Řecko
Připomínka událostí 17. listopadu 1973 na Polytechnické univerzitě v Aténách se proměnila v manifestaci společenské frustrace z politiky škrtů.
Šedesátka ultrapravičáků vtrhla do uprchlického tábora na ostrově Chios. Policie pak zatýkala spíš uprchlíky a dobrovolníky.
Nová zpráva o činnosti Mezinárodního měnového fondu odhaluje další katastrofální selhání.
Zážitky a postřehy polského novináře z Atén, města rozloženého ekonomickou krizí a přeplněného lidmi hledajícími důstojnější život.
Přinášíme reportáž z uprchlického tábora Idomeni na řecko-makedonské hranici, kde je přes třináct tisíc utečenců a pomoc zde zajišťují převážně dobrovolníci.
Řecké návrhy ohrožovaly evropský konsenzus ohledně rozpočtových škrtů, zatímco ty britské pokračují v logice osekávání práv pracujících.
Proč jsou kapitalismus a demokracie v konfliktu? Přetiskujeme rozhovor s významným sociologem Wolfgangem Streeckem.
Jaké jsou aktuální trendy ve světové ekonomice? Co odhalila řecká tragédie? A potřebujeme hospodářský růst?
Které světové a domácí události roku 2015 považují redaktoři A2larmu za klíčové a proč?
Přinášíme zprávy z dobrovolnického tábora pro uprchlíky na ostrově Lesbos.
Na makedonsko-řeckých hranicích se kvůli sílící evropské represi vyostřuje situace pro davy proudících uprchlíků.
Přinášíme exkluzivní rozhovor s britským novinářem Paulem Masonem o ekonomických alternativách, selhání eurozóny a hrozbě nové hospodářské krize.
Syriza opět zvítězila ve volbách, stoupenci grexitu propadli. Komentátoři preferující návrat k drachmě si budou muset zvolit jiné Řecko.
V den předčasných voleb do řeckého parlamentu přinášíme rozhovor s mluvčím Lidové jednoty. Mluvili jsme také s jejím kandidátem Manolisem Glezosem.
Tradičně silné antiautoritářské hnutí v Řecku mělo na pár let spojence v parlamentní straně. Syriza však nenaplnila jeho očekávání.
Přinášíme odpověď Martina Hekrdly na polemiku Jakuba Horňáčka. Jak je to vlastně s Řeckem, Syrizou a dnešní levicí?
Přinášíme polemiku s komentářem Martina Hekrdly, věnovaným demisi řeckého premiéra Alexise Tsiprase.
Fakt, že právě Německo momentálně vykazuje nejvíce odvahy v otázce uprchlické krize, je vzhledem k jeho postoji během řecké krize paradoxní.
Demise řeckého premiéra je zradou na voličích, dalším podvodem v pokerové hře o osud evropské levice.
Pětiměsíční vyjednávání mezi Řeckem a Evropou skončilo ve slepé uličce, protože Wolfgang Schäuble si to tak od začátku přál.
Postkomunistické země obviňují Řeky z pohodlnosti, hýření penězi a nedostatku disciplíny. Hledejme za tím zkušenost neoliberální transformace devadesátých let.
Začínající privatizace řeckého veřejného majetku vyvolává řadu podezření. Ta se vážou především k jeho nejhlasitějším evropským propagátorům.
Martin Šimečka žádá po radikálně levicových myslitelích odpověď. Prý chtějí zničit evropský projekt. Kdo ale skutečně pošpinil evropské hodnoty?
Alexis Tsipras musel na tvrdé reformy určené Řecku přistoupit. Učinil tak ve jménu komunismu.
Lidé prchající před válkou a utrpením zažívají na svém útěku většinou to nejhorší při snaze dostat se do Evropy.
Dojmy z letního výletu do Řecka – země, o které česká média mluví jako o „bráně pro migranty cestující do Evropy“.
Souhrn provokativně vyhrocené analýzy, zobecňující dosavadní výsledky řeckých událostí, která 16. července vyšla na twitterovém účtu @billmon1.
Staronoví dozorci nad Řeckem pokračují v katastrofální a neplodné politice. Proč to dělají?