Práce | Deník Alarm
Obměny ve vedení jedné z největších odborářských organizací ve Spojeném království jsou příslibem posílení role odborů ve společnosti.
Debata o růstu platů ve státní sféře zastírá fakt, že se zde platy propadly rekordním způsobem a část lidí se dostává mimo rámec důstojného života.
Na začátku autoritářské vlády maďarského Fideszu byl neoliberální rozvrat, paradoxně vedený levicí.
S kanadsko-britským teoretikem Nickem Srnickem o postpracovní společnosti, práci v domácnosti a o tom, proč je pro současný systém tak důležitá nukleární rodina.
Administrativní pracovníci justice požadují nárůst platů o 15 procent. Ve středu odbory zorganizovaly stávku, do které se zapojilo 90 procent zaměstnanců. Nejspíš nebude poslední.
Helen Hester a Nick Srnicek společně napsali knihu o domácí práci, domácnosti, limitech nukleární rodiny, technologiích a boji za volný čas. Rozhodně stojí za přečtení!
Čtyřicet a více hodin týdně po čtyřicet a více let. Plus roky přípravy ve školách a hodiny strávené dojížděním. To všechno je práce. A ani to nám nestačí.
Tisícům způsobů vykořisťování člověka můžeme čelit jen za předpokladu, že se budeme umět spojovat a bojovat jeden za druhého.
Nedávno zveřejněná zpráva Světové banky ukazuje, že nerovnosti mezi muži a ženami jsou mnohem větší, než se dosud soudilo. Výzkum také poprvé zohledňuje péči o děti nebo bezpečnost. Česko se v ukazatelích propadá.
Součástí návrhu amerického senátora je i nutnost zachování stávajících platů.
Západ není vzor solidární a pokrokové společnosti. Solidaritu a pokrok si musíme vybojovat sami. Začít můžeme od sdílených, třídních zájmů, které nás spojují.
Při kritice špatného financování školství nebo nedostatečného ohodnocení vysokoškoláků se často používá přirovnání k platům prodavaček. Proč?
Seriál s Emmou Smetanou se stal smutným internetovým hitem. Ukazuje, že televize raději investují do masivní reklamy a ušetří na výrobě. Jak vznikají podobné televizní rychloseriály?
Lékaři a lékařky protestují proti tomu, aby se zákonný objem dobrovolných přesčasů navýšil ze současných 416 na 832 hodin ročně. Co chystaná novela vypovídá o naší společnosti?
Někteří zaměstnavatelé přecházejí z online do hybridního režimu. Ten je v současnosti vnímán jako jedna z nejlepších organizací kancelářské práce.
Svátek práce se stává připomínkou minulosti. Ne nutně té komunistické, ale dob, kdy lidé měli důvod práci aspoň jednou za rok slavit.
Na Pyrenejském poloostrově probíhá testování čtyřdenního pracovního týdne. Jih Evropy v tom není sám, podobně experimentuje i několik dalších států kontinentu, Česko mezi nimi ale chybí.
Řada odborníků se shoduje v tom, že software ChatGPT posouvá naši společnost mílovými kroky k vynálezu umělé inteligence. Jiné hlasy nadšení tlumí a upozorňují na celou řadu negativ. Co nám tato technologie v blízké budoucnosti přinese?
Nová směrnice by měla zlepšit postavení tzv. partnerů nadnárodních platforem zprostředkovávajících práci přes aplikace. Platformy jsou proti.
Kult práce pro práci nás nedovedl vůbec nikam. Jediným jeho výsledkem je kolabující planeta.
Poslední návrh vlády na zvýšení minimální mzdy se týká pouze nejvyšší a nejnižší úrovně zaručené mzdy. A jak tento odklon od zaručené mzdy souvisí s evropskou směrnicí?
Dávky v nezaměstnanosti představují z hlediska státního rozpočtu marginální položku. Ospravedlňování jejich snížení snahou ušetřit těžko obstojí.
Prací trávíme velkou část našich životů. A jestliže současná společnost potřebuje být sociálně a environmentálně ohleduplnější, musí se takovou stát i práce.
Otiskujeme druhou část reportáže z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z německé farmy.
Otiskujeme první z řady reportáží Hrdinové kapitalistické práce 2, přinášející svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě.
O ekonomických aspektech genderové rovnosti jsme mluvili s ekonomem, výzkumným pracovníkem a zástupcem výkonného ředitele think-tanku IDEA při CERGE-EI, Filipem Pertoldem.
Marvel by nepatřil mezi přední hráče zábavního průmyslu bez speciálních efektů. Ty jsou dílem přepracovaných, nedostatečně placených lidí.
Minimální důstojná mzda vypočítaná dle aktuálních životních nákladů dosahuje výše skoro 40 tisíc korun. Skoro polovina zaměstnanců na ni ale nedosáhne.
Vrcholící odliv mozků z Ukrajiny změní trh práce, hraje se o to jak. Riziko, že příchozí skončí pod agenturami a na ubytovnách je vysoké. Jaký je život vytyčený těmito dvěma body?
Na uprchlíky v Česku číhají nástrahy nelegální práce, pochybných agentur i vykořisťování, ale také jazyková bariéra či chybějící péče. Jak se s tím utkat, vysvětluje právnička a odborářka Šárka Homfray.