Jako vyrovnání účtu se svými politickými nepřáteli označil deník The New York Times uvalení amerických cel na Brazílii. Jejich zavedení od 1. srpna oznámil americký prezident Donald Trump v dopise, který umístil na svou sociální síť Truth Social. Brazilské představitele obviňuje ze „zákeřných“ útoků na brazilský volební systém a cenzuru amerických digitálních platforem.
„Znám bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, četl jsem s ním rozhovory a měl jsem k němu velký respekt, stejně jako většina dalších světových lídrů. Způsob, jakým Brazílie zachází s bývalým prezidentem Bolsonarem, který byl během svého funkčního období vysoce respektován po celém světě, včetně Spojených států, je mezinárodní ostudou. Tento proces by neměl probíhat. Je to hon na čarodějnice, který musí okamžitě skončit!“ napsal Trump v dopise.
Podle zdrojů deníku The New York Times pak Bolsonarův syn lobboval u úředníků Bílého domu, aby uvalili sankce na soudce brazilského Nejvyššího soudu Alexandreho de Moraese, který dohlíží na stíhání jeho otce.
Oba polarizující politiky spojuje snaha udržet se u moci poté, co se jim nepodařilo obhájit svůj mandát. Oba pokusy o změnu výsledků voleb ale selhaly. Zatímco Trump se ale do Bílého domu vrátil, Bolsonaro má zákaz kandidovat až do roku 2030.
Americký prezident na to konto uvedl, že „jediný soud“ by měl proběhnout u volební urny. Trump ve svém dopise Lulovi rovněž tvrdí, že v Brazílii došlo k „útoku na svobodu projevu Američanů“. Můžou za to rozhodnutí Nejvyššího soudu proti platformě X Elona Muska, která „hrozí pokutami v řádu milionů dolarů a vyloučením z brazilského trhu“ v případě nedodržování tamních pravidel.
Plán na převrat i likvidaci
Exprezident Bolsonaro aktuálně čelí obžalobě z pokusu zvrátit výsledky voleb a zbavit se svého rivala. Podle zveřejněné vyšetřovací zprávy Bolsonaro a jeho spolupracovníci tři roky plánovali, jak si udržet moc i v případě prohraných prezidentských voleb.
Podle zprávy si měl být Bolsonaro navíc „plně vědom“ údajného plánu elitní armádní jednotky zavraždit (staro)nového prezidenta Lulu da Silvu, jeho viceprezidenta José Alencara a soudce Nejvyššího soudu Alexandra de Moraese. Součástí akce měla být i cílená dezinformační kampaň na sociálních sítích.
Tvář brazilské krajní pravice se navíc nesmí zúčastnit prezidentských voleb v roce 2026, protože na schůzce se zahraničními diplomaty zpochybňoval férovost brazilského elektronického systému voleb a varoval před manipulací výsledků.
Ekonomický obušek
Trump ve svém dopisu také obvinil Brazílii ze zavedení jednostranných cel a nesprávně prohlásil, že USA mají s Brazílií obchodní deficit. Ve skutečnosti ale Spojené státy do Brazílie vyvážejí více, než z ní dovážejí.
Podle deníku The Washington Post to není poprvé, co se Trump snaží použít „obchod jako obušek k vynucení ústupků“. Deník ale zároveň upozorňuje, že Brazílie „je mnohem silnějším protivníkem“, u kterého je méně pravděpodobné, že se podvolí tlaku Washingtonu, jako tomu bylo třeba u Panamy nebo Kolumbie.
„Nevidím snadné východisko z této konfrontace,“ myslí si analytik serveru Americas Quarterly Brian Winter. „Trumpovy předchozí spory s prezidenty Gustavem Petrem, Claudií Sheinbaum a José Raúlem Mulinem se poměrně rychle uklidnily, ale to jsou země s velmi silně propojenými ekonomikami a bezpečnostními vztahy s USA. Proto jsou motivovány k hledání rychlých kompromisů, což pro Brazílii zdaleka neplatí,“ dodal Winter.
Pokud ale 1. srpna skutečně dojde k zavedení padesátiprocentního cla, dojde k vážnému poškození brazilské ekonomiky. Spojené státy jsou totiž pro Brazílii druhým nejdůležitějším obchodním partnerem po Číně. Loni největší jihoamerická země vyvezla zboží do USA za 40 miliard dolarů. Většinu tvořila ropa, káva a ocel.
V poslední době navíc brazilský export směrem k USA prožíval skvělé časy. Vývoz hovězího masa na americký trh se v prvních pěti měsících roku zdvojnásobil, dodávky kávy se pak zvýšily o více než čtyřicet procent. Stála za tím z velké části celní politika Bílého domu vůči dalším významným vývozcům, jako je Čína nebo Vietnam, která zvýšila atraktivitu brazilské produkce.
Jasná a rázná odpověď
„Brazílie je suverénní stát s nezávislými institucemi a nepřipustí, aby ji kdokoli ovládal,“ uvedl ve svém prohlášení na sociálních sítích brazilský prezident Lula da Silva. Hlava státu několik hodin po Trumpovi reagovala, že brazilská vláda odpoví vlastními cly na dovoz z USA.
„Jakékoli jednostranné zvýšení cel bude řešeno v souladu s brazilským zákonem o hospodářské reciprocitě,“ uvedl prezident. Tímto vyjádřením tak Lula da Silva v podstatě potvrdil vypuknutí obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami amerického kontinentu.
Pro prezidenta, jehož popularita poslední měsíce soustavně klesá, ale může být obchodní spor s USA vítaným povzbuzením. „Pokud se Lula rozhodne pro tvrdou, ale uváženou obranu brazilské suverenity, mohl by vyvolat efekt jednoty a třeba i rozšířit svou domácí podporu,“ cituje server Americas Quarterly odborníka na region Olivera Stuenkela z Nadace Getúlia Vargase (FGV) s tím, že by Lula mohl získat hlasy centristů.
Právě to už se ukazuje na některých politických reakcích. „Žádný občan, zejména volení zástupci, nemůže tolerovat zahraniční agresi proti Brazílii, bez ohledu na údajné ospravedlnění. Je čas na opravdový patriotismus,“ uvedl centristický senátor Alessandro Vieira, který patří mezi pravidelné kritiky brazilské hlavy státu.
„Pokud Lula tuto situaci zahraje dobře a podaří se mu vykreslit rodinu Bolsonarových, která Trumpa k činu pravděpodobně povzbuzovala, jako zásadně nepatriotickou a pracující proti zájmům Brazílie, jeho šance na znovuzvolení by v příštím roce mohly značně vzrůst,“ dodává Stuenkel.
Trump tropů v Bílém domě
Brazilští komentátoři i politici dlouho diskutovali, jakou formu bude mít pomoc z Bílého domu exprezidentu Bolsonarovi. Takový rozsah ale čekal málokdo. Jak velkou roli v Trumpově rozhodnutí sehrála rodina Bolsonarových, ale zůstává otázkou.
Exprezidentův syn Eduardo před časem dokonce opustil brazilský Kongres, kde působil jako poslanec, a přestěhoval se do USA. Pravidelně navštěvuje Trumpovo floridské sídlo Mar-a-Lago, objevuje se jako řečník na konzervativních konferencích a podle brazilských médií hledá pro svého otce místo v Trumpově nejbližším kruhu a hnutí MAGA.
Podle zdrojů deníku The New York Times pak Bolsonarův syn lobboval u úředníků Bílého domu, aby uvalili sankce na soudce brazilského Nejvyššího soudu Alexandreho de Moraese, který dohlíží na stíhání jeho otce. Samotný přechod od uvalení sankcí na jediného soudce k vyhrožování celé dvousetmilionové zemi tvrdými cly byl ale podle zdrojů deníku výhradně Trumpovým rozhodnutím.
„Lula upřednostnil ideologii před ekonomikou a tohle je výsledek. Odpovědnost padá na ty, kteří jsou u moci,“ nedržel se zpět guvernér São Paula a věrný spojenec „Trumpa tropů“ Tarcísio de Freitas. Podle komentátorů by se ale Trumpovy kroky mohly Bolsonarovi brzy vymstít.
Průzkum zveřejněný v květnu naznačil, že 55 procent Brazilců neschvaluje způsob, jakým se Trump chová v zahraniční politice. Nová vlna cel tento názor pravděpodobně nezmění, spíše ho ještě více posílí.
Prostor pro nového Bolsonara
Podle zdrojů z okolí brazilského exprezidenta navíc sám Bolsonaro zvažuje, zda nepožádá Bílý dům o přehodnocení celní politiky, protože se obává politických dopadů. Cla totiž tvrdě zasáhnou brazilský agrobyznys, který je zároveň důležitou voličskou základnou brazilské pravice.
Prezidentské volby plánované na říjen 2026 jsou sice stále v nedohlednu, někteří komentátoři ale aktuální brazilskou situaci přirovnávají k té kanadské, kde pravicový kandidát podporovaný Donaldem Trumpem prohrál s centristickým soupeřem, který otevřeně kritizoval amerického prezidenta.
Vzhledem k Bolsonarově zákazu kandidovat už se tak v Brazílii debatuje nad tím, kdo by mohl výrazného politika v čele pravicových sil nahradit. Skloňují se jména jako již zmíněný guvernér São Paula Tarcísio de Freitas, jeho tři politicky aktivní synové Flávio, Carlos a Eduardo nebo bývalá první dáma Michelle Bolsonaro, která v reakci na vyjádření Luly da Silvy k americkým sankcím brazilského prezidenta vyzvala, aby „odložil zbraně a touhu po pomstě“ a vyhnul se střetům s Trumpem.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás