liberalismus | Deník Alarm
Z aktuálního čísla čtrnáctideníku A2 vybíráme článek, který se vrací na počátek devadesátých let a klade si otázku, jak je možné, že se původní nedůvěra v ekonomický liberalismus zvrátila v jeho nadšené přijetí.
Němečtí liberálové neprojevovali příliš velké nadšení pro demokracii. Adolf Hitler jim byl v lecčem bližší než komunisté.
Esej Tajnosti levice od francouzského filosofa Jeana-Clauda Michéy vyvolala i u nás debatu. Zveřejňujeme reakci autora českého překladu knihy na článek Ondřeje Slačálka.
Francouzský filosof Jean-Claude Michéa a jeho čeští vykladači nám místo antikapitalismu nabízejí antiliberalismus.
Týdeník Respekt se začal zabývat bydlením. Zatím ale stále ještě neopustil ideologii let devadesátých. Bydlení je tudíž jen pro ty, kdo si ho zaslouží, a za socialismu bylo všechno mnohem horší.
Byli to právě čeští liberálové, kdo ještě donedávna ztotožňoval starost o sociální práva s gulagy. Liberalismus přitom není to samé, co liberální demokracie, a základy evropské demokracie stály hlavně na sociální politice.
Výstava audiovizuálního umělce Arthura Jafy v Galerii Rudolfinum zviditelňuje konec éry liberálních snů a otevírá cesty k nové emancipaci.
Babišovo ANO ovládá českou politickou scénu. Odkud se berou jeho voliči a proč mu dávají svůj hlas?
Má-li protestní hnutí uspět, potřebuje více než jen volání po návratu „tradičních stran“. Nový obsah by mu mohli vdechnout třeba Piráti nebo odbory.
V mediálním boji proti Babišovi se zrodilo nové zlaté období české demokracie. Trvalo od vzniku České republiky do nástupu Babiše – aniž by o tom někdo věděl.
Problémem kampaně #MeToo není přílišná radikálnost, ale hrozba, že se stane pouhou morální policií nebo kýčem.
Přinášíme exkluzivní rozhovor s předsedou České pirátské strany Ivanem Bartošem.
Blížící se prezidentské klání nenabízí pro ty, na které sametová revoluce zapomněla, prostor pro nevulgární realizaci.
Sametový triumf liberalismu má své vítěze, ale i poražené, kteří se odmítají podílet na záchraně demokracie.
Nový francouzský prezident nepředstavuje skutečnou hráz proti krajní pravici. Ta se naopak díky jeho politice možná vrátí zpátky.
V Maďarsku působí nové politické hnutí Momentum. Je však jen součástí hluboké krize v této zemi, nikoliv jejím řešením.
Za vzestupem pravicového populismu stojí zkušenosti s nerovnostmi a nesplněná očekávání z liberální demokracie.
Co si počít s levicí, která se vymezuje vůči všemu liberálnímu a kosmopolitnímu, podporuje konformismus a vzývá národ?
Britský novinář Paul Mason chce zabít neoliberalismus, aby zachránil globalizaci. Je to ale reálné?
Zbrusu nová kniha Velký regres mapuje naši civilizační krizi. Upozorňuje na ničivé dopady globalizace, nerovnosti a neřešený sociální konflikt. Vede z toho cesta ven?
Rozhovor s britským novinářem ruského původu Peterem Pomerantsevem o ruské propagandě, informačních válkách a zastaralém myšlení.
Podle průzkumů má liberální kandidát Macron největší šanci porazit ve francouzských volbách Marine Le Penovou. Pod rétorikou změny však nabízí jen obhajobu stávajících pořádků.
Konzervativní populisté nenabízí lidem záchranu, ale slibují, že je neopustí. A právě proto vítězí.
Liberální opozice hraje Kaczyńskému do noty. Její skandály téměř definitivně zdiskreditovaly protestní hnutí.
Boj proti politické korektnosti je nejoblíbenější a zároveň nejvágnější taktikou pravice. Vítězství Donalda Trumpa je jejím největším triumfem.
Rozhovor s Veronikou Sušovou-Salminen o zpackané postkomunistické transformaci Ruska, Vladimiru Putinovi a Ukrajině.
Vysoká podpora Kotlebově ĽSNS mezi mladými lidmi je reakcí na socioekonomické rozdělení Slovenska.
Pravicový populismus se stává stále populárnější alternativou k současnému liberálně demokratickému konsenzu.
Týdeník Respekt se po letech nemístného optimismu začal starat o chudobu a nerovnost. Tato snaha však nepůsobí příliš přesvědčivě.