Strach a hnus ve Spojených státech: miliardáři by prý mohli platit daně

Bývalý dlouholetý šéfredaktor již mrtvých Lidových novin, István Léko, se vyděsil z dění ve Spojených státech. Jeho komentář s titulkem Realita ve Spojených státech. Je černobílá, šedivá, nebo děsivá? by mohl směřovat k mnoha věcem, které se v posledním půl roce v této ekonomické a jaderné velmoci odehrály. Děsí snad Léka vyhazovy lidí z práce, omezování vědeckého výzkumu, popírání klimatické změny, odstoupení USA od Pařížské dohody a rozhodnutí spálit všechna fosilní paliva v zemi nebo snad boj proti nejlepším americkým univerzitám či nový Trumpův zákon, který udělá bohaté bohatšími, zatímco milionům chudých sebere zdravotní péči? Nebo snad vyhrožování Trumpa Brazílii, aby nevyšetřovala jeho přítele Bolsonara, který se pokusil o státní převrat a chtěl nechat zabít úřadujícího prezidenta? Pokračovat by šlo velmi dlouho.

Možná snad i bývaly časy, kdy zatýkání válečných zločinců a strůjců genocidy bylo běžnou konzervativní hodnotou, ale ty časy jsou pryč, dnes je to považováno za výstřelek extrémní levice.

Jsou to samozřejmě návodné otázky. Taková realita je rajskou zahradou fanoušků konzervativních autokratů. Zlý sen přítele Andreje Babiše a obdivovatele autokrata Viktora Orbána vypadá jinak. Třeba jako poměrně reálná možnost, že se příštím starostou New Yorku stane Zohran Mamdani.

Léka rozdurdilo rámování redaktora České televize, který o Mamdanim řekl, že „má velmi levicové názory. Snaží se například snížit nájmy.“ Je jasné, že takové návrhy mohou zarytým fanouškům nacionální konzervativní pravice bezmála přivodit infarkt. Ta hrůza, že by lidé nemuseli prodat ledvinu a děti do otroctví, aby měli na zaplacení nájmu. Jak k tomu přijdou nebozí miliardáři?

Extremismus mezinárodního práva

Léko se tak dožaduje označování umírněného Mamdaniho jako levicového extremisty a samozřejmě antisemity, protože je muslim, nesouhlasí s vyvražďováním Palestinců a dokonce „mnohokrát obvinil Izrael, že vraždí civilisty bez důvodu, prohlásil, že kdyby premiér Benjamin Netanjahu přiletěl do New Yorku do sídla OSN, tak by ho nechal zatknout.“

Možná snad i bývaly časy, kdy zatýkání válečných zločinců a strůjců genocidy bylo běžnou konzervativní hodnotou, ale ty časy jsou pryč, dnes je to považováno za výstřelek extrémní levice. Tam ostatně míří i Lékovo tvrzení, že možný šéf New Yorku neuznává stát Izrael. To je otázka, kterou Mamdani dostává pravidelně. Jeho odpověď: „Stejně jako všechny ostatní národy má podle mého názoru právo na existenci a také povinnost dodržovat mezinárodní právo.“ Nejspíš druhá část odpovědi z něj dělá antisemitu, kdy dodržování mezinárodního práva je dnes znakem levicových extremistů. Není to snadné, vyznat se v dnešním světě.

V podobném duchu by šlo pokračovat dlouho. Léko zmiňuje údajně vyděšenou židovskou obec, která prý chce před Mamdanim utéct na Floridu, zatímco v realitě newyorští rabíni sepisují dopisy na Mamdaniho podporu.

Mamdani má samozřejmě mnoho nebezpečných nápadů, třeba dát do kupy veřejnou dopravu, zlevnit lidem bydlení nebo dokonce zdanit miliardáře, čímž se mají jeho plány zaplatit. To je skutečná noční můra všech, kdo se v prachu uctivě plazí před miliardáři a žádají totéž po ostatních.

Školky jako konec demokracie

„Děsivá realita“ New Yorku vypadá třeba tak, že lidé platí za péči v zařízeních pro nejmenší 26 tisíc dolarů ročně. To si mnoho rodičovstva nemůže dovolit, a tak se buď zadlužují, stěhují se jinam nebo děti raději vůbec nemají. Když Léko líčí Mamdaniho a s ním část demokratů jako extremisty „nalevo od Mao Ce-tunga“, tak za vší tou hrůzou, kterou se snaží vyvolat, se skrývají třeba bezplatné jesle a školky, což je Mamdaniho program.

Ano, je to třeba něčím zaplatit. Ve světě, kde se většina bohatství přesouvá do rukou úzké vrstvy nejbohatších chamtivců, je nasnadě, že se tok a akumulace bohatství musí otočit a přerozdělit způsobem, aby svět nezkolaboval. Chápu, že to patolízala miliardáře Andreje Babiše, kterého ostatně v jednom textu srovnával s Elonem Muskem, musí rozčilovat.

Žijeme v natolik pozoruhodných časech, kdy je možné jako extremistu líčit sympatického kandidáta, který chce vyhrát v demokratických volbách a jako program nabízí jiný mix daní, z nichž chce platit zařízení pro děti nebo veřejnou dopravu. Tedy extremistické výstřelky, které jsou standardem většiny evropských států. Toho chce dosáhnout ve volbách, nikoli guerillovou válkou, zatímco mu jeho republikánští oponenti vyhrožují vyhoštěním ze země. Nejhorším jeho zločinem pak je, že si myslí, že i Palestinci mají právo na život. Léko má možná pravdu, žijeme v děsivé realitě.