normalizace | Deník Alarm
Osmidílná série České televize, sledující zaměstnance Ústavu paranormálních jevů, neví, jestli má být mysteriózní, nebo ztřeštěná. Nakonec není ani jedno.
Volha sází na naši únavu z popkulturního idealizování normalizace. Bohužel nabízí jen protipól milých retro komedií, ve kterém jsou všichni příšerní. I jeho zjednodušení hladí po srsti.
Nový seriál České televize je dalším odkloněním od zvyku zobrazovat normalizaci s laskavostí, která nám brání vidět vlastní komplicitu.
Počátky pika v Česku nejde začít nikde jinde než u pionýrů československé toxikomanie. Drogonauti, chemici a samouci inspirováni Západem tehdy nejspíš netušili, že vypouští džina z lahve.
O kolapsu československé normalizace, komunistického režimu i roli socialistických expertů v budování polistopadového režimu jsme hovořili s historikem Tomášem Vilímkem.
Vlivné hlasy v médiích a na sociálních sítích se snaží vyvolat dojem existence zákeřné revizionistické kliky v akademické historiografii. Podobná obvinění zaznívala i při nástupu „normalizace“.
Ve sporu o Michala Pullmanna nejde o paměť a dějiny, nýbrž o vědění a moc. Od mladé generace se očekává, že se ztotožní s normalizačními pamětníky a naplní jejich sny tak, jak by je byli rádi naplnili oni.
Nová publikace o pořádání folkových festivalů během pozdního socialismu se vymezuje proti jednoduchému protikladu zlého režimu a utlačované společnosti.
V novém filmu Ireny Pavláskové, natočeném podle knižní předlohy Philipa Rotha, se americký spisovatel ocitne v normalizační Praze. Nebo spíš v její nezáměrné karikatuře?
Lidé by na Bertramku nenosili květiny, kdyby si mysleli, že Karel Gott způsobil normalizaci. Představoval spíš symbol touhy po slušném životě bez velkých rizik.
Seriál Třicet případů majora Zemana se podobá spíše Profesionálům než Jamesi Bondovi. Jeho literární předloha ovšem namísto neproblematizovaného boje dobra se zlem nabízí mnohem komplikovanější obraz tehdejší společnosti.
Českoslovenští reformátoři v dobré snaze o vybudování demokratického socialismu vytvořili technokratické základy, na nichž mohl vyrůst „normalizační“ režim.
Film podle scénáře Evy Kantůrkové se snaží vykreslit portrét člověka, jenž chtěl svým činem „probudit lid této země“. Je přesvědčivý, avšak místy příliš návodně ilustrativní.
Se socioložkou Kateřinou Liškovou jsme mluvili o výzkumech na poli sexuologie v Československu i v západním světě, které nabourávají zažité představy o naší minulosti.
Kniha Marka Švehly je plná chyb a příliš spoléhá na „common sense“. O Magorovi říká málo a o jeho době takřka nic.
V poslední době se veřejný prostor diskusemi o panelových sídlištích jen hemží. Je to dobrá zpráva. V argumentaci ale převažuje hodnocení jejich urbanismu a estetiky.
České domácnosti nevidí ovoce ekonomického růstu a Babiš nám místo řešení nabízí pokračování normalizace.
Kniha historika Michala Macháčka nabízí dobře podložený pohled na výraznou a spornou postavu československé historie, bývalého prezidenta Gustáva Husáka.
Pětidílný dokumentární cyklus Dějiny neposlušnosti nabízí podmanivý pohled na dějiny českého ekologického hnutí a zrcadlí vývoj naší společnosti.
Nastává čas obhajoby primitivního antikomunismu? Ani náhodou…
Dějiny jsou složitější, než jsme si mysleli. Plně to ukazují výroky historičky Muriel Blaive i jejich mediální ohlasy.
Nová dokumentární série České televize se vymyká obvyklému černobílému hodnocení normalizace.
Čtyřicátá výročí Německého podzimu a Charty 77 přicházejí v roce stého jubilea bolševické revoluce. Obě události byly dozvuky osmašedesátého a zaslouží si srovnání.
Nová kniha historiků Pavla Koláře a Michala Pullmanna přináší čtení o normalizaci (nejen) na víkend.
Plánovaná demolice souboru budov Transgas v dolní části Vinohradské ulice v Praze ukazuje, že v přístupu k architektonickému dědictví druhé poloviny 20. století opakujeme stále tytéž chyby.
Zveřejňujeme reakci na text věnovaný skautskému projektu Zkušenost totality.
Seriál Svět pod hlavou by rád byl ostalgickým výletem do normalizační minulosti i žánrovou detektivkou. Nedaří se mu ale tyto dvě roviny skloubit.
Letos si připomínáme čtyřicet let od vzniku Charty 77. Česká média však dodnes nemají jasno v tom, na které mezinárodní smlouvy se její prohlášení odvolávalo.
Lidl vrací na trh burizony. Chytrý marketingový tah německého řetězce se trefuje do současného trendu nostalgizace a idealizace starých časů.