Společnost Archives – Strana 37 z 187 – Deník Alarm

Levicoví liberálové i tradicionalističtí voliči levice se shodnou na tom, že systém českých exekucí je nepřijatelný a že exekvovaným je třeba pomoci, ale už ne na výkladu minulého režimu.

Cyklojízda po Karlovarském a Ústeckém kraji ukázala, že perspektivy různých skupin jsou podobnější, než se na první pohled zdát z perspektivy konfliktu města a periferie.

Oslavy čtyřicátého výročí vzniku hnutí Solidarita v Gdaňsku ukázaly, že Poláci mají na co navazovat, i když jejich společnost je stejně jako ta naše rozdělena.

V České republice je termín populismus používán jako nálepka pro politiku hájící zájmy neprivilegovaných a sociálně slabých skupin. 

Na závěr seriálu o česko-izraelských vztazích si shrneme, co lze z jejich historie vyvozovat a v čem spočívá úskalí těchto nadmíru pozitivních vztahů.

Jak proměnila koronavirová podpora životy řadových Američanů? Dnešní díl podcastu Redneck opravdu přináší pohled zdola.

Lukašenkův režim je podle spisovatele Maxe Ščura zvláštním typem fašistického zřízení. Opírá se totiž o sovětský nacionalismus a představuje násilím udržovaný skanzen někdejší imperiální mocnosti.

Zveřejňujeme otevřený dopis ministrovi zdravotnictví. Antropoložka a analytička veřejných politik Lucie Trlifajová, která onemocněla covidem, v něm popisuje, jak špatně informovaná během nemoci byla. 

Kultura vylučování levicovému hnutí ve výsledku nemůže prospět. Je důležité hledat jiné cesty k překonání rasismu, sexismu a „nevhodného“ chování.

Autorka, která strávila čtyři roky v tureckých věznicích, popisuje svoje zkušenosti s muslimy a muslimkami během svého pobytu za mřížemi.

Vlivné hlasy v médiích a na sociálních sítích se snaží vyvolat dojem existence zákeřné revizionistické kliky v akademické historiografii. Podobná obvinění zaznívala i při nástupu „normalizace“.

Systém sociální pomoci, který v Česku nefunguje jako trampolína, ale naopak dostává lidi na sociální dno, je přímo odpovědný za zneužívání dávek.

Nedostatek personálu, nízké mzdy, práce na hranici legality i etiky, upadající péče v regionech. I to je dnešní tvář českého zdravotnictví. 

Ve čtvrtém díle seriálu o česko-izraelských se podíváme na poměrně nedávnou minulost a také na to, jak si Češi Blízký východ romantizují.

Česká média si často vystačí s jedním, maximálně dvěma zdroji. Před kvalitou preferují rychlost.

S Petrem Zemanem z hnutí Praha sobě jsme mluvili o kontroverzním projektu skupiny Penta na přestavbu okolí Masarykova nádraží.

Z výzkumné zprávy doprovázející tematické číslo časopisu ERA21 vyplývá, že mladí architekti u nás většinou pracují ve švarcsystému. Jako problém to pociťují především ženy.

Přesně před dvěma lety, 20. srpna 2018, začala Greta Thunberg se svými školskými stávkami za klima a lepší budoucnost lidské civilizace. Uplynulou dobu jsme podle ní víceméně promrhali.

Zakladatel polského hnutí Krytyka Polityczna sleduje aktuální politickou krizi v Bělorusku. Přinášíme další jeho reportáž psanou přímo v Minsku.

Fotit se s úsměvem vedle šéfa neonacisté strany už je v současném Česku součást koloritu.

Ochranu osob, které se rozhodnou oznámit neetické nebo nelegální chování ve firmách a úřadech, by měl řešit nový zákon. Podle kritiků je však nepřehledný a nezajišťuje anonymitu oznamovatelů.

Autorka knihy Feminist City jde ve svém uvažování dál než ti, kteří si myslí, že feministické město má sloužit hlavně ženám.

Obyvatelé ostravské kolonie Bedřiška uspořádali druhý ročník akce Barvy Bedřišky. Už čtvrtý rok bojují o přežití. Největším problémem je trvalá nejistota.

Sociolog Volodymyr Arťuch rozebírá povahu běloruských protestů a zamýšlí se nad identitou jejich účastníků a dalším možným vývojem v zemi.

Feministická talkshow Kvóty se po koronavirové pauze vrací. Hostkou nového dílu je Johanna Nejedlová, tématem domácí násilí a Istanbulská úmluva.

Zakladatel spolku Cizinec není otrok Jaroslav Čepa se zasazuje o to, aby pracovní agentury lidem z Ukrajiny vyplácely mzdu. A i když mu někdo zapálil auto, slaví první úspěchy.

S historičkou a etnoložkou Markétou Křížovou jsme v novém dílu podcastu Kolaps probírali nedávné protesty ve Spojených státech a jejich souvislost s otrokářstvím, z něhož v minulosti profitovaly i české země.

Polský novinář popisuje policejní brutalitu během protestů proti zmanipulovaným běloruským volbám, za jejichž vítěze se prohlásil Alexandr Lukašenko.

Další díl reportážní série Rok nula se věnuje učňovskému školství. Zatímco v centrech, jako je Praha nebo Brno, roste počet vysokoškoláků, na periferiích se ve školství projevují neblahé trendy posledních dekád.

V Bohumíně došlo k největší masové vraždě od roku 1989. Politické ani mediální reakce však závažnosti situace neodpovídají.