Nová studie publikovaná v britském vědeckém týdeníku Nature ukázala, že snaha vybízet veřejnost, aby si ověřovala informace, může být kontraproduktivní. Ověřování informací většinu lidí zavedlo dál od pravdy.
Nová sociologická studie Jedna společnost – různé světy se zaměřila na často probíranou problematiku rozdělené společnosti. Která témata nejvíce štěpí českou veřejnost?
Levicoví liberálové i tradicionalističtí voliči levice se shodnou na tom, že systém českých exekucí je nepřijatelný a že exekvovaným je třeba pomoci, ale už ne na výkladu minulého režimu.
Je editace lidského genomu dobrá zpráva? Otázce se věnuje nové číslo Ádvojky. Vybíráme z něj článek o chybějící veřejné debatě na téma úpravy genomů.
Nový výzkum Agentury MEDIAN i rozhovory s respondenty ukazují, že exekuce zasahují lidem do všech oblastí života.
Karlova Univerzita založila společnost pro inovace CUIP, aby se propojila s komerčním sektorem. Spíš by však měla podpořit demokratickou participaci akademické obce.
Přinášíme rozhovor s historiky Annou Hájkovou, Janem Seidlem a Ladislavem Zikmundem-Lenderem o systematickém vymazávání paměti LGBT lidí – a také o boji za její uchování.
Nový výzkum agentury Median ukazuje, že v pasti chudoby a exekucí je dnes přes dvacet procent mladých lidí.
Probíhající objevování vesmíru soukromými korporacemi je dobrodružné, přináší ale nejedno riziko.
V Polsku proběhl první hloubkový sociologický výzkum mezi voliči vládnoucího Práva a spravedlnosti. Výsledky jsou překvapivé.
O kauze pochybných publikačních praktik budoucí děkanky FSV UK Alice Němcové Tejkalové jsme hovořili s Annou Durnovou a Ondřejem Slačálkem.
Dějiny jsou složitější, než jsme si mysleli. Plně to ukazují výroky historičky Muriel Blaive i jejich mediální ohlasy.
Mezinárodní výzkum trvající šest let zjistil, že už velmi malé děti podléhají genderovým stereotypům.
Výzkum Člověka v tísni ukázal, o čem sní studenti středních škol, pokud zrovna nesedí v lavicích.
Co je takzvaná alt-right? Nedávný výzkum ukázal, že tato skupina nebezpečně sílí.
Vydavatelství Elsevier má dostat odškodné od pirátských serverů, které nelegálně šíří vědecké publikace. Ty ale díky tomu slouží veřejnosti.
Sociolog Daniel Prokop v rozhovoru podrobně analyzuje současnou politickou situaci a varuje před ignorováním problémů nejchudších obyvatel.
Firma v posledních týdnech čelí závažným obviněním z rozsáhlého zneužívání dat uživatelů a podvodu.
Mladí akademici čelí prekarizaci práce a tlaku na mobilitu, což má ničivé důsledky pro vědeckou práci.
Po nejnovějších průlomech ve vývoji umělé inteligence vybízejí světoví vědci k velké opatrnosti. Česka se ale důležitá debata zatím skoro nedotkla.
Americký antropolog Scott Atran v rozhovoru vysvětluje, proč by v boji proti terorismu měla hrát větší roli věda a terénní výzkum.
Výzkum britských vědců dokazuje, že v budoucnu možná k početí nebude potřeba vajíčko, ale postačí buňky jiných tkání.
Dohoda mezi českým státem a americkou firmou GE Aviation je dalším dokladem závislosti velkého byznysu na veřejných rozpočtech.
Aktuální kauzy českého akademického prostředí jsou součástí nefunkčního celosvětového systému vědecké publikační činnosti.
Nedávný objev planety Kepler 452b odstartoval debatu kolem exoplanet a možnosti života ve vesmíru.
Volný trh není zdrojem inovací, jak hlásá mýtus o neviditelné ruce trhu. Klíčovým aktérem technologické a ekonomické inovace je stát.
Nedávno zveřejněná zpráva z výzkumu chování 700 tisíc facebookových uživatelů otřásla nejen americkou veřejností.
Militarizace společenských věd v USA má jasný cíl – vyvinout operační nástroje k potlačování aktivismu a protestních hnutí.
Pokud vám dosud připadalo, že naše země v porovnání se Švýcarskem nebo Švédskem příliš nevzkvétá, neúprosná statistika z produkce Echo24.cz vás jistě potěší a snad vás i odradí od cesty do zmíněných zemí. Čekala by tam na vás bída, riziko chudoby a sociálního vyloučení. „Zlámalová nám na příkladu několika dat vysvětlila, že nespokojení lidé by si měli […]
Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos přistoupila k radikálnímu kroku: zrušila soutěž postdoktorských projektů a nahradila ji tzv. juniorskými granty. Ty jsou určené pro badatelky a badatele do pětatřiceti let, kteří mají maximálně osm let po obhájení doktorátu a absolvovali minimálně půlroční pobyt v zahraničí na postdoktorské stáži. Jak se uvádí v tiskové zprávě […]