Tvůrci superdávky rezignovali na pomoc lidem. Novela nabízí jen malé technické úpravy

Nová reforma dávek, takzvaná superdávka (DSSP), platí pro všechny žadatelky a žadatele od letošního srpna. Tato reforma sloučila logiku hmotné nouze a státní sociální podpory, čímž slibovala jednodušší vyřizování, srozumitelnost, stejně jako to, že bude lidi motivovat k práci.

Dávku státní sociální pomoci připravil původně bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Velmi brzy se ukázalo, že výpočet dávky řadu lidí z podpory vylučuje. Na Alarmu jsme pokrývali například situaci bývalých uživatelů drog, kteří se léčí ze závislosti v terapeutických komunitách, nebo případ muže, který kvůli špatně nastavené superdávce v kombinaci s krizí bydlení přišel o domov, i když má solidní práci na plný úvazek.

Trpkoš se svou partnerkou, ředitelkou sekce nepojistných a rodinných dávek Kateřinou Jirkovou, přitom mají na MPSV výrazný vliv. Ministr Juchelka jim nejenže naslouchá, podle bývalých úředníků jim agendu dokonce cíleně přenechává, protože je složitá a sám jí nerozumí. 

Kromě konkrétních děr v podpoře expertky a experti dlouhodobě kritizovali i nesystematičnost a složitost výpočtu superdávky, rozdělení domácností na zranitelné a nezranitelné nebo úplné vypuštění tématu insolvencí. Podle analýzy ministerstva se po přechodu na superdávku snížila podpora 57 procentům domácností, pětině z nich po zaplacení nákladů nezbude ani životní minimum. Kritika superdávky byla tak hlasitá a problémy tak výrazné, že nový ministr Aleš Juchelka (ANO) slíbil nápravu. Tuto nápravu „Jurečkovy“ špatné superdávky však připravovali stejní úředníci se stejnými ideologickými východisky jako původní návrh.

Mezi těmito úředníky byl i ředitel IT sekce MPSV Karel Trpkoš, na jehož profilu na Lidé.cz se ještě v roce 2021 objevovaly rasistické příspěvky a posměšky mířené na „chudinu“. Podle několika zdrojů redakce, které byly s Trpkošem pracovně v kontaktu, na schůzkách opakovaně odmítal principy solidarity a sociální pomoci lidem v nouzi. „Nechápal, kdo by dobrovolně dělal sociální agendu a pomoc potřebným,“ vypráví člověk, který s Karlem Trpkošem v minulosti řešil dávky. Trpkoš se svou partnerkou, ředitelkou sekce nepojistných a rodinných dávek Kateřinou Jirkovou, přitom mají na MPSV výrazný vliv. Ministr Juchelka jim nejenže naslouchá, podle bývalých úředníků jim agendu dokonce cíleně přenechává, protože je složitá a sám jí nerozumí. 

Kosmetika místo nápravy

Po kritice původní superdávky úředníci a nový ministr navrhli a prosadili novelu zákona, která začne platit od října. V novele je trochu pozměněná kategorie zranitelných osob, která nově zahrnuje i rodiče dětí do 15 let věku. Druhou výraznou změnou jsou úpravy normativů na bydlení. Normativy určují maximální výši nájmu, na kterou lze čerpat podporu. Logika těchto stropů je taková, že peníze na bydlení nemají dostávat lidé, kteří žijí ve zbytečně luxusních a drahých nemovitostech.

Stará verze superdávky rozdělovala obce do tří kategorií podle velikosti. Každá kategorie měla stejný a pevně daný strop nájemného, přestože i v podobně velkých městech se ceny nájmů často výrazně liší. Normativy tedy u spousty žadatelů vůbec neodpovídaly tržním nájmům. Například Petrovi, který bydlel v krajském městě, uznala superdávka nejvyšší možný nájem i s energiemi 11,5 tisíce. Za takovou cenu ale nebylo možné tržní nájem sehnat a bez této podpory nemohl pracující Petr po zaplacení alimentů tržní nájem platit. Proto se na několik týdnů ocitl úplně bez domova.

Nově zavedené normativy mají lépe odrážet, kolik lidé za nájem opravdu platí. Namísto velikosti obcí jsou stropy určované zvlášť pro každý okres. Vypočítávají se podle toho, kolik příjemci dávek v daném okrese platí dnes za nájem. Stále se tedy nejedná o stropy podle reálných tržních cen, i tak je tato forma přesnější a řadě žadatelů v oblastech, kde je bydlení drahé, pomůže.

Podle nejnovější analýzy PAQ Research má i tento nový systém stále řadu trhlin. V řadě okresů totiž není dostatek žadatelů o dávky, takže vzorek, z nějž se stropy pravidelně vypočítávají, bude maličký. Hrozí proto nestabilita normativu, tedy že se bude rok od roku měnit. U některých okresů se analytici PAQ Research obávají také manipulace s normativy ze strany obchodníků s chudobou.

Okresy, v nichž čerpá dávky více lidí, budou mít normativy stabilnější, stejně jako bližší reálným tržním cenám. To podle PAQ Research může vést k tomu, že se chudší žadatelé budou stěhovat právě do těchto „stabilních“ a chudších okresů. Tím může docházet k dalšímu sociálnímu vyloučení. Všechna úskalí, stejně jako možná řešení, rozebírá dopodrobna zmíněná analýza.

Stejní lidé, stejně špatná dávka

Novela zákona a změna výpočtu normativů není řešení, které by pomohlo odstranit zásadní chyby superdávky. Je to stále ta stejná dávka, která ignoruje insolvence, chudé OSVČ a řadu dalších lidí, kterým podle vlastní analýzy MPSV po zaplacení nákladů nezbude ani životní minimum.

Stát by dávkami neměl dotovat majitele bytů nebo levnou práci. Bylo by opravdu nejlepší, jak si myslí i úředníci MPSV, kdyby dávky pobíralo co nejméně lidí. Jenže dokud stát nevyřeší krizi bydlení, špatné pracovní podmínky a řadu dalších problémů, jsou dávky to jediné, co spoustu domácností dělí od ztráty domova a pádu na úplné dno. Dávky jsou hlavní nástroj, který dnes brání totálnímu sociálnímu kolapsu. 

Aleš Juchelka sliboval, že superdávku opraví. Jenže mu nedošlo, že za nefunkční koncepcí nestojí ani tak lidovec Jurečka, jako úředníci, kteří asociální podobu dávky na MPSV navrhli a protlačili. A ani v letošní novele pod ministrem z ANO neodvedli o moc lepší práci. Aleš Juchelka si tak nakonec jen natočil pár videí o zažehnání krize, zatímco skutečné problémy žadatelů zůstaly bez povšimnutí.