Pořad 168 hodin do své reportáže nezařadil autentické svědectví z Pásma Gazy. Proč nechceme vidět nepříjemnou realitu života na tomto území?
K úternímu protestu Hodina pravdy se kromě fakult Univerzity Karlovy přidala i olomoucká Filozofická fakulta.
Při kritice špatného financování školství nebo nedostatečného ohodnocení vysokoškoláků se často používá přirovnání k platům prodavaček. Proč?
V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková věnují podnikatelkám.
Okolo tisíce lidí se dnes sešlo na Staroměstském náměstí, aby vyjádřili nesouhlas s násilím, které páchá Izrael na Palestincích. Zazněla také kritika českých politiků i médií.
Energetická chudoba je problém, který nevyřešíme, pokud nebude energetická transformace sociálně spravedlivá. Klíčovou roli v tom hraje stát.
Jakešovo „kdyby raději šli a vyčistili ten potok“ stále dominuje mentálnímu světu českých dospělých, kteří peskují mladé lidi za aktivismus.
Jarní protest studentů a zaměstnanců vysokých škol vládu ke zlepšení podmínek ve vysokém školství nedonutil. V úterý 17. října proto přišla stávka.
Mezi postkomunistickými zeměmi a zbytkem Evropy se rozevírají „klimatické nůžky“. Liknavost Východu při dekarbonizaci přitom bude mít negativní dopady i na naši ekonomiku.
Dva roky se vláda snaží vymyslet, jak zalepit díru v rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Z konsolidačního balíčku vyplývá, že to bez razantního zvýšení daní vyřešit nelze.
V úterý se chystá celodenní stávka na filosofických a humanitních fakultách po celé zemi. Hosty Kolapsu byli zástupci stávkujících Nina Wančová a Ondřej Švec.
Správa železnic se v rámci boje s klimatickou krizí rozhodla šetřit plasty a na vybraných nádražích bude možné si načepovat vodu. Přesněji: trochu vody.
Ve čtvrtek večer se sešli na Václavském náměstí lidé, aby uctili památkou dvou mladých lidí zavražděných před rokem v Bratislavě a upozornili na nečinnost státu.
Takzvané VRTky dokáží konkurovat letecké dopravě a oživují regiony. Přesto u nás zůstávají na papíře nebo ve snech železničních fandů. Přečtěte si čtvrtý text ze série Kolaps české železnice.
O podobě transformace ekonomiky pro ekologičtější budoucnost se rozhoduje v těchto letech. Záleží přitom i na veřejnosti.
Soud v Mostě začal opět projednávat případ Sítě revolučních buněk poté, co mu odvolací soud vrátil případ k novému projednání.
Když se ODS začne strachovat o životní prostředí, je na místě se bát. Brno se chystá odmítnout rekordní třímiliardovou dotaci na výrobu levné energie.
V Česku pokračuje recese, důvěra lidí v ekonomiku je na nule a vláda pokračuje ve škrtech a strašení. Místo aby problémy řešila, tak je vyrábí.
Desítky aktivistů dnes dopoledne obsadily velkokapacitní kravín v Dolanech na Pardubicku. Cílem akce bylo upozornit na utrpení zvířat, které je spojené s produkcí mléčných výrobků.
Kvalita české železniční dopravy se výrazně liší podle toho, odkud kam jedeme.
Předseda Nejvyššího soudu dělal na přednášce pro budoucí soudce vtipy o znásilnění. Nepřijde mu na tom nic špatného.
Navzdory kupícím se systémovým problémům země má vláda Petra Fialy pocit, že tím jediným je její špatná komunikace. A tak zatímco se všude škrtá, vláda bude utrácet za marketing.
Nová geopolitická situace vyvolává obavy o naši energetickou bezpečnost a nutí pravicovou vládu do opatření a návrhů, které by ještě donedávna byly v našem prostředí neakceptovatelné.
Hosty dalšího dílu podcastu Kolaps byli Jan Přada a Martin Pavelka ze Sekce mladých lékařů České lékařské komory.
Na současném přístupu vlády k ukrajinským uprchlíkům se projevuje dlouhodobá tendence vládnoucích vrstev trestat za každých okolností chudé.
Druhý díl série Kolaps české železnice se zaměřil na lokální dopravu, jejíž síť je v Česku nebývale hustá.
Lidovecký útok na protidrogového koordinátora nedává žádný smysl. Tím je v souladu s politikou celé této strany.
Českem prošla další neskutečná vlna solidarity a finanční pomoci. Tisíce lidí pomohli rodině malého Martínka s nákladnou genovou terapií. Proč není veřejná pomoc těžce nemocným dětem samozřejmostí?
V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zaměřily na téma migrantek, tedy cizinek na pracovním trhu.
První text ze série Kolaps české železnice se, nepřekvapivě, vrací do devadesátých let.