Žijeme v klimatické krizi. Nevíme, zda seženeme důstojné bydlení. Netušíme, jestli se uplatníme na trhu práce. A teď si klademe otázku, jestli náš volební hlas může něco změnit.
Podle Milionu chvilek se o alternativách nemá ani mluvit. Zřejmě není v zájmu demokracie, aby se někdo ptal, co strany mají v programu a jestli je to v jeho zájmu.
Prakticky všechny politické strany teď mluví o potřebě změny. Ve výsledku se ale v Česku nemění nic. Možná je načase s prázdným řečněním o změně konečně přestat.
Žen je ve veřejném životě méně než mužů, protože k tomu nemají vhodné podmínky. Existují však nástroje, jak vnitrostranické genderové bariéry odstraňovat.
Scénář, ve kterém budou Piráti po volbách ve vládě, je z hlediska levicového voliče nejpříznivější. Jinak totiž může vzniknout koalice, která zbytky sociálního státu rozseká na padrť.
Další díl nedělní nihilistické show Všichni tady umřeme se věnuje zodpovědnému posílání veřejných financí ke dnu.
Vzhledem k výši schodku státního rozpočtu by daňová politika měla být stěžejním tématem nadcházejících voleb. Pravicové strany ale zatím nejsou schopny říct, jak chtějí díry v rozpočtu zalepit.
Ženy v politice čelí násilí častěji než muži. I to může být důvod, proč je jich ve vysokých patrech politiky tak málo.
Státní zaměstnanci nebo zaměstnanci státních podniků jsou často napadáni jako lenoši a neschopné vyžírky. Řada pravicových politiků se na jejich adresu dopouští útoků a generalizování.
Slova podpory přeživším znásilnění, apel na systematickou změnu, prevenci a edukaci, ale i klasické stereotypy – v takovém duchu se nesla mimořádná schůze sněmovny.
V reakci na zahájení volební kampaně koalice Pirátů a STAN, kterou odstartovala společná fotografie lídrů, na níž byla jen jedna žena, se rozpoutala diskuse o ženách a jejich ambicích v politice.
Řada lidí se chytla dalšího silného příběhu o boji se zkorumpovanou politickou elitou. V tričkách Přísaha objíždějí republiku a propagují bývalého policistu Roberta Šlachtu.
Fotka ze zahájení kampaně koalice Pirátů a Starostů a nezávislých vyvolala debatu o zastoupení žen v české politice. Je v ní ale dost lidí z nižších sociálních tříd?
Občas všichni potřebujeme pomoc. Jen ji nechtějte od České republiky.
Zpráva, že se zakladatel Milionu chvilek Mikuláš Minář chystá vstoupit do politiky, vzbudila rozpaky i vášnivé reakce. Přitom se s největší pravděpodobností nestane nic.
Konec demokracie v Česku se zase nekoná. Krajské a senátní volby ukazují možnosti opozice. A kromě silných stránek odhalují i limity Andreje Babiše.
Minářova analýza nadějí opozice na porážku premiéra je věcně správná, ale pro takovou misi je tím nejméně vhodným člověkem.
Prodlužuje se období, kdy nevíme, co budeme dělat příští týden. To má zásadní dopady na psychiku mnoha lidí. Proti nekompetentní vládě je ale možné protestovat v nadcházejících volbách.
S primátorkou Jihlavy Karolínou Koubovou jsme mluvili o tom, proč se při proslovu poslance SPD otočila zády, co ji vedlo k vyvěšení romské vlajky a jak se vedení města postavilo ke koronavirové krizi.
Výroční zpráva o extremismu ukázala, že extremisty ani nepotřebujeme – politické strany na nenávist a rozeštvávání stačí samy. Řešit bychom měli spíš deficit demokracie.
Do diskusí o strukturálním rasismu vstoupil ten nejpovolanější – ombudsman Stanislav Křeček. A zase to stálo za to.
Milion chvilek v minulém roce dvakrát zaplnil Letnou a fotky z jeho akcí oblétly světová média. Protibabišovský étos v české politice ale spolek zatím využít nedokázal.
Čeští manažeři a politici řídí stát jako normalizační inženýři. Rozumějí jen tomu, co je dostatečně velké – aerolinkám, přehradám a agrokombinátům. To jsou projekty hodné dotací.
Skoro to vypadá, že liberální opozice raději bojuje s mrtvým ruským generálem než s premiérem Andrejem Babišem. Ani jednoho přitom nemůže zvolenými prostředky porazit.
Čtveřice projevů politiků k Vánocům a Novému roku ukázala, že pro českou politiku je zásadní především nic neměnit. Pravicová opozice se dívá na svět podobně jako Babiš a levice žebrá o uznání zásluh.
Genderová rovnost je ve Finsku dlouholetou realitou. I proto má země dnes tolik političek ve vysokých pozicích a jednu z nejlepších politik slaďování rodinného a pracovního života.
Poslanecká sněmovna schválila usnesení proti antisemitismu. Došlo přitom na projevy islamofobie a nekritické ztotožnění antisemitismu s odporem proti okupaci Palestiny.
Dlouho očekávaný nástup strany Václava Klause mladšího vyvolal i u jeho příznivců zatím spíše rozpaky.
Zatímco svět se chystá na ekonomické zpomalení, které se může proměnit v katastrofu, rozezlený lid táhne mimo hřiště a naši komentátoři brojí proti zvyšování mezd.
V rámci zachování zdravého rozumu hodlají čeští politici obětovat přírodu, budoucnost i osudy vlastních dětí. Hlavně si nezadat s idealismem odtrženým od reality.