historie Archives – Strana 6 z 8 – Deník Alarm
Kniha Michaila Zygara nehledá v Putinovi spasitele ani ztělesnění zla, ale zaměřuje se na psychologii lidí kolem ruského vládce.
Nový historický film Bůh s námi se vyžívá v introspekcích intelektuálně a citově založených představitelů stavovského povstání, na historickou realitu se zapomnělo.
V těchto dnech si připomínáme dvousté výročí narození jedné z určujících postav západního myšlení. Přinášíme anketu k odkazu Karla Marxe.
Minulý režim je dnes vyčpělé strašidlo. Zato nám ale bolestně chybí přesvědčivé vize emancipace a sociální spravedlnosti.
Nový polský „zákon o holocaustu“ se ve skutečnosti netýká německých válečných zvěrstev. Jeho cílem je utišit hlasy kritiků současné polské vlády.
Jaké funkce plní únor 1948 v české historii? Zdá se, že způsoby, jakými je obvykle připomínán, příliš prospěchu současné společnosti nepřináší.
Kniha historika Michala Macháčka nabízí dobře podložený pohled na výraznou a spornou postavu československé historie, bývalého prezidenta Gustáva Husáka.
Historik Jamese Whitman ukazuje, že se nacističtí zákonodárci při tvorbě protižidovských zákonů inspirovali americkým právem a rasovými opatřeními.
Nová kniha publicisty Stanislava Motla mapuje osudy československých interbrigadistů ve španělské občanské válce. Jejich odvážný antifašismus je dodnes inspirující.
S historičkou Kateřinou Čapkovou a romistkou Helenou Sadílkovou jsme mluvili o holocaustu Romů a psaní dějin menšinových společenství.
Jeden z předních ideologů Trumpovy administrativy Dinesh D’Souza spojuje Demokratickou stranu s fašismem. Řídí se heslem „konspirační teorie prodávají“.
S německým historikem Thomasem Lindenbergerem jsme mluvili o vyjednávání za komunismu, kritice teorie totalitarismu a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Dnes uplynulo sto let od Říjnové revoluce. Jak tato událost změnila 20. století? A má smysl si ji připomínat?
Podívejte se na komiks, který ukazuje poměrně stabilní teploty na planetě za posledních 22 000 let – až do prudkého výkyvu v posledním století.
Dějiny jsou složitější, než jsme si mysleli. Plně to ukazují výroky historičky Muriel Blaive i jejich mediální ohlasy.
Česko zažívá další kolo vyhroceného sporu o tom, kdo a jak smí interpretovat minulost. O výklad dějin se ale bojuje po celém světě.
Historici umění z brněnské Masarykovy univerzity strávili čtyři měsíce pěší poutí ze Švýcarska do Normandie, jejich představa o vysokoškolské výuce se tím doslova převrátila naruby.
Přinášíme reakci historičky Muriel Blaive na vlnu mediální kritiky, kterou vzbudil její nedávný rozhovor pro Alarm.
U příležitosti deseti let činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů jsme hovořili s historičkou Muriel Blaive o jeho problémech, úspěších i budoucnosti.
Odvolávat se na staré dobré časy obvykle nefunguje. Problémem zlatých časů je, že nikdy neexistovaly. A to ani v případě mateřství.
Připomínáme výročí schválení rasově diskriminačního zákona, který postavil československé Romy na úroveň zločinců.
Neonacisté vždy zneužívali historii podle potřeb svého světonázoru. S tím je nutné skoncovat.
Přinášíme exkluzivní rozhovor s americkým novinářem Stephenem Kinzerem o studené válce, vazbách USA na nacisty a nakreslení mapy Československa.
Nová kniha historiků Pavla Koláře a Michala Pullmanna přináší čtení o normalizaci (nejen) na víkend.
S polskou spisovatelkou Olgou Tokarczuk o feminismu, imigrantech a právech zvířat.
Co znamená psát ženské dějiny a jak pro ně získat uznání? Přinášíme rozhovor s historičkou Annou Hájkovou.
Dnes končí dvanáctidílný seriál České televize Četníci z Luhačovic. Divákům nabídl další veselé příběhy bez dobového kontextu.
Na konci února skončila ve Slovenské národní galerii výstava vizuálního umění z období Slovenského štátu 1939–1945 nazvaná Sen x skutočnosť.