věda
Přinášíme komentář jednoho z autorů zprávy o plagiátorství prorektora Univerzity Karlovy.
Vědci by měli nejenom burcovat společnost, aby se zabývala riziky spojenými se změnou klimatu, ale také jít příkladem ve svém každodenním životě. Jinak hrozí, že je nebude nikdo poslouchat.
Zveřejňujeme prohlášení 94 britských vědců podporujících dny občanské neposlušnosti. Signatáři vzkazují vládě, že je potřeba urychleně vytvořit plán pro dekarbonizaci britské ekonomiky.
Vítězslav Kremlík zpochybňuje existenci globálního oteplování „z pohledu historika“. Interdisciplinární přístup ani historii ale ve skutečnosti vůbec nebere vážně.
Probíhající objevování vesmíru soukromými korporacemi je dobrodružné, přináší ale nejedno riziko.
Drahošovo působení v čele Akademie věd dokládá, že dveře ke spolupráci s ním nemusí být ani pro levici úplně zavřené.
O kauze pochybných publikačních praktik budoucí děkanky FSV UK Alice Němcové Tejkalové jsme hovořili s Annou Durnovou a Ondřejem Slačálkem.
Dějiny jsou složitější, než jsme si mysleli. Plně to ukazují výroky historičky Muriel Blaive i jejich mediální ohlasy.
Stojíme na prahu globální katastrofy, přesto nám radí, ať o tom radši nemluvíme. Proč se Daniel Kroupa tak bojí slova na „K“?
Vydavatelství Elsevier má dostat odškodné od pirátských serverů, které nelegálně šíří vědecké publikace. Ty ale díky tomu slouží veřejnosti.
Američtí filosofové chtěli zesměšnit gender studies, hlupáky ale udělali spíš ze sebe. O to větší trapas je, když se na ně začnou odvolávat čeští antifeministé.
Tající led v Arktickém moři znemožňuje práci expedici zkoumající dopady proměn klimatu.
David Graeber ve svém souboru esejů Utopie pravidel: O technologii, stupiditě a skryté přitažlivosti byrokracie demaskuje velké vyprávění o volném trhu jako ráji inovace a efektivity.
Nová kniha historiků Pavla Koláře a Michala Pullmanna přináší čtení o normalizaci (nejen) na víkend.
Co znamená psát ženské dějiny a jak pro ně získat uznání? Přinášíme rozhovor s historičkou Annou Hájkovou.
Mladí akademici čelí prekarizaci práce a tlaku na mobilitu, což má ničivé důsledky pro vědeckou práci.
O nerovných podmínkách pro ženy ve vědě jsme hovořili se socioložkou Kateřinou Cidlinskou.
Americký antropolog Scott Atran v rozhovoru vysvětluje, proč by v boji proti terorismu měla hrát větší roli věda a terénní výzkum.
Nový americký prezident začal okamžitě rozkládat instituce odpovědné za ochranu a výzkum životního prostředí. Vědci se snaží zachránit alespoň veřejně přístupná data.
Podle rektora Jihočeské univerzity Tomáše Machuly studuje příliš mnoho lidí a politický aktivismus docenta Martina Konvičky je prý jeho soukromá záležitost.
Nemůžeme nadále ignorovat sociální nerovnosti a devastaci životního prostředí, říká fyzik Stephen Hawking.
Přetiskujeme rozhovor se zakladatelkou webu Sci-Hub, který shromažďuje a zdarma nabízí vědecké články.
Trumpovo zpochybňování existence klimatické změny má první reálné dopady na důležité výzkumy.
Všech šest amerických laureátů letošní Nobelovy ceny jsou původem imigranti. V souvislosti s protiimigrantskou rétorikou navíc začínají tenhle fakt záměrně zdůrazňovat.
Koalice za takzvaný Clexit chce zastavit boj proti klimatické změně. Vědci v ní sdružení dělají své profesi medvědí službu.
Přinášíme reakci na článek Mnislava Zeleného Je na řadě genocida bělochů v Evropě?. Lidové noviny, na jejichž webu původní text vyšel, tuto reakci nakonec neotiskly.
Aktuální kauza spojená s vědkyní Evou Sykovou je příležitostí pro emancipaci českých pacientů z role pasivních přijímatelů lékařského dobra.
Vytváření podvrhů a parodií seriózních článků je způsobem, jak zesměšnit hojně medializované myslitele. Tentokrát se obětí žertu stal známý francouzský filosof Alain Badiou.
Aktuální kauzy českého akademického prostředí jsou součástí nefunkčního celosvětového systému vědecké publikační činnosti.
Akademické prostředí většinou spojujeme s progresivním myšlením. Ve feministických otázkách však česká Akademie věd do nového tisíciletí zatím nevkročila.