Každý den jezdím velmi často metrem a vidím to, co každý z nás. Sociální metastázu lidí laicky řečeno „zubožených“, našich zdravotně a sociálně deklasovaných spoluobčanů, jsou jich plné zastávky: I. P. Pavlova, Kačerov, Opatov, Hlavák, Florenc… Množí se případy, kdy je doprava přerušena kvůli tomu „zbytečnému“ poslednímu skoku. Těch lidí vyplivnutých systémem v posledních měsících přibývá opravdu raketově. Jen stud mi to nedovolí fotit. Přijdu do práce a je mi vlastně do pláče. Vám ne?
Jako sociální pracovník, který se řídí etikou sociální práce, stoupenec kritické sociální školy i jako běžný člověk a občan vás prosím:
Pošlete z několikanásobně většího finančního zajištění akcí, než se vám dostalo v minulých letech, jeden milion korun organizacím, které pracují s cílovou skupinou lidí bez domova nebo lidí ohrožených ztrátou bydlení! Nikdo letošní zimu nesmí umrznout jen kvůli tomu, že pro něj není jiné dostupné místo než veřejný prostor!
Apeluji na organizace Milion chvilek pro demokracii a Korzo Národní, aby z neuvěřitelně velké sbírky peněz, kterou obdržely od municipalit, organizací a veřejnosti, podpořily ty, jimž často hrozí předčasná „sociální smrt“.
Moc vás žádám a prosím, abyste vyčlenili 1 000 000 korun na zakoupení všech dostupných sociálních služeb v organizacích, které pracují s touto cílovou skupinou (nocleženky, posílení terénní sociální práce v zimě apod.)
Pečlivě jsem si přečetl opravdu úctyhodný program Korzo Národní, skoro 160 různých akcí. Avšak téma, které by se věnovalo právě obrovsky narůstajícímu počtu lidí bez domova, jsem tam bohužel nenašel.
Program „Letné“ 15. 11. 2026 pochopitelně neznám, doufám, že se zde zmíní například zoufalá situace na MPSV, kde kontinuálně probíhá vlastně (ironicky řečeno) součinnost mezi minulou vládou (pan Marian Jurečka) a současnou vládou (pan Aleš Juchelka) v totální destrukci sociální práce kvůli nefunkčnímu systému Jenda, který dostává další lidi na ulici.
17. listopad 1989, jak já ho pamatuji, v sobě měl mimo jiné velký zdravotní i sociální rozměr.
Důsledná kritika velkého propadu lidí do nekvalitního bydlení, situace dětí v zavšivených ubytovnách, lidí předčasně o 20 let dříve umírajících na ulici, to vše v této chvíli přímo navazuje na základní myšlenky odkazu roku 1989. Tehdy se neprotestovalo jen za politickou pluralitu, svobodné volby, lidská práva, svobodná média, ale i za sociální spravedlnost!
Kdy jindy než v této tak výjimečné situaci je potřeba podpořit tolik všemi vládami podfinancovaný sektor sociálních služeb nejen v cílové skupině občanů, kterým jde často o život.
Díky, že můžete!
Autor je sociální pracovník.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás