Do země na rozhraní Evropy a Asie míří masivní čínské investice, včetně podílu na výstavbě hlubokomořského přístavu. Jaké geopolitické zájmy za tím stojí?
Očekávané oživení čínského hospodářství po pandemii se nekoná, země naopak čelí několika zásadním výzvám.
Čína se od minulého týdne potýká s protesty. Proti čemu přesně Číňané demonstrují, jak se shromáždění liší od těch z uplynulých měsíců a jak moc se jich musí Komunistická strana Číny obávat?
Jedním z nejdůležitějších článků globálního řetězu v řešení klimatické krize je Čína. V současnosti největší emitent skleníkových plynů. O její pozici ve světě i klimatické politice jsme hovořili s analytikem AMO Filipem Šebokem.
Může se zdát, že Čína se začíná vyhraňovat vůči ruské invazi na Ukrajinu. Od počátku ale platí, že otevřená válka nikdy nebyla její preferencí. Nechce však, aby Rusko potupně prohrálo se Západem.
Hovořili jsme s žalobcem v procesu se Slobodanem Miloševičem a předsedou Čínského a Ujgurského tribunálu sirem Geoffrey Nicem. Může někdo Čínu dostat před soud za genocidu Ujgurů? A jak mohou vytvořit nátlak běžní občané?
Letní vedra v Číně poukázala na dlouhodobé problémy s nedostatkem vody. Čínské sucho se může stát klimatickou katastrofou globálních rozměrů.
Pro mocenské plány Pekingu je Tibet klíčový. Čína využívá tamní vodstvo a nerostné suroviny, ale i jeho strategickou polohu. Zásadní je také tibetský buddhismus.
Rozhovor s profesorkou ekonomie, odbornicí na Čínu a autorkou ceněné knihy o čínských reformách osmdesátých let, podle níž úspěch zemědělské reformy a obava z nestability zvrátily zavádění šokové doktríny.
Ruská invaze na Ukrajinu ukazuje, že Peking musí vyrovnávat protichůdné strategické zájmy.
Olympiáda v Číně v mnoha ohledech navazuje na tradici. Porušování lidských práv a destrukce životního prostředí nejsou pro Mezinárodní olympijský výbor nic nového.
Zatímco virtuální Summit pro demokracii skončil, snahy Číny a Ruska o předefinování demokracie zůstávají. Pomáhá jim v tom i polozapomenutý český politik.
Výsledky vyhledávání odkazující k informacím o původu koronaviru na americké vojenské základně již týdny dominují nejvýznamnějším světovým vyhledávačům. Jejich šíření zajišťují čínská státní média.
Hlavní regulátor čínského internetu vydal seznam „historicky nihilistických fám“, jež je třeba vymýtit. Skutečně kontroverzní témata na něm ale chybí.
Čínská vláda si tvrdě došlápla na bitcoinovou infrastrukturu v zemi. Údajně kvůli nadměrné ekologické zátěži těžby bitcoinů. V pozadí jsou však plány na vytvoření státní digitální měny.
Z nového čísla A2 zveřejňujeme rozhovor s letošní laureátkou Pulitzerovy ceny Alison Killing. Ocenění získala společně s Meghou Rajagopalan a Christem Buschekem za reportáže o tajných čínských detenčních táborech pro Ujgury.
Za pandemie na Dálném východě vyrostla nová globální hvězda. Pořad, který natáčí čínská youtuberka Li C’-čchi (Li Ziqi), je silně idylický. A podezřele ladí také s čínskou velmocenskou politikou.
Rozhodnutí čínského soudu rozvířilo debatu o hodnotě ženské domácí práce. Soud muži nařídil, aby své bývalé ženě zaplatil kompenzaci v hodnotě téměř 170 tisíc korun.
Zakladatel „čínského Amazonu“, společnosti Alibaba, Jack Ma už přes dva měsíce nevystoupil na veřejnosti. Spekuluje se o jeho osudu.
Spojování nemoci s konkrétní zemí či regionem odporuje lidské slušnosti i doporučení Světové zdravotnické organizace – a kromě toho rozdmýchává rasistické vášně.
Stejně jako byl Hongkong v době protestů v letech 2014 či 2019 laboratoří moderních revolucí, stává se teď ukázkovým příkladem toho, co nastane po jejich rozdrcení.
Peking si brousí zuby na prolomení autonomie Hongkongu. Podaří se postup Číny zastavit, nebo se blíží obdoba potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu?
Z epicentra pandemie koronaviru se má stát místo, kde je zakázáno volně žijící zvířata nejen konzumovat, ale i chovat a lovit.
V čínském Wu-chanu otevřeli oddělení nemocnice, ve kterém o pacienty pečují výhradně roboti. Čína tak chce zabránit šíření nákazy virem COVID-19 mezi lékaře.
Představitelé lokální samosprávy pětimilionového města Su-čou zveřejnili fotky sedmi obyvatel, kteří se po městě pohybovali v nočním úboru. Nošení pyžama označili za „necivilizované chování“.
Čína se snaží po světě šířit svůj ekonomický vliv. Je ale její diplomacie dluhových pastí skutečným cílem, nebo zjednodušujícím narativem? A nepadá do pasti v některých případech právě sama Čína?
Zákaz jednorázových obalů má přispět k řešení kritického problému s plastovým odpadem v Číně. Zákaz začne platit nejprve ve velkých městech.
Aplikace WeChat od března loňského roku nabízí krom objednávky jídla či taxi také takzvané mobilní soudy. Dvě strany sporu v nich rozsuzuje avatar soudce.
V Hongkongu už tři měsíce zuří protesty proti omezování svobod autonomního města. Demonstrace zásadně mění způsob, jakým se díváme na fungování a perspektivy protestních hnutí po celém světě.
Čína dál stupňuje napětí v Hongkongu. V atmosféře nesmiřitelných postojů a porušování slibů se město řítí vstříc tragédii.