O čem všem vláda nehlasuje ve 4:36 ani nikdy jindy

Když měli premiér a další představitelé vlády vysvětlit bezprecedentní hlasování o zrušení koncesionářských poplatků ve 4:36 ráno, opakovali, že to přece mají v programovém prohlášení. Jako by se jednalo o posvátný dokument, který vláda musí naplnit od prvního do posledního písmene za jakoukoli cenu. Naposledy s tímto vysvětlením přišel Andrej Babiš ve čtvrtek 5. listopadu: „Plníme jeden ze zásadních bodů našeho programu, který jsme se vám zavázali splnit. V programovém prohlášení vlády jsme to na straně 33 jasně napsali: Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy.“

Babiš sám podtrhl bizarnost svého argumentu: zásadní bod je tedy schovaný kdesi na straně 33, v jedné ze stovek vět programového prohlášení, které má 42 stran. Dokument hned v úvodu vyjmenovává priority, strategické směry a klíčové oblasti. Zrušení poplatků mezi nimi budete hledat marně. Zato zde naleznete výčet věcí, kterým se vláda nevěnuje ani o půl páté ráno, ani jindy. Ale měla by.

Vzhledem k vlně protestů, které vyvolal poloautoritářský záměr vlády rušit poplatky na sílu, selhala vláda už v naplnění první věty svého prohlášení: „Česká republika stojí na prahu období, kdy je nutné obnovit důvěru občanů ve stát, jeho instituce i schopnost zajistit spravedlivé, bezpečné a prosperující prostředí pro všechny.“ Tak to opravdu nevyšlo.

Na levné energie zapomeňte

První deklarovanou prioritou či strategickým záměrem vlády jsou prý „levnější energie a energetická bezpečnost“. Od nástupu Babiše přitom energie zdražují, za což může především jeho politický souputník a spojenec Donald Trump, který spolu s Izraelem rozpoutal válku proti Íránu, kterou nedokáže ukončit. Že je Babiš spolu s Motoristy Trumpovým fanouškem, nám nepomohlo, a tak s rostoucími cenami energií všichni nervózně vyhlížejí blížící se inflační vlnu, tedy „Babišovu drahotu“.

Kdy se dočkáme hlasování o půl páté ráno, aby bylo školství kvalitní a dostupné pro všechny, jak vláda slibuje?

Za ceny energií si však můžeme také sami. Byli bychom na tom mnohem lépe, kdyby český stát v uplynulých letech masivně podpořil obnovitelné zdroje energií a přechod k elektromobilitě, abychom nebyli závislí na drahých a cenově nestabilních fosilních palivech. Ale v tomto jde Česko dlouhodobě proti svým zájmům, jako by jedinou naší politikou bylo dělat všechno naopak.

Předchozí Fialova vláda v tomto směru nedělala takřka nic, ale Babiš ukázal, že laťku ležící na zemi dokáže podhrabat. Na ministerstvo životního prostředí dosadil partu klausovských politruků, kteří bojují proti levné elektřině z větru a slunce. Nechali tak v případě větrníků veřejný prostor zcela ovládnout bandou dezinformátorů a konspirátorů, jejichž vítězství v lokálních referendech proti větrníkům nadšeně slavil třeba vládní zmocněnec pro bouračky a hajlování, Filip Turek. Slavil tak naši energetickou chudobu a závislost na dovozu fosilních paliv. A především slavil vítězství fosilních oligarchů, pro jejichž blaho Motoristé pracují.

Český stát vsadil na jadernou energii, přestože nové bloky se postaví bůhví kdy, pokud vůbec někdy, protože stavba se komplikuje dřív, než vůbec začala. Rozhodně nebudou jaderné bloky v provozu letos, příští rok ani za deset let. Mezitím budeme z obnovitelných zdrojů vyrábět nejméně elektřiny v celé Evropě a u toho brečet, jak dovoz plynu a ropy zdražuje. V programovém prohlášení se píše, že vláda „posílí soběstačnost a energetickou bezpečnost státu“. Neudělala nic.

Privatizace zdravotnictví a investiční byty pro bohaté

Druhou prioritou je „zdravá země a dostupné zdravotnictví“. Zatím připravuje Babiš s ministrem Vojtěchem skrytou privatizaci zdravotnického systému a zhoršení péče pro všechny, kdo si nebudou moci dovolit připlatit. Podle jejich plánu by nově o zdravotních pojišťovnách neměl rozhodovat stát, ale největší firmy v zemi, jako je například Agrofert. O stovkách miliard korun ve zdravotnictví by místo vlády a ministerstva rozhodovaly korporace a pojišťovny. Vedle toho tu ještě máme trafiku Borise Šťastného pro prevenci a sport, v rámci níž bojuje především proti jakékoliv prevenci. Tahle země je všelijaká, ale určitě ne zdravá.

