vzdělání | Deník Alarm
Vláda by se místo boje s dezinformacemi měla zabývat investicemi do školství a zdravotnictví. Reálné problémy kosmetická chirurgie nevyřeší.
Chtít více peněz na vzdělání je prý populismus. Podle předsedkyně TOP 09 musíme šetřit, abychom díky tomu byli v budoucnu ještě chudší.
Kritickou situaci na vysokých školách chce ministr Bek řešit zápisným. Už dnes je přitom studium dost nákladné a nemůže si ho dovolit každý.
Petr Fiala tvrdí, že musíme být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Nám by ale stačilo adaptovat některé staré myšlenky. Třeba kvalitní školky pro všechny děti.
Část lidí v Česku se potřebuje utvrzovat v tom, jak moc si za chudobu může každý sám.
Česká školní inspekce se minulý rok zaměřila na finanční gramotnost absolventů základních škol. Bohatší děti dopadly o něco lépe. Proč?
V Česku je přístup ke kvalitnímu vzdělání odepřen mnoha dětem. Souvisí to i se zkostnatělostí českého školství. Systematické selhávání vzdělávacího systému letos zasáhlo i děti z rodin, pro které je vzdělání priorita.
Nastupující ministr školství Mikuláš Bek se chystá řídit dlouhodobě zanedbaný resort v situaci, kdy ministr financí chce všem seškrtat peníze.
Andrej Babiš sklidil za své neznalosti celkem oprávněný posměch. Naše představa, co to je vzdělání, se ale musí změnit.
Národní ekonomická rada vlády přišla s opatřeními na záchranu státního rozpočtu. Vedle rozumných návrhů – například na zvýšení daní nejbohatším – mluví i o zavedení odloženého školného.
Druhá část reportážní série o Vítkovsku se věnuje školství. Vedení základních škol bojuje s nelehkou výchozí pozicí a nedostatkem personálu. Rezignaci však nečekejte. Kromě jedné segregované základní školy.
Zapomenuté periferie je autorský reportážní cyklus ze severní Moravy a Slezska. V prvních třech dílech se vydáme na Vítkovsko. Jak se tam žije a jaká je situace na tamních základních školách?
Problematika výše doktorandské podpory se často zužuje na individuální zodpovědnost jednotlivých doktorandů a doktorandek. Změnit je ale potřeba celý systém.
Ministerstvo školství chce legalizovat přijímací zkoušky na církevní a soukromé základní školy. Rezignuje tím na snahu o zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny děti.
Změny klimatu a z nich plynoucí nebezpečí pro celou planetu kladou na vzdělávání školáků zcela nové nároky.
Přijímací zkoušky na střední školy budí emoce každý rok – a letos zvlášť. Zdá se, že tvůrci testů zvolili přesně opačnou strategii, než je ta, kterou doporučuje ministerstvo školství.
Absence prezenční výuky se nepodepíše jen na žácích základních či středních škol, ale negativně ovlivňuje i situaci vysokoškolských studentů a studentek. Hlavně těch, kteří potřebují v oboru praxi.
Mýtus o tom, jak kulturně vzdělaní lidé zatěžují republiku svou nepoužitelností, slouží mocenské manipulaci a kategorizaci lidí připomínající třídění dobytka.
Školy silně nadprůměrné i za průměrem velmi zaostávající – české školství dnes trpí především hlubokými nerovnostmi. Ty utvrzuje také médii přebíraná rétorika redukující děti na budoucí pracovní sílu.
Z nového čísla A2 zveřejňujeme článek kritizující roztříštěnost českého základního školství. Současný systém místo toho, aby oslaboval stávající nerovnosti, nahrává jejich reprodukci a posilování.
Nový projekt slibuje „školu, kde se nelže“. Upřednostnění jedné „pravdy“ před širším názorovým spektrem ale nemůže vést jinam než k černobílému vnímaní minulosti.
Na ministerstvu školství změnili bez veřejné diskuze rámcové vzdělávací programy. Vyňata byla výchova k solidaritě mezi lidmi, k nenásilnému řešení konfliktů a také několik ekologických témat.
Zavřené knihovny znamenají také omezený přístup k vědění. Digitální zpřístupňování knižního fondu ale naráží na požadavky knižního trhu. Je možné dělat více?
Ministerstvo školství přestalo od nového roku proplácet odborné doučování nad rámec běžné výuky. Škrty se dotknou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a také příjmů pedagogů.
V českém školství chybí informace o sexu i sexualitě, ve společnosti stále panují mýty o znásilnění a lidském těle. Nová kampaň organizace Konsent se proto zaměřuje na sexuální výchovu a nabízí metodiku pro školy.
České vysoké školy byly nuceny začít vyučovat distančně. Co se na jaře jevilo jako provizorium, nyní patrně bude hlavní vzdělávací formou. Jaká je tradice distanční výuky a je možné mluvit o příležitosti pro demokratizaci vzdělávání?
Veřejné vzdělávání by mělo mít vyšší ambice než jen pomáhat k produkci soukromých zisků.
Už druhá odborná škola v Česku chce připravovat pracovníky pro fastfoody.
Rasismus a diskriminace jsou hluboko zakořeněny ve většině institucí. Na Západě i u nás. Debaty o dekolonizaci, které kriticky reflektují zaběhlé rámce našeho přemýšlení, je proto nutné brát vážně.
Novela, podle které by měly jesle úplně nahradit dětské skupiny, nás vrací do pedagogického pravěku. Budou na vzdělávání dětí opět dohlížet zdravotníci?