krize demokracie | 2. stránka | Deník Alarm
Může kapitalismus proměnit demokracii v totalitu? Nad touto otázkou se zamýšlel významný americký ekonom Sheldon Wolin, od jehož smrti právě uplynuly dva roky.
Mezi novou levicí a Českou pirátskou stranu existuje několik styčných bodů. Do sněmovny se ale Piráti dostali, protože překonali řadu novolevicových neduhů.
Politika „po konci politiky“ přeje expertním řešením a zamlčuje sociální konflikty ve společnosti. Pro levici i sociální hnutí to znamená nové výzvy.
Exkluzivní rozhovor se španělským novinářem Raulem Gallegem Abellánem o aktuální situaci v Katalánsku.
Týden, v němž byli Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek vydáni Sněmovnou policii, načal předseda ANO revoluční rétorikou. Je to inspirující. Jenže jak?
Důsledky voleb nakonec nikdy nejsou tím, co do nich „vítězná“ část veřejnosti vložila. Pamatujme na to i při současné předvolební kampani.
Prezidentské veto sice pozastavilo radikální justiční reformu, Právo a spravedlnost ale pokračuje v dalších antidemokratických krocích.
Zdá se, že Evropa je jednotnější než dřív nejen v otázce migrantů. Spojuje ji i snaha o zachování pseudodemokracie a sledování zájmu elity.
S významným polským disidentem a historikem Karolem Modzelewským jsme mluvili o krizi demokracie, národní identitě, dělnických vzpourách a neoliberální šokové doktríně.
Milan Chovanec v čele sociální demokracie znamená jediné: legitimizaci krajně pravicového obratu strany.
Tsunami, kterou ve Francii zvedl Emmanuel Macron, spláchla i analytické myšlení. Bude nutné je co nejrychleji vylovit, vzkřísit a použít.
Za současnou vlnu pravicového populismu může evropský establishment, který už ani neusiluje o přízeň občanů.
Útok proti Středoevropské univerzitě v Maďarsku ukazuje, jak nás neliberální režimy můžou klamat svými zákony.
Francie těchto dnů je dobrou ilustrací toho, že elita sice slouží systému, ale systému jako takovému to neslouží.
Přinášíme rozhovor s maďarským publicistou a antropologem Szilárdem-Istvánem Papem o krocích maďarské vlády proti Středoevropské univerzitě v Budapešti.
Jak se kormidelníkům systému podařilo přesvědčit lidi o své údajné antisystémovosti a stát se disidenty – to je zásadní politická otázka naší doby.
Ultrapravice v nizozemských volbách sice nezvítězila, nicméně široká koalice tradičních stran bude nadále hrát nacionalistickým populistům do karet.
Konzervativní populisté nenabízí lidem záchranu, ale slibují, že je neopustí. A právě proto vítězí.
Útok na berlínský vánoční trh nemá s „uprchlickou krizí“ nic společného.
Krásný nový svět má pár vad na kráse: rostoucí počet bezdomovců, dluhy, exekuce, příjmovou chudobu, diskriminaci a blížící se ekologickou katastrofu.
Rostoucí vliv neofašismu na Slovensku zastaví jedině politické řešení jeho sociálních a ekonomických příčin. Neustálý boj proti jakémukoli „extremismu“ je kontraproduktivní.
Teroristé páchají násilí a jiní toho využívají k vyvolávání strachu a nenávisti. Přesně to chtějí fanatici.
Několik posledních kroků Miloše Zemana vyvolalo nevídaný odpor. Ale nestalo se nic.
Letošní svátek založení Československa byl především projevem krize českého politického života.
Hlučná obrana 28. října před Milošem Zemanem je nevěrohodná ve stejné míře, v jaké je současný prezident pokleslý.
Letošní volby zrcadlí možné budoucí změny zásadního charakteru. Je namístě zhodnotit možnosti autentické levice v nadcházejícím dění.
Ať už stál za nezdařeným pokusem o puč v Turecku kdokoli, jedna věc je zřejmá: Erdoğan jej využije k upevnění své moci.
Přinášíme překlad textu analyzujícího okolnosti pátečního pokusu o vojenský převrat v Turecku.