Hongkong

Stejně jako byl Hongkong v době protestů v letech 2014 či 2019 laboratoří moderních revolucí, stává se teď ukázkovým příkladem toho, co nastane po jejich rozdrcení.

Peking si brousí zuby na prolomení autonomie Hongkongu. Podaří se postup Číny zastavit, nebo se blíží obdoba potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu?

Balíček hongkongské vlády má za úkol zjednodušit situaci trvalým rezidentům tohoto velkoměsta. Součástí opatření jsou i garantované půjčky společnostem, aby měly na mzdy pro své zaměstnance a nemusely je propouštět.

Ve městě kontrolovaném pomocí sofistikované technologické infrastruktury přicházejí protestující na demonstrace s primitivními zbraněmi a nástroji, jako jsou praky nebo luky. Vyrobit je zvládne každý.

Hongkongská policie nepoužívá vodní děla jen k rozehnání demonstrantů, ale také proto, aby nejaktivnější z nich barevně označila a následně zatkla.

V Hongkongu už tři měsíce zuří protesty proti omezování svobod autonomního města. Demonstrace zásadně mění způsob, jakým se díváme na fungování a perspektivy protestních hnutí po celém světě. 

Čína dál stupňuje napětí v Hongkongu. V atmosféře nesmiřitelných postojů a porušování slibů se město řítí vstříc tragédii.

Provozovatelé pornostránek vyzvaly návštěvníky k účasti na demonstracích, místo aby si „doma honili“.

Nový návrh zákona proti hanobení čínské národní hymny ohrožuje svobodu projevu.

Čtyři roky od deštníkové revoluce se v Hongkongu drasticky prohlubují sociální nerovnosti a sílí represe. Vyhlídky jsou mizerné.

Město se ze zásahu supertajfunem ještě nevzpamatovalo a máloco v něm funguje. Zaměstnanci ale museli do práce nastoupit okamžitě. Za jakou cenu?

Kolem letošního Dne lidských práv se nakupily události připomínající náhlé zablesknutí. Doufejme, že tyto excesy už nebude možné jen tak přejít.

Hongkongské hnutí za demokracii si neuvědomilo vlastní sílu. Čínský vládnoucí aparát to dobře věděl a povstání rozdrtil, aby Hongkong uvolnil pro „byznys jako obvykle“.

Demontáž demokracie je v plném proudu, a to nejen v Hongkongu, ale i v metropolích „západních hodnot“. Nebylo by přiléhavější mluvit o oligarchii?

Svědčí protesty v Hongkongu o geostrategickém obkličování Číny Západem? Anebo jde o autentické demokratické hnutí?