ISIL

Syrské demokratické síly včera po dvou letech vysvobodily severosyrské město Manbídž z rukou Islámského státu.

Jak interpretovat prohlášení šéfa syrské pobočky al-Káidy z minulého týdne? A je s ním v souladu jeho mainstreamová mediální reflexe?

Stojí slavná britsko-francouzská dohoda o rozdělení Blízkého východu skutečně za všemi problémy tohoto regionu?

Česká debata týkající se politiky vůči syrským Kurdům se často soustředí především na údajný cynismus Turecka. Skutečnost je však složitější.

Zahraniční politika ČR čelí novým výzvám na Středním východě. Měla by při tom důkladněji reflektovat průběh antidžihádistického tažení západních zemí.

Uprostřed válečné vřavy v Sýrii probíhá demokratický experiment, který se nyní ocitl v ohrožení kvůli ISIS. Je skandální, že o tom svět neví.

Válku proti Islámskému státu už nelze vzít zpět. Islamistické radikály přitom paradoxně může posílit a hrozí i možnost, že přeroste v konflikt velmocí.

Americká invaze v Iráku napomohla otevřít staré náboženské rány arabského světa. Za vzestupem Islámského státu však částečně stojí i evropský antiislamismus.

Politika Západu na Blízkém východě přispěla především k jeho rozvratu. Prospěch z toho dnes mají hlavně teroristé.  

ISIL těží z rozpadu autority státu a nespokojenosti sunnitského obyvatelstva. Jejich hlavním záměrem je proto udržovat napětí.