Práce Archives – Strana 4 z 14 – Deník Alarm
Při kritice špatného financování školství nebo nedostatečného ohodnocení vysokoškoláků se často používá přirovnání k platům prodavaček. Proč?
Seriál s Emmou Smetanou se stal smutným internetovým hitem. Ukazuje, že televize raději investují do masivní reklamy a ušetří na výrobě. Jak vznikají podobné televizní rychloseriály?
Lékaři a lékařky protestují proti tomu, aby se zákonný objem dobrovolných přesčasů navýšil ze současných 416 na 832 hodin ročně. Co chystaná novela vypovídá o naší společnosti?
Někteří zaměstnavatelé přecházejí z online do hybridního režimu. Ten je v současnosti vnímán jako jedna z nejlepších organizací kancelářské práce.
Svátek práce se stává připomínkou minulosti. Ne nutně té komunistické, ale dob, kdy lidé měli důvod práci aspoň jednou za rok slavit.
Na Pyrenejském poloostrově probíhá testování čtyřdenního pracovního týdne. Jih Evropy v tom není sám, podobně experimentuje i několik dalších států kontinentu, Česko mezi nimi ale chybí.
Řada odborníků se shoduje v tom, že software ChatGPT posouvá naši společnost mílovými kroky k vynálezu umělé inteligence. Jiné hlasy nadšení tlumí a upozorňují na celou řadu negativ. Co nám tato technologie v blízké budoucnosti přinese?
Nová směrnice by měla zlepšit postavení tzv. partnerů nadnárodních platforem zprostředkovávajících práci přes aplikace. Platformy jsou proti.
Kult práce pro práci nás nedovedl vůbec nikam. Jediným jeho výsledkem je kolabující planeta.
Poslední návrh vlády na zvýšení minimální mzdy se týká pouze nejvyšší a nejnižší úrovně zaručené mzdy. A jak tento odklon od zaručené mzdy souvisí s evropskou směrnicí?
Dávky v nezaměstnanosti představují z hlediska státního rozpočtu marginální položku. Ospravedlňování jejich snížení snahou ušetřit těžko obstojí.
Prací trávíme velkou část našich životů. A jestliže současná společnost potřebuje být sociálně a environmentálně ohleduplnější, musí se takovou stát i práce.
Otiskujeme druhou část reportáže z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z německé farmy.
Otiskujeme první z řady reportáží Hrdinové kapitalistické práce 2, přinášející svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě.
O ekonomických aspektech genderové rovnosti jsme mluvili s ekonomem, výzkumným pracovníkem a zástupcem výkonného ředitele think-tanku IDEA při CERGE-EI, Filipem Pertoldem.
Marvel by nepatřil mezi přední hráče zábavního průmyslu bez speciálních efektů. Ty jsou dílem přepracovaných, nedostatečně placených lidí.
Minimální důstojná mzda vypočítaná dle aktuálních životních nákladů dosahuje výše skoro 40 tisíc korun. Skoro polovina zaměstnanců na ni ale nedosáhne.
Vrcholící odliv mozků z Ukrajiny změní trh práce, hraje se o to jak. Riziko, že příchozí skončí pod agenturami a na ubytovnách je vysoké. Jaký je život vytyčený těmito dvěma body?
Na uprchlíky v Česku číhají nástrahy nelegální práce, pochybných agentur i vykořisťování, ale také jazyková bariéra či chybějící péče. Jak se s tím utkat, vysvětluje právnička a odborářka Šárka Homfray.
O práci i nedostatku píše antropolog James Suzman ve své knize s názvem Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas. Rekonstruuje v ní proměňující se postoj lidstva k práci.
Firma Tomáše Čupra Rohlik.cz sice expanduje do zahraničí, na domácích pracovnících však šetří. Všímá si toho rakouský deník Der Standard.
Jak zlepšit pracovní podmínky kurýrů a kurýrek bez přílišného zasahování do svobody podnikání „gig“ společností? Jako poučný příklad může posloužit Kalifornie.
Kauza nového systému odměňování kurýrů ve firmě Rohlík otevřela otázku, kam mohou lidé, kteří by rádi uživili rodinu, a neudřeli se k smrti, odejít.
Nový ceník odměňování kurýrů Rohlíku rozhořčil nejen kurýry, ale i zákazníky firmy. Rohlík přitom i díky pandemii covidu zdvojnásobil své tržby.
Nastupující vláda Petra Fialy má ještě menší zastoupení žen než ta Babišova. Podaří se jí alespoň narovnat nespravedlivé podmínky v oblasti práce a péče?
Nemakání a sdílení, před kterým straší český premiér, má řadu pozitivních funkcí – od intelektuálního seberozvoje až po vyjádření protestu proti konzumní společnosti.
Z 16. čísla čtrnáctideníku A2 věnovaného tématu gig economy publikujeme text, který se zaměřuje na to, jak mohou odbory a úpravy legislativy přispět k ochraně práv pracovníků v sektoru zakázkové ekonomiky.
Kontroly Jany Maláčové a Matěje Stropnického narážejí na velký odpor řady novinářů i liberální pravicové veřejnosti. Otázka ale spíš zní, zda vůbec mohou něco zjistit.
Z kontrol Státního úřadu inspekce práce, na jehož činnost se v posledních dnech zaměřila pozornost médií, vyplývá, že zaměstnavatelé velmi často porušují zákoník práce.
O zakázkovém kapitalismu, negativních i pozitivních změnách na pracovním trhu a budoucnosti lidské práce jsme si v Kolapsu povídali s výzkumníkem Evropského odborového institutu ETUI Janem Drahokoupilem.