migrace

Vlastnictví elektronických zařízení není výsadou bílých lidí ze Západu. A zrovna chytré telefony se lidem v ohrožení nebo na útěku mohou velmi hodit. 

Sbírka pro uprchlíky a rychlost, s jakou se k nim dostala, napovídají, že autonomní centrum Klinika je s definitivní platností současným centrem kritické sociální práce v ČR. 

Co týden dal: Václav Klaus dokonal přerod v občanského aktivistu, Václav Cílek se rozhodl mobilizovat myslivce a Viktor Orbán chrání maďarské občany i celou Evropu.

Produkujeme vizuální smog s levicovou příchutí.

Rozhovor s aktivistkou Sarah z německé antifašistické skupiny TOP Berlin o situaci v uprchlickém centru Heidenau, které nedávno čelilo sérii násilných útoků.

Včerejší summit V4 ukázal, že největší problém je a bude v obecném přemýšlení představitelů těchto zemí o uprchlické krizi.

Předseda vlády předvedl ve zkratce postkomunistické pojetí solidarity. Měli bychom raději přijmout třicet tisíc uprchlíků, ať jsme jen třikrát horší než Německo. 

Celým světem otřásly fotky mrtvého chlapce na turecké pláži. Chlapeček byl jedním z těch, kterým Evropa nedokázala pomoct.

Výběr „hostů“ do diskuse na téma uprchlické krize v pořadu Události, komentáře a jiná porušování Kodexu ČT vedou k legitimizaci názorů založených na nenávisti a demagogii.

Nejen českou sociální demokracii, ale i tu slovenskou dnes svou levicovostí zahanbují i křesťanští demokraté. Lepší už to zřejmě nebude.

Přinášíme základní přehled možností pomoci uprchlíkům.

Médiem současné xenofobie nejsou pouliční demonstrace, ale internet a sociální sítě. Dříve okrajové projevy nenávisti se staly mainstreamem a český Facebook se proměnil v obludárium.

Čeští vědci se stavějí proti nárůstu xenofobie a extremismu ve společnosti. Přetiskujeme výzvu, kterou již podepsalo na pět stovek akademických pracovníků.

Situace uprchlíků v Maďarsku ukazuje, že nám chybí skutečně demokratické chápání evropské komunity.

Dvě stě let starý obraz Théodora Géricaulta usvědčuje Evropu ze ztráty soucitu a mravnosti.

Policie zahájila vyšetřování „chorea“ jabloneckých fotbalových fanoušků, namířeného proti islámu.

Kdyby – čistě teoreticky – zaútočil Islámský stát na ČR, nemáme žádnou naději válku vyhrát. Paradoxně kvůli křiklounům, jako jsou Konvička, Bartoš, Okamura. 

Do uprchlického tábora ve Vyšních Lhotách po letech znovu doputovali první uprchlíci. Tentokrát však za hlasitého společenského odsuzování a s pouty na rukou jako zločinci. 

Dokud se česká společnost bude muset vypořádávat s neexistujícími problémy, ke skutečně podstatným otázkám migrace se nikdy nepropracuje.

Česká společnost je sadistická vůči slabším. A kam až je schopná zajít?

Zatímco účast na demonstracích se šibenicí v rukou nebo pokřiky „budete viset“ jsou podle Policie ČR v pořádku, ironizující transparent s povadlými penisy už nikoli.

Teroristické útoky v Evropě ze strany islámských radikálů nemůžeme vyloučit, představují však zcela marginální nebezpečí.

Jak může vypadat Česko v blízké budoucnosti?

Národní identita se vytváří situačně, není daností založenou na „pokrevním poutu“. V posledních měsících však spousta lidí zapomíná, že ani „Čechy“ jsme nebyli odjakživa.

V souvislosti s nástupem antiislámských nálad se mluví o fašizaci společnosti. Podaří fašizujícím proudům pojmenovat zklamání z posledního čtvrtstoletí?

Je nepřípustné, aby zemi, jejíž dějiny tvořili Hus, Masaryk nebo Kriegel, reprezentovali xenofobové typu Konvičky, Okamury a Bartoše.

Hysterie spojená s přijímáním uprchlíků ukazuje, že na problémy jednadvacátého století nejsme připraveni.

Představa muslimských uprchlíků jako nekulturních barbarů, kteří chtějí narušit naši skvělou a skrznaskrz kulturní zemi, se při kontaktu s muslimskými zeměmi rozpadne jako domeček z karet.

Laureát letošní ceny Magnesia Litera poskytl literárnímu obtýdeníku Tvar rozhovor, v němž neváhá útočit na obyvatele tzv. třetího světa.

Přístup české společnosti a institucí k lidem, kteří u nás žádají o azyl, je často katastrofální.