věda | Deník Alarm

Česká věda potřebuje nejen větší podporu, ale také přístup, který ocení kolegialitu a péči. Odcházející ministryně přinesla nereálné vize a omezení svobody výzkumu.

Pro vysoké školy i Akademii věd mohou být dopady konsolidačního balíčku ničivé. Fialu, Stanjuru ani Beka to netrápí, instituce prý mají lépe hospodařit.

Zdánlivě nezávislé vědecké studie ovlivněné zájmy velkých korporací jsou častějším problémem, než je na první pohled zřejmé.

Jak vyučovat a provádět výzkum v době války? O situaci ukrajinských vědců a každodenním fungování vysokých škol jsme hovořily s ukrajinskou historičkou Tetianou Kovalenko.

Náměstek ministerstva školství přiznává, že výše doktorandských stipendií je žalostná. Podle předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů však ani její navýšení na úroveň minimální mzdy nestačí.

Polemika filosofa Martina Rittera s textem Michala Stehlíka a Samuela Zajíčka o osvícenství, iracionalitě a (ne)očkování.

Antivax není náboženská víra, ale racionální praxe kapitalizující strach a nejistotu ve prospěch parciálních zájmů. Poukazuje na vratkost základů, na nichž stojí naše společnost.

Odmítání racionálních, vědeckých a moderních řešení pandemie koronaviru považuje část lidí za iracionální. Pro samotné odmítače ale smysl dává a dokonce je pro ně racionální. Jen jinak.

Zatímco první vlnu epidemie přijali Češi s pokorou, při druhé vlně už vládě tolik nedůvěřují. Navíc se kolem covidové infekce rozšířily spiklenecké teorie.

Rasismus a diskriminace jsou hluboko zakořeněny ve většině institucí. Na Západě i u nás. Debaty o dekolonizaci, které kriticky reflektují zaběhlé rámce našeho přemýšlení, je proto nutné brát vážně. 

S pedagogem 3. lékařské fakulty Janem Trnkou jsme mluvili o nových vědeckých zjištěních o covidu-19, zanedbaném systému veřejného zdraví a nedůvěře veřejnosti k vědě a politice.

Vlivné hlasy v médiích a na sociálních sítích se snaží vyvolat dojem existence zákeřné revizionistické kliky v akademické historiografii. Podobná obvinění zaznívala i při nástupu „normalizace“.

Přes 1500 matematiků podpořilo výzvu k bojkotu spolupráce s policií. Otevírají diskusi o etice používání matematických nástrojů ozbrojenými složkami a vyzývají své kolegy k odpovědnějšímu přístupu.

O koronaviru toho zatím věda moc jistého říct nedokáže. Množství „odborníků“ v médiích může ve výsledku veřejnost spíše mást.

Půjde další technologizace lidské sexuality cestou čím dál dokonalejších a autentičtějších sexbotů, nebo se sází spíše na virtuální realitu? To se dozvíte v rozhovoru s kybernetičkou Lynne Hall, který vyšel v novém čísle čtrnáctideníku A2.

Takto geneticky modifikovaná bakterie může produkovat molekuly uhlíku. Podle vedoucího týmu z Weizmannova vědeckého institutu by mohla přispět k výrobě obnovitelných zdrojů i produkci potravin, a to za výrazně nižších emisí skleníkových plynů.

Start-up Heliogen dosáhl obrovského skoku ve využívání solární energie pro získání průmyslových surovin bez emisí oxidu uhličitého. Jeho solární pec dosahuje téměř čtvrtiny teploty povrchu Slunce.

Tomáš Zima opakovaně selhává v pozici rektora Univerzity Karlovy. Akademický senát UK by jej proto měl odvolat.

Je editace lidského genomu dobrá zpráva? Otázce se věnuje nové číslo Ádvojky. Vybíráme z něj článek o chybějící veřejné debatě na téma úpravy genomů.

Rozhovor s věhlasným americkým klimatologem Michaelem E. Mannem.

Pražská Filozofická fakulta postupovala v případě plagiátorství historika Kováře příkladně. Další problémy podfinancované české vědy však přetrvávají.

Přinášíme komentář jednoho z autorů zprávy o plagiátorství prorektora Univerzity Karlovy.

Vědci by měli nejenom burcovat společnost, aby se zabývala riziky spojenými se změnou klimatu, ale také jít příkladem ve svém každodenním životě. Jinak hrozí, že je nebude nikdo poslouchat. 

Zveřejňujeme prohlášení 94 britských vědců podporujících dny občanské neposlušnosti. Signatáři vzkazují vládě, že je potřeba urychleně vytvořit plán pro dekarbonizaci britské ekonomiky.

Vítězslav Kremlík zpochybňuje existenci globálního oteplování „z pohledu historika“. Interdisciplinární přístup ani historii ale ve skutečnosti vůbec nebere vážně.

Probíhající objevování vesmíru soukromými korporacemi je dobrodružné, přináší ale nejedno riziko.

Drahošovo působení v čele Akademie věd dokládá, že dveře ke spolupráci s ním nemusí být ani pro levici úplně zavřené.

O kauze pochybných publikačních praktik budoucí děkanky FSV UK Alice Němcové Tejkalové jsme hovořili s Annou Durnovou a Ondřejem Slačálkem.

Dějiny jsou složitější, než jsme si mysleli. Plně to ukazují výroky historičky Muriel Blaive i jejich mediální ohlasy.

Stojíme na prahu globální katastrofy, přesto nám radí, ať o tom radši nemluvíme. Proč se Daniel Kroupa tak bojí slova na „K“?