české dějiny | Deník Alarm
Nová biografická kniha historika Stanislava Holubce mapuje život Luisy Landové-Štychové, jedné z prvních žen, která se po první světové válce objevila v parlamentu nové Československé republiky.
Nová kniha historika Jana Rychlíka Československo v období socialismu 1945–1989 se pokouší o velkou syntézu a hledá průnik mezi antikomunismem a revizionismem.
Bohdan Sláma podle scénáře Ivana Arsenjeva zpracoval několik citlivých témat československé historie. V pohraniční vesnici rozehrává epický příběh let 1939 až 1952, kde dojde i na odsunutí Němců.
Politička a aktivistka Luisa Landová-Štychová kritizovala řadu aspektů politiky KSČ, a přesto zůstávala loajální. Její příběh ukazuje, jaké protiklady se spolu utkávaly v každodenní realitě českého stalinismu.
Ve sporu o Michala Pullmanna nejde o paměť a dějiny, nýbrž o vědění a moc. Od mladé generace se očekává, že se ztotožní s normalizačními pamětníky a naplní jejich sny tak, jak by je byli rádi naplnili oni.
Poslední předsametový generální tajemník KSČ, jenž do funkce vystoupal z chudých poměrů, je dnes především zkarikovaný symbol našich vlastních představ o minulosti i současnosti.
Za toxické sociální a ekonomické vztahy na území Sudet prý může vykořenění místních obyvatel. Nová kniha kanadsko-amerického historika však ukazuje, že je to trochu složitější.
Přední československý historik podepsal Chartu 77 a jeho díla se řadí k tomu nejlepšímu, co v naší historiografii vzniklo.
Jednoduché, popisné a realistické psaní Aleny Mornštajnové si našlo desítky tisíc českých čtenářů. Zopakují Tiché roky úspěch románu Hana?
„České století“ nikdy nebylo jen české, respektive československé. Připomenout bychom si to měli právě nyní.
Janu Tesařovi, jedné z nejvýznamnějších postav československého myšlení, vyšla kniha starších esejů. Je to nesmlouvavá kritika mířící na různé strany.
Nový historický film Bůh s námi se vyžívá v introspekcích intelektuálně a citově založených představitelů stavovského povstání, na historickou realitu se zapomnělo.
Okamurovo zpochybňování romského holocaustu vyvolalo vlnu oprávněné kritiky. Jenže podobně relativizující názory sdílí i řada českých konzervativních historiků a politiků
S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o „osmičkových“ výročích, která nás tento rok čekají. Co si z nich můžeme odnést?
U příležitosti deseti let činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů jsme hovořili s historičkou Muriel Blaive o jeho problémech, úspěších i budoucnosti.
Připomínáme výročí schválení rasově diskriminačního zákona, který postavil československé Romy na úroveň zločinců.
Díky historikovi Janu Tesařovi se po letech můžeme seznámit s příběhem českého romského odbojáře. A také s historií českého nacionalismu.
Monografie architektonického a urbanistického experimentu ze severu Čech odhaluje destruktivní aspekty socialistické utopie i myšlenkovou bezvýchodnost dneška.
Jak se vám líbil nový díl Sedláčkova Českého století? Na tuto otázku jsem se zeptali několika našich autorů.
Dění v Ústavu pro studium totalitních režimů je znovu hojně diskutováno. Na pořadu dne je volba nového ředitele. Ústavu rovněž bylo pozastaveno členství v Evropské platformě svědomí a paměti, neboť se prý zpronevěřil jejímu kodexu a zaměstnává bývalé funkcionáře totalitních politických struktur. Z povídaček o nástupu agentů, bezskrupulózních přisluhovačů zločinné a odsouzeníhodné komunistické strany do Ústavu […]
S Michalem Uhlem, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, jsme vedli rozhovor především o nadcházející volbě nového ředitele této kontroverzní instituce i o dalších okolnostech, které ji doprovázejí. Ačkoli konkrétní jména nebyla dosud oficiálně oznámena, na veřejnost již pronikla informace hovořící o pěti kandidátech. Dotkli jsme se i konfliktu Ústavu s Platformou evropské paměti a svědomí.
Třetí díl seriálu České století s názvem Kulka pro Heydricha sleduje trable a rozpory, s nimiž se musí vypořádat československá exilová vláda v Londýně za druhé světové války, především pak prezident Edvard Beneš. Z londýnského odstupu sledujeme interní debaty o poválečném uspořádání československých hranic a hlavně o vztahu německého etnika a české majority. Dnes pro […]
Nepočítáme-li poslední Troškův úspěch a „košilaté“ komedie Jiřího Vejdělka nebo Marie Poledňákové, asi největší zájem u nás vzbuzují filmy, které se odehrávají za minulého režimu.Ty je možné dělit na dvě skupiny: některé jsou k poměrům v dobách, ve kterých se odehrávají, smířlivé, jiné se vůči nim vymezují. Každopádně vždy přinášejí jednoznačně čitelný komentář. Česká televize bude od […]