nerůst | Deník Alarm

O nerůstovém a sociálním podnikání čokoládovny Mana v Krásné Lípě.

Lidské potřeby a jejich naplňování nejsou nutně spojené s ekonomickým růstem. Myšlenky chilského ekonoma Manfreda Max-Neefa a jeho teorie Human Scale Development zůstávají inspirativní i po třech dekádách.

Česká ekonomika neroste, reálné mzdy klesají a premiér mluví o nutnosti změnit myšlení.

Kohei Saito aktualizuje myšlenky Karla Marxe pro současnou dobu. Podle něj se jeho myšlení nevylučuje s myšlenkami nerůstu, ani s myšlenkami ekosocialismu.

Jak vytvořit ekonomický systém, který by namísto růstu a zisků upřednostňoval péči, udržitelnost a kvalitu života? To řešila třídenní konference Beyond Growth.

Devátého února tomu bylo sto let od narození André Gorze, francouzského filozofa a ekonomického myslitele, který jako první použil slovo nerůst. Přesto zůstává mimo svou domovinu takřka neznámý. Kdo tedy byl André Gorz a jak vypadala jeho nerůstová vize?

K sociální změně nevedou žádné zkratky, ani jediná správná cesta. Chceme-li využít dnešní krizi, nezbývá než budovat společnost nezávislou na státu i kapitálu. Je třeba opustit pohodlí profesionálního a subkulturního aktivismu a potkávat se s lidmi.

Z většinového pohledu se snaha o nerůst v byznysu jeví bizarní. Jde ovšem o velmi zajímavou oblast úvah, která představuje zásadní součást celkové proměny našeho ekonomického systému.

Slogan „pohoda všem“ láká vidinou více volného času. Nerůst tím chce otevřít větší prostor péči. Způsob, jakým ale navrhuje organizovat výrobu, vizi problematizuje. Nehrozí, že se v nerůstovém světě naopak nadřeme?

21. století nás pravděpodobně donutí jednat nad rámec běžných úvah. Klimatická krize je dnes v takové fázi, že čím dál více lidí začíná uvažovat o kolapsu nebo revolucích jako událostech, se kterými se musíme vyrovnat.

Prací trávíme velkou část našich životů. A jestliže současná společnost potřebuje být sociálně a environmentálně ohleduplnější, musí se takovou stát i práce.

Idea demokracie nemá jen politickou, ale i ekonomickou dimenzi. Ta je integrální součástí nerůstového hnutí. Jak vypadají alternativy současného korporátního uspořádání?

Diskuse o výši minimální mzdy by ve světě, kde je jedním z hlavních problémů koncentrace moci, měla být doplněna diskusí o maximálním příjmu. Jak by pomohl s nerovností, klimatickou krizí či zlepšováním demokracie?

Ekonomický růst není neomezený a jeho hranice nepředstavují jen ubývající přírodní zdroje, ale i samo lidstvo. Musíme si zodpovědět zdánlivě prostou otázku: Kolik je pro nás dost? Přetiskujeme text z letošního čísla A2 věnovaného nerůstu.

Dosavadním receptem na rozvoj zemí globálního Jihu byl ekonomický růst. Spíše než skutečnou prosperitu přináší růst hlavně nerovnost a ničení ekosystémů. Jaké alternativy rozvoje se nabízejí?

V roce 2022 bychom mohli slavit 50 let od vydání zprávy Meze růstu, která upozornila na neudržitelnost ekonomiky závislé na nekonečném růstu. Při pohledu na současný stav planety ale není co slavit.

Které aspekty nerůstu by se mohly stát součástí mainstreamové levicové agendy? Přetiskujeme text z nového čísla kulturního čtrnáctideníku A2 věnovaného nerůstu.

Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují.

Podle antropologa Jasona Hickela má naše planeta zdroje pro deset miliard lidí. Problémem tak není nedostatek bohatství, ale způsob, jakým je distribuováno.

I nerůstová společnost by se musela vyrovnávat s tlakem jiných států a uspět v mezinárodní politice. Zvládla by to?

Ani mezinárodní vědecká komunita IPCC není schopná modelovat budoucnost bez růstu. A to navzdory výzkumům, které potvrzují, že růst způsobí klimatický kolaps.

Klíčovou perspektivou pro odvrácení civilizačního kolapsu je nerůst. Knihy ekologického ekonoma Giorgose Kallise přibližují tento koncept i těm, kteří ho dosud neznali.

Kdy jste od politiků naposledy slyšeli, že chtějí prosazovat družnost nebo pohodu? Ve světle ekologické krize je třeba otevřít diskuzi o tom, o co jako společnost usilujeme a zda nám v tom nebrání logika růstu.

Přiznejme si upřímně: pokud neomezíme spotřebu jako takovou, nelze naši snahu zamezit klimatickým změnám brát vážně.

Přetiskujeme desatero ekonomických návrhů, které by mohly inspirovat současné evropské levicové hnutí.