Evropská unie | Deník Alarm
Maďarský Fidesz, rakouští Svobodní a české ANO vytvořili v Evropském parlamentu novou frakci Patrioti pro Evropu a zveřejnili společný manifest.
Evropské volby ukázaly, jak zrádné je, když konzervativní strany přebírají krajně-pravicová témata. Evropská politika se posouvá do krajností a levice nemá relevantní odpovědi.
Přestože středoevropské konzervativní vlády mají problém akceptovat část unijních hodnot, v aktuálním válečném konfliktu s Ruskem tlačí zbytek Evropy k intenzivnější pomoci Ukrajině. Co je k tomu vede?
Čeští politici jsou v otázce právní úpravy definice znásilnění nejednotní, nebo se o problematiku nezajímají. Nová směrnice EU by tak mohla toto v Evropě často diskutované téma posunout i u nás.
Německo prolomilo historické tabu a rozhodlo se dodávat zbraně Ukrajině. Tento krok je klíčový pro další postup EU. Nepřišel ale příliš pozdě?
Návrh směrnice, který byl zveřejněn tento měsíc, rozbíjí jednotnou frontu platformových společností.
Sílící klimatická krize přináší palčivou otázku, kolik mrtvých jsme ještě ochotni akceptovat, než přijmeme dostatečně účinná řešení. Legislativa Fit for 55 je sice ambiciózní, ale nestačí.
Až dva biliony eur míří ročně v Evropské unii do veřejných zakázek. Tlak na nejnižší cenu při rozhodování o zakázkách má negativní vliv na pracovní podmínky i na celou společnost. To je potřeba změnit.
Autor knihy Kapitál v 21. století a profesor École d’économie de Paris v rozhovoru vysvětluje, jak majetek a moc ve společnosti rozdělit rovnoměrněji a spravedlivěji.
Vyšetřování novinářů a organizací ukázalo, že v Lucembursku stále sídlí firmy, které umožňují majitelům anonymní vlastnictví, vyhýbání se daním, daňové úniky a praní špinavých peněz.
Evropské zákonodárce inspiruje australský boj s digitálními giganty. Také evropská média by mohla získávat kompenzace od Facebooku či Googlu za ztráty z úbytku inzerce.
Pandemie covid-19 zastínila v uplynulém roce řadu důležitých událostí a problémů – včetně situace migrantů v Řecku, kde desetitisíce lidí nadále přežívají v nelidských podmínkách.
Daňové války zatím brání Evropské unii dosáhnout shody a zastavit „závod ke dnu“ v oblasti korporátního zdanění.
„Víme, že nejsme v souladu se závazky Pařížské dohody, nikdy jsme to ani netvrdili. Ale na lidi to nemůžeme vybalit moc rychle.“
Česká republika je v Unii na druhé příčce, pokud jde o nepoměr mezi průměrně vydělávajícími a těmi s minimální mzdou. Ta se podle Evropské unie musí zvýšit.
Evropská minimální mzda opět neprošla. Jako nástroj vyrovnání ekonomik východu a západu EU potřebujeme především promyšlenou celoevropskou hospodářskou politiku.
Frontex by měl stát v první linii zajišťování důstojného zacházení s migranty. Místo toho se dlouhodobě dopouští násilí na lidech prchajících před válkou nebo útlakem.
Podle Evropské komise by ve všech státech Unie měla mít minimální mzda takovou výši, aby se z ní dalo důstojně žít.
Evropská unie bude v nejbližších letech procházet jednou z největších změn ve své historii. Je jen na nás, jak se k této příležitosti postavíme.
Současná pandemie zdůrazňuje skutečnou hodnotu péče včetně jejích regionálních a genderových aspektů. Náš ekonomický systém ale tuto oblast nedovede náležitě ocenit.
Před sedmdesáti lety představil Robert Schuman myšlenku mírové spolupráce v Evropě. Dnešní Evropa se ovšem rozpadá a zachránit ji můžou jen její občané, když jí vdechnou nový smysl.
Epidemie koronaviru odhaluje krizi péče i hlubší třídní a regionální nerovnosti. Nová evropská strategie ale neposkytuje nástroje, kterými je lze řešit.
Evropské „koronadluhopisy“ nejspíš nevzniknou. Finanční pomoc po epidemii se zřejmě bude muset organizovat jinak. Země, které nepatří do eurozóny, jsou navíc zcela mimo hru.
Krize způsobená onemocněním COVID-19 není bitvou mezi zeměmi nebo systémy. Jen koordinovaná mezinárodní reakce a solidarita dokáže zabránit jejím nejhorším důsledkům.
Euroskupina ministrů financí eurozóny není připravena zvládat ekonomickou krizi. Koronavirovou recesi proto patrně budou provázet rozpačitá a neúčinná protiopatření.
Ekonomika Evropské unie způsobuje obrovské demografické změny. Vylidňují se regiony a rostou bohatá centra, kam se stěhují mladší a vzdělanější Evropané.
V rámci spolupráce s nadací Friedrich-Ebert-Stiftung zveřejňujeme komentář německé sociálnědemokratické europoslankyně k Zelené dohodě pro Evropu, nedávno schválené Evropskou komisí.
Velká Británie možná vymění zbytek Evropy za bližší vztahy se Spojenými státy. Zvládne si ale udržet Skotsko a Severní Irsko? A co to znamená pro nás Evropany?
Plány na řešení klimatické krize, které chystá nová předsedkyně EK Ursula von der Leyen, jsou v českých médiích často rámovány jako příliš radikální. Ekologové a evropská levice je ale tvrdě kritizují.
Přinášíme rozhovor se Stankou Bechevou, expertkou na potravinové systémy, zemědělství a biodiverzitu z organizace Friends of the Earth Europe. Jak bude vypadat společná zemědělská politika po roce 2020?