Klimatická krize Archives – Strana 10 z 24 – Deník Alarm

Sílící klimatická krize přináší palčivou otázku, kolik mrtvých jsme ještě ochotni akceptovat, než přijmeme dostatečně účinná řešení. Legislativa Fit for 55 je sice ambiciózní, ale nestačí. 

Profesor prestižní londýnské univerzity vybízí své kolegy, aby začali veřejně mluvit o svých názorech ohledně klimatické krize a přestali se schovávat za neosobní objektivitu.

Budoucnost nejchudších českých regionů až příliš určují zájmy několika nejbohatších Čechů. Skutečná proměna uhelných krajů může přijít, jen pokud je přestaneme vnímat jako periferie.

Kanadu sužují extrémní výkyvy počasí – vedra, požáry, bouřky i povodně. Zuřící klimatická krize je jedním z důsledků bezohledného nakládání s půdou a koloniálního přístupu k původním obyvatelům.

V měnících se klimatických podmínkách se města proměňují v rozpálené peklo. Výmluvně to dokládá příklad z Polska.

V českém překladu vyšla Neobyvatelná země amerického novináře Davida Wallace-Wellse. Klasika nonfikční literatury čtenáře sugestivně uvádí do změny klimatu.

Nejnovější díl feministického podcastu Kvóty se zaměřuje na aktivity kampaně Zastavme špinavé prachy. Jaké jsou její dosavadní úspěchy? A jaké další cíle?

Lidé na jižní Moravě, které zasáhlo nejničivější tornádo v české historii, potřebují naši pomoc a podporu. Také je ale nutné více se bavit o souvislostech klimatické krize.

Lesní hospodář Aleš Erber v rozhovoru popisuje, jak by se měly české lesy připravovat na změnu klimatu. Zdůrazňuje, že Česko zatím nemá ucelenou koncepci ani ohledně zpracování dřeva.

Ani mezinárodní vědecká komunita IPCC není schopná modelovat budoucnost bez růstu. A to navzdory výzkumům, které potvrzují, že růst způsobí klimatický kolaps.

Je česká společnost skutečně „rozdělena klimatem“? Jak se stavíme k vypouštění skleníkových plynů do atmosféry? O projektu Rozděleni klimatem jsme hovořili se sociologem Danielem Prokopem.

I v případě klimatické krize platí, že si musíme promluvit především o superbohatých, které výzkum Rozděleni klimatem nezachycuje.

„Naprostá většina Čechů bere změny klimatu vážně,“ ukazuje průzkum Českého rozhlasu. Média by se měla přestat tvářit, že u nás existují dva znepřátelené tábory a pravda je někde uprostřed.

V pondělí schválila Rada hlavního města Prahy nový klimatický plán, který má za cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2010.

Tropický deštný prales v Brazílii v posledních deseti letech uvolnil více oxidu uhličitého, než kolik ho absorboval. Důvodem je odlesňování, které po zvolení prezidenta Jaira Bolsonara narostlo čtyřikrát.

Státy prohrávají žaloby ohledně plnění svých závazků směrem k ochraně klimatu. V Česku byla klimatická žaloba podána minulý týden.

Karlovarský a Ústecký kraj neprůhledně rozdělují peníze z transformačních fondů. Místo menších udržitelných projektů je mohou dostat největší znečišťovatelé.

Aktivisté chtěli v Praze a v Ústí nad Labem upozornit na to, že některé banky působící v Česku masivně financují uhelný průmysl. Podle nich by o tom měli jejich klienti vědět. Povědomí rozšiřují umístěním nálepek na jejich bankomaty.

Někteří lidé se domnívají, že sněžení a mrazy v dubnu vyvracejí globální oteplování. Nová studie však ukazuje, že podobně neobvykle chladné počasí v únoru 2018 bylo naopak jeho důsledkem.

Kvůli přetrvávající podpoře uhelného průmyslu Česko stále patří k největším znečišťovatelům v EU. Zahraniční politika by se měla přeorientovat na udržitelnost.

Světová ekonomika loni vyprodukovala o sedm procent méně emisí než v roce 2019. Aby se klima dále neoteplovalo, musely by se ovšem emise omezit úplně.

Podle Raje Patela termín antropocén zatemňuje skutečnost, že za klimatickou krizi nemůže jakési tíhnutí lidstva k destrukci a zániku, ale je důsledkem kapitalistické produkce.

Téměř rok poté, co se Austrálie potýkala s požáry, které zničily celá města a zabily miliony zvířat, trápí její obyvatele další živelná pohroma – obří povodně.

Klíčovou perspektivou pro odvrácení civilizačního kolapsu je nerůst. Knihy ekologického ekonoma Giorgose Kallise přibližují tento koncept i těm, kteří ho dosud neznali.

Jižní stát USA v důsledku klimatické změny čím dál častěji čelí nízkým teplotám, které ochromují tamní elektrickou síť. Při aktuální vlně mrazů byla síť jen pár minut od kolapsu, který by mohl trvat až několik měsíců.

Ve Francii se rozhodli ukončit plánování přestavby letiště, která měla umožnit přepravu až 40 milionů cestujících navíc. Letiště se rozšiřovat nebude.

Soud rozhodl, že francouzská vláda nedělá dost pro řešení klimatické krize, a uložil jí co nejdříve zjednat nápravu. Podobná žaloba se připravuje i v Česku.

Prodlužování těžby uhlí v Česku je dobré jen pro uhelný byznys. Přesto uhelná komise doporučila vládě ukončit těžbu až v roce 2038. Vláda ale včera rozhodování odložila.

Snažit se bojovat s klimatickou změnou a zároveň usilovat o ekonomický růst je jako běžet do protisměru po eskalátoru, který si navíc sami pořád zrychlujeme. Takový běh nutně končí kolapsem.

Režisér Nathan Grossman dva roky sledoval Gretu Thunberg a z první ruky zachytil její proměnu z neznámé švédské dívky v ikonu environmentálního žalu.