Eurozóna v posledních dvou letech prošla velkou inflací. Největší podíl na ní mají korporace navyšující svůj zisk.
Profity nejen energetických společností rostou poslední roky rychleji než v předkrizových letech. V čem spočívá fenomén „greedflation“?
Tržní řešení znamenají žádná řešení. A přesně ta vláda preferuje.
Zbyněk Stanjura přišel uprostřed rekordní inflace s návrhem na zvýšení inflace. Ve Francii by podobný návrh zastavil dopravu a svrhl vládu.
O opravdu chudých se někdy říká, že si potřebují osvojit takzvanou finanční gramotnost. Vláda, místo boje proti rostoucím cenám, ordinuje tuto gramotnost všem.
Je načase zamyslet se nad neschopností ekonomů povznést se nad rámec kusých analýz inflace – a kusých opatření, která ji mají zastavit.
Neochota politiků pomáhat jako by stoupala s mírou inflace. Veřejný prostor sice oplývá oceánem příkladů řešení ze zahraničí, ale trio Fiala, Stanjura, Jurečka se drží své non-evidence-based středostavovské politiky.
Pravidelný výzkum CVVM dotazující se na míru důvěry v ústavní instituce přinesl znepokojivou zprávu: Fialově vládě věří pouhých 28 procent lidí. Ještě hůře je na tom Miloš Zeman.
Vláda socialisty Sáncheze přichází s jednorázovou daní bankovního a energetického sektoru. Získané peníze bude investovat do veřejné dopravy, školáků a do výstavby státních bytů.
Předsednictvo TOP 09 hodlá udržet vyrovnaný státní rozpočet rozprodejem majetku.
Přestože inflace a zdražování v Česku jsou i v rámci Evropy rekordní, vláda Petra Fialy se příliš neznepokojuje. Tomu nahrává i opozice.
Dánská společnost Salling, která provozuje síť supermarketů, se rozhodla do října zastropovat ceny některých produktů, aby zákazníkům pomohla s inflací. Ta dánská je přitom oproti Česku poloviční.
Inflace a zvyšující se náklady na živobytí vhání na úřady práce stále více lidí. Subvencovat vysoké ceny bydlení pouze prostřednictvím dávek ale není žádná politika bydlení.
Peníze údajně nerostou na stromech, rozpočet není nafukovací, nemůžeme utratit peníze, které nemáme, a všichni prý trochu zchudneme, slyšíme od premiéra a dalších členů vlády. Je to ale pravda?
Filip Pertold, ekonom a zástupce ředitele IDEA CERGE-EI, v rozhovoru vysvětluje, koho inflace ohrožuje nejvíce, hodnotí nedostatečné kroky státu a navrhuje, jak by stát měl pomoci co nejefektivněji.
Chorvatská vláda na popud neziskových iniciativ sníží daň na menstruační pomůcky z 25 na 13 procent.
Vláda Petra Fialy nám slibovala posun na Západ, souběžně ale zamrazuje naše východní platy s tím, že bojuje proti inflaci. Co potom ale skutečně stojí za růstem cen a na koho inflace dopadá nejvíce?
Ceny v Česku začínají nekontrolovatelně narůstat. Míra inflace převyšuje plán i odhady Národní banky. Čím je to způsobeno a čí peněženky pocítí růst cen nejvíce?
Ekonom Charles Goodhart společně s makroekonomem Manojem Pradhanem varují před obrovskou inflací. Kromě mnoha jiných věcí však v jejich úvahách nesedí jedna věc – klimatická krize.