Představil magazín Echo24 šokující zprávu kvantového fyzika Johna F. Clauser, která mění naše představy o oteplování klimatu, anebo jen publikoval nepodložený žvást?
Plány na větší kontrolu příspěvků představují byrokratickou zátěž a omezení jejich čerpání. Vláda vlastně přiznává, že problémy s drahým bydlením a nízkými příjmy ve skutečnosti řešit nechce.
Vláda řeší státní dluh, daně nebo důchody. Zaklíná se budoucností dětí, ale skutečnou hrozbu budoucnosti neřeší. Budeme žít na poušti s vyrovnaným rozpočtem.
Pro vysoké školy i Akademii věd mohou být dopady konsolidačního balíčku ničivé. Fialu, Stanjuru ani Beka to netrápí, instituce prý mají lépe hospodařit.
Hledáme do redakce novou posilu, která by zlepšila naši prezentaci a přítomnost na sociálních sítích. Nejsi to právě ty?
Vláda skrze svou agenturu přispěje na propagaci luxusní verze české kuchyně. V kontextu rétoriky šetření, kde se dá, působí rozhodnutí nepatřičně.
Vlna fotografií na sociálních sítích a následně i článků v novinách řeší celkem nepřekvapivý vývoj, kdy na mnoha místech v Česku není možné platit kartami.
Téma císařského řezu se v současnosti týká čtvrtiny rodících žen, zároveň pro ně nejsou dostupné informace a císařský řez provází celá řada mýtů. Zakladatelka občanské organizace Císařovnám Eva Zubec to chce změnit.
Dvacet lidí symbolickým happeningem upozornilo na trvající a rostoucí krizi bydlení.
Křesťanští tradicionalisté v Česku přitvrzují nejen ve své rétorice. Pomalu opouštějí snahy o dialog a vydávají se cestou konfrontace. To může mít velmi nebezpečné důsledky.
Problémy s bydlením byly v Česku dlouho vnímány jako starosti chudých. Dlouholeté ignorování problému ale dopadá na stále více lidí.
Martin Kupka prosadil zvýšení limitu na některých úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu. Pro zvýšení neexistuje jiné zdůvodnění než populismus.
Českou poštu čekají změny. Vyčlení Balíkovnu a bude přebírat část agendy úřadů práce. Zda je schopná nové úkoly v současné kondici zvládnout, ukáže čas.
Někdejší předseda Milionu chvilek pro demokracii přesedlal z kultivování demokracie na kultivování jedinců.
Kombinace různých faktorů, které všechny souvisejí s kvalitou politiky české vlády, budou mít za důsledek vytvoření zásadního sociálního i etnického konfliktu.
Manželství pro všechny jako test Fialovy slušnosti.
Už téměř měsíc koluje českým mediálním prostorem kauza umělce a vysokoškolského pedagoga Jiřího Černického. Nyní konečně promlouvají i jeho studentky.
V druhém podcastu ze série, která se věnuje pracovním podmínkám ukrajinských uprchlíků, hovoří socioložka zabývající se výzkumem mezi ukrajinskými běženkyněmi a předsedkyně spolku lékařů se zahraničním vzděláním s názvem Doktor Čechov.
Situace na trhu práce, kdy ukrajinští uprchlíci často vykonávají nekvalifikovaná zaměstnání, i když mají kvalifikaci pro lepší práci, je skandální. Místo toho, aby stát vytvořil podmínky pro integraci, dělá pravý opak.
V posledním dílu série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu se podíváme, jak stoupenci protiinterrupčního a anti-LGBTQ+ hnutí pronikají do české politiky.
V podcastu ze série, která se věnuje pracovním podmínkám ukrajinských uprchlíků, hovoří ředitelky Centra humanitární pomoci Teplice a obecně prospěšné společnosti La Strada.
Podle pedagoga Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jiřího Černického studenti už nejsou, co bývali. A to je dobře.
Protesty za maximální rychlost třicet kilometrů v hodině ve městech od začátku budí vášně. Středeční akce to potvrdila.
Ceny energií by měly po strmém nárůstu opět klesat. Situace je pro mnoho lidí mimo velká města přesto neudržitelná.
S ekonomickou krizí se vracejí argumenty o potřebě škrtů a šetření. Ekonom Petr Gočev v novém Kolapsu s těmito představami polemizuje.
Pracovní podmínky ukrajinských běženců jsou často otřesné. A nový zákon Lex Ukrajina 5 jejich situaci jen zhorší. Přečtěte si první z řady reportáží o této problematice.
Přinášíme další text ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Jakými způsoby stoupenci antigenderu ovlivňují studentstvo a mládež?
Pod vedením primátorky Markéty Vaňkové se z Brna stávají haldy sutin. Po Scale končí také populární kavárna Jaga. Nakonec zbyde jen hokejová hala.
Kontrolní akce v sociálně vyloučené lokalitě, kterou na sociálních sítích propagovala Městská policie Karviná, není ojedinělým přešlapem.
Sociální pracovnice z brněnského „Bronxu“ popsala svůj pohled na napětí ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům, které roste v romské komunitě.