Kola Oba, řidič Uberu ze severního Londýna, si zrovna dával pauzu. Shodou okolností s kolegou, který jezdí také pro Uber. Ve stejnou chvíli jim píplo upozornění s nabídkou na další jízdu. Oběma se ukázala stejná trasa, ale jiná odměna. Kolega by dostal v přepočtu 760 Kč, Kola Oba zhruba 647. Nejspíš proto, že v minulosti přijal několik „levných“ jízd, a tak mu je systém nabízel dál.
„Je to děsivé – mají všechny moje údaje a využívají je proti mně,“ říká pro deník Guardian 48letý Oba. „Určuje to, kolik vydělávám, jak dlouho musím pracovat, čas, který trávím s rodinou, i čas na odpočinek.“
Právě tuto praxi napadá hromadná žaloba, která se vztahuje na 240 tisíc řidičů ze sedmi evropských zemí. Proces bude probíhat u holandských soudů, kde má americká korporace svoji centrálu pro EU a Velkou Británii. Kolektivní akci koordinuje organizace Worker Info Exchange, která se zaměřuje na práva pracujících v oblasti sběru dat. K žalobě se tak stále mohou přidávat všichni řidiči z Česka i dalších zemí EU, kteří jezdili pro Uber kdykoliv od roku 2020.
V jádru sporu stojí nový systém odměňování. Zatímco dřív podle řidičů odměna závisela na čase a vzdálenosti jízdy, dnes je výše odměny mnohem méně předvídatelná. Určuje ji algoritmus poháněný AI, který vychází mimo jiné z dat, které Uber sbírá o svých řidičích. Žaloba tak předkládá dva klíčové argumenty: Uber zaprvé porušuje GDPR tím, že sbírá data, a zadruhé, že neférově snižuje odměny.
Žaloba vychází z dat studie výzkumníků z Oxfordské univerzity, která dokazuje pokles příjmů po zavedení nového systému.
„Dlouho jsme si nižší odměny vysvětlovali tím, že jde o špatný den, nevyhovující počasí nebo že zákazníci mají před výplatou. Datová analýza ale ukázala, že šlo o systémové nastavení platformy. Algoritmy mají za úkol testovat hranice řidičů a neustále je posouvat. Pokud řidič jednou prokázal, že pojede za nižší sazbu, systém se naučil, že příště přijme podhodnocené zakázky také,“ vysvětluje Tomasz Wójcik z polského Sdružení řidičů aplikací (Stowarzyszenie Kierowców Aplikacji).
Holandské soudy nedávno nařídily Uberu zaplatit pokutu ve výši 825 milionů eur (téměř 20 miliard korun) za praxi, kdy automatizované systémy řidičům bez upozornění deaktivovaly účet v aplikaci. Uber oznámil, že se proti rozhodnutí odvolá. V případě nového sporu o algoritmem určovanou výši odměn Uber popírá, že by algoritmus řidiče poškozoval.
Podle Evropské konfederace odborových svazů se jedná o první žalobu s takto širokým kolektivním rozměrem. Organizace Worker Info Exchange už v minulosti dosáhla skrze žaloby rozhodnutí britského Nejvyššího soudu, že řidiči Uberu mají nárok na práva jako pracující, včetně práva na organizování se v odborech. Od té doby musela firma začít vyjednávat s odborovým svazem GMB, což přineslo například zvýšení odměn pro kurýry doručující jídlo pro platformu Uber Eats.
Řidiči a kurýři ale nejsou zdaleka jedinou skupinou, o jejichž práci rozhodují nepřátelské algoritmy a umělá inteligence. Podle loni zveřejněné studie zadané Evropskou komisí se manažerská rozhodnutí vykonávaná AI dotýkají 25 procent všech pracujících v EU. Zatímco v kancelářských pozicích jde o relativní novinku, právě řidiči a kurýři fungující v režimu platformové práce se s tímto trendem potýkají dlouhodobě.
„Je to, jako by vás někdo neustále sledoval a znal vaše slabiny – tím šéfem je algoritmus,“ řekl Mohamed Shirwa, 41letý řidič Uberu v Rotterdamu. „Algoritmus se o vás neustále učí a zjišťuje, co jste ochotni akceptovat. Ceny tak klesají, ale vy nemáte na výběr. Ví, že tu práci potřebujete.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás