literatura Archives – Strana 3 z 6 – Deník Alarm
„Zatímco Houellebecq dělá operu, já spíš metal,“ říká francouzská spisovatelka Virginie Despentes. Její anarchistický feminismus přináší nové formy angažovanosti do reality 21. století.
Osobnost současného britského divadla Travis Alabanza napsala knihu, jakou bychom měli chtít v seznamu povinné školní četby.
Úpravy v knihách Roalda Dahla vedly k obviněním z cenzury a nerespektování autorských práv. Podobné výtky však ignorují specifika literatury pro děti a mládež.
Co v uplynulém roce uchvátilo naše spolupracovnice a spolupracovníky na literárním poli? Ty nejzajímavější knížky roku 2022 pěkně pohromadě.
Próza Táto izba sa nedá zjesť se dostala do užšího výběru prestižní slovenské ceny Anasoft litera. Mimo to odstartovala debatu o zásadním společenském problému.
Ve státě New York byl během veřejného vystoupení pobodán spisovatel Salman Rushdie. Setkávání kultur nebylo pouhým námětem jeho knih. Samotný jeho život se stal fascinujícím příběhem střetu dvou světů.
Jak vypadají současné maturity a výuka literatury na střední škole? Je vyučování literatuře opravdu jen rutina a pro studenty nuda? Je možné podobu maturit i výuky změnit a reformovat?
Psát autobiografii už po čtyřicítce se může zdát unáhlené. Pokud ale vyrůstáte v komunistické Albánii a během tamějších divokých devadesátek, vzpomínky na „konec dějin“ na knihu vydají.
Kateřina Tučková je jednou z nejoblíbenějších autorek, která nejenže nikdy nesklouzla do komerční banality, ale svými romány objevovala i zásadní či aspoň zajímavá témata. Nyní jí vyšel román Bílá Voda.
Slavný francouzský spisovatel Édouard Louis o žlutých vestách, reakcích na své knihy a rozdílech mezi vládnoucí třídou a těmi ostatními.
Jedním z kritérií při výběru feministických textů, které jsou místnímu publiku předkládány, je snaha nepopudit čtenáře. Platí to bohužel i pro bell hooks. Překladatelky její knihy Feminizmus do vrecka jsme se zeptali, kdy bude konečně možné otevřeně kritizovat patriarchát.
Spolupracovníci a spolupracovnice naší redakce rekapitulují své nejsilnější čtenářského zážitky v oblasti nonfiction za uplynulý rok. Nechte se inspirovat!
Tak jako každý rok jsme i letos oslovili naše spolupracovnice a spolupracovníky, aby vybrali nejsilnější čtenářské zážitky roku.
Proč zůstávalo bombardování německých měst v závěru druhé světové války tak dlouho tabuizováno? Z nového čísla A2 přetiskujeme překlad rozhovoru s německým spisovatelem W. G. Sebaldem z roku 1997.
Nová kniha Sally Rooney přináší sebereflexi i sociální apel. Román Beautiful World, Where Are You je osobní zpovědí i generačním voláním o pomoc.
Letošní laureát Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah má pověst „neznámého spisovatele“. Čemu se ve své tvorbě věnuje? A proč by nás měl zajímat?
Hostem podcastu Pop byl slovenský spisovatel Michal Hvorecký, který se po společensko-kritických románech vrátil ke sci-fi povídkám. Některé vypráví z pozice žen, v jedné je vypravěčkou ryba z Dunaje.
Písně mrtvého snivce – tak se jmenuje první sbírka povídek Thomase Ligottiho přeložená do češtiny, v níž se představuje unikátní a originální autor, kterého ocení především znalci hororu.
Queer literatura – od Jamese Baldwina po Édouarda Louise – dokáže být plná klišé a protikladů. Přesto jsou příběhy, které vypráví, důležité. Ukazují totiž životy, v nichž je možné být šťastný.
Proč provládní maďarská média dehonestují spisovatelku Krisztinu Tóth? Dovolila si kritizovat klasická maďarská literární díla kvůli konzervativnímu zobrazování žen.
Od letošního února jsou součástí kompenzačního programu vlády také literáti a literátky. Podoba kompenzace ale odráží to, jak málo český stát současná literatura vlastně zajímá.
Může být literatura upřímná? S tímto tématem si pohrává literární žánr, který světová kritika onálepkovala jako autofikci. Dokáže román to, v čem selhává už celá staletí? Tedy najít upřímnost.
Zájem o poezii v posledních letech roste. Mladá básnířka Amanda Gorman se dokonce stala virální senzací. Literatura totiž umí náš svět popsat komplexně.
Literární debut Akwaeke Emezi nabízí unikátní a nekompromisní uměleckou imaginaci, která chce být zároveň radikální dekolonizační praxí.
Tak jako každý rok si i tentokrát připomínáme nejsilnější literární zážitky uplynulého roku. Přestože v mnoha ohledech končící rok za mnoho nestál, v literatuře se děly velmi zajímavé věci.
Nejslavnější postava švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové Pipi Dlouhá punčocha má letos kulaté výročí. Pořád ale zůstává rebelkou, která má pochopení pro každého, kdo je na okraji.
Nečekaný bestseller švédského novináře Patrika Svenssona popisuje prapodivný život úhořů, jejich místo v lidských dějinách, ale také smutek, který prožíváme nad mizením přírodního světa.
Je možné pod vlivem léků na předpis prospat celý jeden rok a vzbudit se do krásného nového světa? Nebo z vás taková zkušenost udělá jen omámenou trosku? Právě tomu se věnuje román Ottessy Moshfegh.
Nový díl feministické talkshow, tentokrát se spisovatelkou, novinářkou, dramaturgyní a scenáristkou Klárou Vlasákovou nejen o její románové prvotině Praskliny.
Polská literární historička Maria Janion (1926–2020) zdůrazňovala, že základem humanitních věd je vyprávění. Její analýzy se zaměřovaly na příběhy, které konstruují či zobrazují stereotypy, křivdí a stigmatizují či rozkrývají mechanismy násilí.