Třetí prioritou je „bydlení jako veřejný zájem“. Mohl bych to prosím někde vidět? Vláda protlačila stavební zákon napsaný developery, který jim pomůže stavět více investičních bytů a současně omezí rozhodování veřejnosti nebo ochranu životního prostředí. To není bydlení jako veřejný zájem, ale soukromý zisk jako veřejný zájem. Žádná jiná opatření pro zajištění dostupného bydlení nejsou na obzoru – natož v půl páté ráno.

Bez práce a bez podpory

Čtvrtou prioritou jsou spravedlivé důchody a funkční sociální systém: „Vláda zajistí finančně udržitelný a spravedlivý důchodový systém.“ Ať už pojem udržitelný znamená cokoli, o ničem takovém vláda rozhodně nemluví. Slibovanou valorizaci důchodů půl roku odkládala a nakonec schválila od nového roku jedno z nejnižších navýšení důchodů. Ale to není nic proti prioritě „funkční sociální systém“, kdy nově zavedená superdávka zkomplikovala pomoc a vyřadila ze sociální pomoci tisíce rodin a většině lidí dávky snížila.

Vedle toho se Babiš s Juchelkou rozhodli snížit pomoc v nezaměstnanosti, aby na tom lidé bez práce byli ještě hůř než dosud. Kvůli děravému rozpočtu seberou peníze pracujícím, kteří platí v Česku jedny z nejvyšších odvodů v Evropě. O funkčním sociálním systému by se rozhodně mělo hlasovat, klidně o půl páté ráno, ale to se samozřejmě nestane. O půl páté ráno bude tato vláda hlasovat leda v případě zřízení pracovních táborů.

Poslední prioritou je „bezpečná země a ochrana občanů“, což je jakýsi slepenec výroků o ochraně před migrací a poctivých občanech, aby se nebáli na ulici – v Česku, zemi s prakticky nejnižší kriminalitou v Evropě.

Ožebračené školství

V dalších klíčových oblastech se prý vláda zaměří „na podporu hospodářského růstu a investic“. V rámci toho vláda slíbila firmám v posvátném programovém prohlášení snížení daně na 19 procent, což během léta odpískala, když Schillerová spočítala, kolik by to vlastně stálo. Tolik jen k té samozřejmosti, že když je něco napsáno v programovém prohlášení, tak se to musí za každou cenu splnit, třeba v půl páté ráno. Evidentně nemusí.

Jiným klíčovým slibem vlády je, že „podpoří inovace, vědu, výzkum, moderní technologie a rozvoj digitální ekonomiky“. Kdy přesně? Investice do vědy a výzkumu neustále klesají a budou klesat dál i v rámci rozpočtu Babišovy vlády. Žádné krizové hlasování v ranních hodinách kupodivu na obzoru není.

„Naše školy – od mateřských až po vysoké – jsou pro nás prioritou. Investice do vzdělávání nejsou totiž pouhým výdajem, ale klíčovou investicí do budoucnosti České republiky. Proto postupně znovu navýšíme výdaje na vzdělávání až k průměru zemí OECD.“ V programu čteme: „Vláda zajistí kvalitní vzdělávání, vyšší platy učitelů a dostatek míst ve školkách. Školství musí být bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.“ Jenže nic z toho vláda nechce zaplatit. Příští rok zamíří na vysoké školy rekordní množství maturantů, ale vláda podfinancovaným vysokým školám dá ještě méně peněz než letos. Kdy se dočkáme hlasování o půl páté ráno, aby bylo školství kvalitní a dostupné pro všechny, jak vláda slibuje?

Vláda bude chránit přírodu…

A konečně: „Vláda bude chránit přírodu a krajinu jako základní bohatství naší země. Zaměří se na účinná opatření proti suchu, na obnovu lesů a zadržování vody v krajině.“ Ve skutečnosti vláda dala životní prostředí napospas bandě psychopatů z Motoristů. Jak víme po rekordně horkém létě, proti suchu nemáme žádná opatření, natož účinná, a v rámci ochrany bohatství naší země likviduje Krkonošský národní park dřevorubec, kterého dosadili Motoristé do jeho vedení, zatímco heřmanická halda zavezená odpadem si dál hoří.

Všechny zmíněné body si vláda napsala do programového prohlášení a označila je za prioritní, klíčové nebo strategické, ale kupodivu o nich nehlasuje – ani ve 4:36 ráno, ani jindy. A pokud ano, tak jen proto, aby situaci ve vyjmenovaných oblastech ještě zhoršila. Místo toho spustila hlasování o koncesionářských poplatcích, což je téma, které zajímá jen pár lidí z SPD.

Příští týdny a měsíce se bude vláda vrtat v problému, který si sama vymyslela, místo aby řešila zásadní věci, jako jsou energie, zdravotnictví, bydlení, školství nebo životní prostředí a klima. Řešit to vláda nebude, protože na to nebude mít čas, ale především proto, že to ani řešit nechce a nikdy nechtěla. Programové prohlášení je prostě jen cár papíru, který se mění v zásadní dokument jen tehdy, když si někdo vzpomene, že na straně 33 je věta, kterou je třeba prosadit, i kdyby na chleba nebylo.