Proč zůstávalo bombardování německých měst v závěru druhé světové války tak dlouho tabuizováno? Z nového čísla A2 přetiskujeme překlad rozhovoru s německým spisovatelem W. G. Sebaldem z roku 1997.
Strach západních diplomatů z bolševické revoluce v Londýně nebo v Paříži byl podle britského historika Jonathana Haslama tak velký, že je vedl k nepřímé podpoře nacistických výbojných plánů.
Za rozporuplnými příběhy udavačství stojí hlavně snaha přežít v mimořádně náročných podmínkách nacistické okupace. Černobílé vidění nám k jeho pochopení nepomůže.
S publicistou Markusem Papem jsme hovořili o důstojníkovi československé armády Jiřím Letovovi. Jeho příběh problematizuje dnešní chápání protektorátních dějin.
Pětasedmdesáté výročí konce druhé světové války se v Česku nese ve znamení antirusismu a politického boje o výklad historie. Veřejná debata přitom sklouzává ke kulturnímu rasismu.
Politika vzpomínání na druhou světovou válku a osvobození Československa se proměňuje. Největší změna nastala po roce 1989. Jak jsme na tom po více než třiceti letech?
V posledních dnech druhé světové války bylo v Terezíně popraveno několik desítek členů socialistické odbojové skupiny Předvoj. Připomínat si jeho odkaz se nehodilo komunistickému, ale ani polistopadovému režimu.
Kauza okolo údajné udavačky z Lidic je pozoruhodným příkladem zpolitizování dějin. Česko se tak ve své historické politice nepříjemně přibližuje praxi známé z Polska či Maďarska.
Německo-polské boje v září 1939 v Evropě odstartovaly druhou světovou válku. Dodnes o nich však kolují mýty, které stvořila Goebbelsova propaganda. Nová kniha britského historika Rogera Moorhouse to chce napravit.
Do české politické diskuse opět zasahuje téma druhé světové války. Spor o sochu maršála Koněva vystřídaly aktivity řeporyjského starosty Novotného. Ani tento případ nepřispívá k vyrovnání se s rozporuplnou minulostí.
Češi si v roce 1946 zvolili stalinistickou KSČ v relativně svobodných volbách. Dnes si tento mindrák chceme opožděně kompenzovat bořením sochy generála osvoboditelské armády.
Kniha Lov na Židy polsko-kanadského historika Jana Grabowského, pojednávající o polském antisemitismu za války, se dočkala českého vydání.
Nacionalisté a komunisté v pondělí odpoledne protestovali proti útokům na památník maršála Koněva.
Sprejerské útoky na Koněvův pomník se v posledních letech množí stejně jako hlasy volající po jeho odstranění. Co by nám likvidace připomínek maršála Koněva z veřejného prostoru přinesla?
Přinášíme unikátní fotoreportáž z gruzínských oslav vítězství nad fašismem, které vyústily ve střet dvou generačně odlišných světů.
Doba protektorátu se často chápe jako cizorodý úsek českých dějin. Přitom v lecčems navazovala na předchozí historická období a nemálo jejích znaků přetrvalo do dalších let.
Vyšla unikátní kniha deníků o holokaustu a komunistickém odboji, kterou lze srovnat se slavnou Fučíkovou Reportáží psanou na oprátce.
Trauma z Mnichovské dohody ani po osmdesáti letech nepřebolelo. Tehdejší události totiž stále vnímáme ahistoricky a nedospěle.
Andrej Babiš dal ministryni obrany Karle Šlechtové na srozuměnou, že s ní ve své příští vládě nepočítá. Jaký však je její skutečný přínos pro obranu ČR?
Piráti oslavili Den vítězství na ruské ambasádě a opovážili se tvrdit, že Češi v roce 1946 volili KSČ dobrovolně. Jako zradu to vnímá především liberální pravice.
Mezi vypuknutím první světové války a koncem druhé světové války v Evropě probíhal nemilosrdný boj o podobu nového společenského pořádku. Ukazuje to kniha Oheň a krev Enza Traversa.
Jaké funkce plní únor 1948 v české historii? Zdá se, že způsoby, jakými je obvykle připomínán, příliš prospěchu současné společnosti nepřináší.
Okamurovo zpochybňování romského holocaustu vyvolalo vlnu oprávněné kritiky. Jenže podobně relativizující názory sdílí i řada českých konzervativních historiků a politiků
Tomio Okamura se snaží falešnými paralelami dokázat, že tábor v Letech u Písku nebyl táborem koncentračním. Bohužel tématu vůbec nerozumí.
Nová iniciativa připomíná Marii Schmolkovou, ženu, která zachránila tisíce lidí před holokaustem.
Každé jaro na české mediální scéně dochází k nechutným útokům na padlé z druhé světové války. O čem to vypovídá?
Nakladatel Emerich Drtina by se měl přestat vykreslovat jako legitimně cynický podnikatel. Jeho inklinace k neonacismu je totiž zjevná.
Jak vypadal život v uprchlických táborech pro Evropany prchající před druhou světovou válkou?
Kniha Totální rauš německého spisovatele Norberta Ohlera odhaluje toxické kořeny nacistické diktatury.
Díky historikovi Janu Tesařovi se po letech můžeme seznámit s příběhem českého romského odbojáře. A také s historií českého nacionalismu.