrétní plán, jak blížící se krizi řešit.
Britští dodavatelé usilují o vytvoření státem dotovaného fondu, díky němuž by došlo k zastropování cen energií pro běžné uživatele na následující dva roky.
Zatímco v Polsku už lidé vědí, kolik peněz na energie dostanou a kdy, český premiér pokračuje v boji s energetickou krizí pomocí motivačních hesel.
Měsíc před začátkem topné sezony lidé stále netuší, s čím mohou počítat. Jediný, komu tak vláda skutečně pomáhá, je Andrej Babiš.
Jednání Fialovy vlády zatím ponejvíce připomíná vládu Andreje Babiše v časech epidemie. Neadekvátní reakci na krizi doprovází zmatená, nebo chybějící komunikace. Místo pomoci nabízí moralizování.