Když se v Česku vysloví slovo odbory, tak to nezní moc cool, stále ještě víc jak třicet let po revoluci. Pracovní podmínky se zároveň příliš nezlepšují, spíše naopak. Jaké jsou vlastně možnosti lidí, kteří někde pracují, aby zlepšili své pracovní podmínky?
Nechci tě chytat za slovo, ale to je klišé, že odbory nezní cool. Možná mezi novináři z ostatních médií, se kterými se stýkáš, ale jinak jsou odbory instituce, která má jednu z největších úrovní důvěry mezi lidmi. Většina lidí intuitivně chápe, že odbory jsou instituce, která je na jejich straně. Základní myšlenka toho, jak zlepšit svoje pracovní podmínky, stojí na tom, že budou mít větší šanci, pokud na to nebudou sami.
Pokud místo toho, aby soutěžili jeden proti druhému a přesvědčovali šéfa, že oni jsou ti lepší, tak budou táhnout za jeden provaz. Stačí tři lidé na pracovišti, aby mohla vzniknout základní organizace. Je dobré se spojit s nějakým odborovým svazem, který vám dá know how a propojí vás s dalšími. Tři lidi jsou samozřejmě trochu málo, pokud vás tam není pět. Ideální a silné odbory jsou, když je tam polovina lidí.
Jaké možnosti mají lidé, kteří nejsou zaměstnanci, ale třeba OSVČ? Mají pro ně odbory nějakou odpověď?
Klíčové je, že když se lidé spojí dohromady, zvýší se šance uspět, něco si pro sebe vybojovat. To platí, ať už jste zaměstnanci, OSVČ, nájemníci nebo maminky v sousedství, kterým vadí, že není funkční dětské hřiště. Je potřeba neupadnout do té pasti, že co není upraveno zákonem, tam není možné bojovat za lepší podmínky. Máme směrnici z EU, která to upravuje, ale čekáme na implementaci. Ta otevírá dveře tomu, aby se OSVČ mohly organizovat podobně jako zaměstnanci. Existují pozitivní příklady organizací a úspěšných kampaní. Například poslíčci ve Voltu. Spojili se a dali kolektivní požadavky. Některé odborové organizace aktivně povzbuzují lidi, ať už mají jakýkoliv zaměstnanecký poměr, anebo ho nemají, aby vstupovali do odborů a spoluutvářeli život odborové organizace a přinášeli požadavky. Příkladem jsou třeba odbory v IT a komunikaci.
A co lidé, kteří pracují někde na poli jako agenturní zaměstnanci?
Jsou to zaměstnanci té agentury.
Někdy je to brigádně, ale mohou to být i zaměstnanci.
Pokud jsou zaměstnanci, je potřeba uzavřít ještě jednu kolektivní smlouvu s agenturou tedy zaměstnavatelem. Nebo, pokud se vytvoří solidarita mezi agenturními a kmenovými zaměstnanci, dají se klást různé typy požadavků na zaměstnavatele. Třeba ať nezaměstnává agenturně.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás