Jak vyplývá z analýzy platformy Re-set a Centra pro dopravu a energetiku nazvané „Velká energetická loupež“, klíčoví hráči v energetice během jednoho roku zněkolikanásobili své bohatství, přičemž využili svého dominantního postavení na trhu i naší přetrvávající závislosti na fosilních palivech, kterou sami udržují v chodu, když brání alternativám. Média podle analýzy rámovala růst cen plynu a energií v roce 2022 jako nečekanou událost. „Energetická krize však není přírodní pohromou, ale společenským jevem vyvolaným politickými a ekonomickým rozhodnutími posledních dekád. Ekologické organizace dlouhodobě varovaly před udržováním závislosti na fosilních palivech, a to nejen kvůli klimatické krizi, ale jak si celá Evropa s hrůzou uvědomila, také kvůli podpoře autoritářských režimů,“ píše se v textu.
Několik velkých korporací bránilo rozvoji obnovitelných zdrojů a současně posilovaly naši závislost na fosilních palivech. Toho následně využily při energetické krizi, kdy měly „enormní mocenskou převahu nad spotřebiteli, pro něž jsou energie základní životní potřebou, což mohou energetické korporace zneužívat k dobývání renty“. Majitelé korporací tak „zneužili situace k bezprecedentnímu přesunu bohatství zdola nahoru“.
„Firma EPH Daniela Křetínského si loni připsala před zdaněním zisk přibližně 113 miliard korun, během krizového roku tak svůj zisk více než ztrojnásobila oproti roku 2021. EPH je nejbohatší českou firmou a zároveň patří ke třem největším znečišťovatelům emisemi oxidu uhličitého v celé Evropě,“ uvádí platgorma Re-set a připomíná, že se Křetínský díky energetické krizi posunul v žebříčku českých miliardářů na druhé místo. Podobně si polepšil další fosilní magnát Pavel Tykač, jehož Sev.en Energy ovšem nezveřejňuje konsolidované informace o ziscích. „Nicméně dle žebříčku Forbes vzrostla hodnota Tykačova majetku v roce 2022 o bezmála 100 miliard korun. Rok 2022 tak byl pro Pavla Tykače rekordní, jelikož více než zdvojnásobil svůj majetek a stal se čtvrtým nejbohatším Čechem. Většina těchto zisků plynula právě z energetiky,“ dovozuje analýza. „Na své si přišel i polostátní ČEZ, který vydělal téměř 100 miliard korun a jeho zisk se oproti roku 2021 zvýšil více než sedminásobně.“ ČEZ se tak stal skokanem roku, přičemž dle Re-setu patří současně k desítce největších znečišťovatelů v Evropě.
Díky své enormní moci si fosilní oligarchové dokázali pohlídat, aby jim zisky z krize zůstaly: „Fosilní lobbisté snahy o důslednější zdanění mimořádných zisků i hlubší reformy do velké míry zablokovali díky svému privilegovanému přístupu k politickému rozhodování, který v mnoha zemích a institucích Evropské unie dosahuje rozměrů tzv. uchvácení státu, ovládnutí politických rozhodnutí o regulaci soukromých aktérů jimi samotnými,“ píší autoři. „Energetické firmy v loňském roce nečekaně vydělaly desítky miliard, o které se však nezasloužily vlastní činností. Tyto mimořádné zisky si připsaly zejména v důsledku krizové situace způsobené růstem cen energií v kombinaci s válkou na Ukrajině. Vláda České republiky tak rozhodně selhala, když tyto mimořádné zisky nechala v roce 2022 bez výraznějšího zdanění a rozhodla se zavést takzvanou daň z mimořádných zisků (windfall tax) až od roku 2023,“ uvádí analýza, která se také věnuje otázce dotací, které míří v obrovském objemu právě do fosilní energetiky.
„V globálním měřítku šlo v roce 2021 na podporu fosilních paliv dvakrát tolik peněz než na podporu energie z obnovitelných zdrojů a téměř dvakrát tolik, než jsou celosvětové výdaje na vzdělání. Od roku 2015 fosilní dotace pouze rostou a přes globální dohodu o postupném ukončení dotací do fosilního průmyslu z roku 2021 v následujících letech spíše ještě porostou,“ zmiňuje text, který se věnuje také návrhům, jak celé odvětví energetiky transformovat. „Narůstající množství odborných zdrojů, politických návrhů i úspěšných případových studií z celého světa proto poukazuje na zásadní význam otázky vlastnictví – a konkrétně na významný potenciál veřejného vlastnictví.“